Energetický regulační úřad (ERÚ) dnes zveřejnil výměr regulovaných cen elektřiny a plynu na příští rok. Zřejmě je ale brzy ještě upraví.
Na hladině nízkého napětí, což se týká především domácností, dojde ke zvýšení regulovaných cen v průměru o 1,1 % ve srovnání s letošním rokem. Konkrétní změny budou záviset na distribuční oblasti, do níž odběratel patří, ale také na distribuční sazbě a charakteru odběru.
Na hladině vysokého napětí dojde naopak k průměrnému meziročnímu poklesu o 5,8 %, na hladině velmi vysokého napětí dokonce o 11,8 %, oznámil úřad.
Podle něj se na regulované ceně nejvíce odráží investice do energetické soustavy v souvislosti s dekarbonizací, modernizací a rozvojem. Růst způsobila také inflace. Naopak klesající trendy v nákladech je vidět u systémových služeb a krytí technických ztrát. Na vyšších napěťových hladinách meziročně klesl příspěvek na obnovitelné zdroje (POZE) díky státní dotaci a nižších nákladech na tyto zdroje.
Předseda ERÚ Jan Šefránek uvedl, že pokud nová vláda schválí plné přenesení POZE na stát, jak to hnutí ANO slibuje, úřad vydá nový výměr, který zohlední dopady státní podpory. „Pro nízké napětí by to znamenalo meziroční pokles regulovaných cen o více než 15 procent, pro vysoké napětí o 21 procent a pro velmi vysoké napětí o více než 34 procent,“ konstatoval.
Silová složka má klesat
Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že celková cena elektřiny spadne v příštím roce i bez kompenzace POZE ze strany vlády, a to díky klesání cen neregulované složky, tedy vlastní elektřiny, na burze.
„Domácnost, která elektřinu využívá ke svícení, vaření a napájení běžných spotřebičů – takže jí spotřebuje tři megawatthodiny ročně – letos platí celkově za elektřinu běžně zhruba 27 600 Kč. V příštím roce by [i] při růstu regulované složky o zmíněná 1,1 procenta zaplatila celkově jen něco přes 26 600 Kč, tedy o přibližně tisícikorunu méně,“ uvedl na svém účtu na síti X.
Pokud by Babišova vláda slib splnila a POZE pokryla ze státního rozpočtu, úspora by byla ještě větší. Pro uvedený modelový příklad by roční účet činil 24 800 Kč, odhaduje Kovanda.
Ještě výrazněji by pocítily úspory domácnosti, které elektřinou i ohřívají vodu a topí, například využívají tepelná čerpadla. „Taková domácnost – typicky žijící v rodinném domku – vykazuje roční spotřebu elektřiny 12,5 megawatthodiny. Letos platí za elektřinu celkově takřka 77 000 Kč ročně. V příštím roce to bude přibližně 72 400 Kč,“ napsal Kovanda s tím, že v případě odpuštěného POZE poplatku by roční účet činil 64 900 Kč.
ERÚ upozornil, že změny cen směrem dolů budou individuální v závislosti na smlouvě konkrétního zákazníka. Nejlépe na tom budou ti, kterým končí smlouva. „K poklesu, řádově v jednotkách procent, dochází u nefixovaných produktů na dobu neurčitou. U smluv na dobu určitou s fixovanou cenou se změny budou odvíjet od toho, zda zákazníkům aktuálně končí fixace. U končících dlouhodobých fixací lze s novou smlouvou očekávat pokles cen až o desítky procent,“ uvedl úřad.
Zákazníci, kteří mají trvale fixované smlouvy, snížení neregulované složky cen elektřiny nepocítí a ovlivní je pouze regulovaná složka. Ve výhodě proto budou podle úřadu zákazníci, kteří aktivně vyhledají levnějšího dodavatele. Státní úřad k tomu nabízí nezávislý srovnávač nabídek.
Energetický expert ze srovnávače Kalkulátor.cz, Lukáš Kaňok, uvedl pro Epoch Times, že ti, kdo mají smlouvy na dobu neurčitou, sice moc neušetří, ale ani si nic nepřiplatí. Zato zákazníci, kteří se rozhodnou uzavřít smlouvu na 2-3 roky, mohou ušetřit až desítky procent. U běžných domácností to může znament až desítky tisíc korun. Podle něj se právě nyní fixovat vyplatí, protože současné „velmi zajímavé nabídky“ přinášejí elektřinu za mnohem nižší cenu než na burze. To se však má podle něj brzy změnit a hned ze začátku roku 2026 budou ceny pro koncové klienty růst a super atraktivní nabídky mizet.
Plyn poroste
V oblasti plynárenství vzrostou v příštím roce průměrné regulované ceny meziročně o 4,7 % pro domácnosti a maloodběratele a o 4,5 % pro střední a velkoodběratele. Hlavním důvodem nárůstů je podle ERÚ potřeba vyšších investic. V plynárenství má navíc negativní vliv také nízká spotřeba, která v minulých letech dosáhla svého třicetiletého minima, uvedl úřad.
Podle Kaňoka bude s rostoucí spotřebou plynu jako paliva stoupat i jeho cena. I tady proto doporučuje zafixovat na 2-3 roky a „neřešit jak se vyvíjí politická, ekonomická anebo energetická situace“.
