Pokud česká vláda nepřijme opatření k razantnímu snížení cen energií pro ocelářský průmysl, naše podniky se stanou nekonkurenceschopnými i v rámci Evropy, varovala ve středu česká Ocelářská unie. Dnes Karel Havlíček (ANO) na akci chemického průmyslu a keramiků naznačil několik dílčích řešení.
Ocelářská unie zareagovala na plán německé vlády, která hodlá od roku 2026 podpořit průmyslové podniky v zemi levnější elektřinou. Konkrétně má náš západní soused zavést od ledna 2026 dotovaný tarif pro energeticky náročné podniky, který udrží ceny energií dvojnásobně levnější oproti těm českým. Cílem má být udržet cenu elektřiny pro průmysl na úrovni přibližně pěti eurocentů za kilowatthodinu (50 eur za megawatthodinu). V Česku se průmyslové ceny pohybují okolo 100 eur, popisují situaci čeští oceláři a dodávají, že německá vláda předpokládá, že ji to bude stát 6,5 miliardy eur ze státního rozpočtu.
Naši oceláři, kteří si stěžují již léta, že nejsou schopni kvůli vysokým nákladům konkurovat firmám mimo EU, se obávají, že krok Německa nyní vážně oslabí jejich konkurenci v rámci Unie a naruší jednotu evropského trhu.
Zatímco Berlín systematicky chrání své průmyslové firmy, český průmysl zatím podobný mechanismus nemá. Pravděpodobně nastupující vláda Andreje Babiše sice slíbila, že firmám i domácnostem odpustí příspěvek na obnovitelné zdroje, který je součástí regulované složky ceny elektřiny, ale podle šéfky Ocelářské unie Marcely Kubalové to stačit nebude.
„Ať se inspirují v Německu nebo přijdou s něčím novým, ale naším cílem je mít ceny energie co nejlevnější. Německo je náš soused a když tam půjdou ceny na polovinu, přímo nás to ohrožuje. Na Západ vyvážíme spoustu výrobků a cena tam hraje velkou roli,“ řekla pro Epoch Times.
Třinecké železárny, jako jediný tuzemský výrobce surové oceli, ročně spotřebují přibližně 1 TWh elektřiny. Rozdíl v ušetřeném proudu tak může u podniků velikosti Třineckých železáren znamenat až 3-4 miliardy korun ročně, uvádí tisková zpráva Ocelářské unie.
„Podporu německé vlády chápeme jako snahu stabilizovat průmysl v době vysokých nákladů a nejisté energetické politiky. Bez srovnatelných podmínek pro průmysl bude české ocelářství dlouhodobě neudržitelné. Pokud vláda nepřijde s jasnou podporou, hrozí, že se výroba surové oceli z Česka vytratí. To by znamenalo ztrátu nejen pracovních míst, ale i části naší průmyslové soběstačnosti,“ uvedl ve zprávě Roman Heide, generální ředitel Třineckých železáren.
Podle něj němečtí oceláři budou od ledna čerpat od státu prakticky dvojí úlevu, jednu v podobě dotovaného tarifu a druhou v podobě kompenzací za emisní povolenky.
Ocelářská unie podotýká, že Evropská komise umožňuje členským státům možnost přijmout vlastní opatření na podporu tuzemského průmyslu včetně dotací na energie. „Evropská komise přenáší stále větší odpovědnost za udržení průmyslu na jednotlivé členské státy. To ale znamená, že kdo má silný rozpočet a rychle reaguje, získává výhodu,“ uvedla ve zprávě Kubalová s tím, že německá ekonomika má i navzdory problémům v posledních letech stále větší možnosti podpory než ta česká.
Místopředseda hnutí ANO a předpokládaný budoucí ministr průmyslu a obchodu, Karel Havlíček, dnes na akci Svazu chemického průmyslu a keramiků, kde byly prezentovány závěry studie EGÚ Brno, sdělil výčet několika opatření či nástrojů, které ale dotačnímu úmyslu německé vlády konkurovat nemůžou.
Jedním má být odpuštění poplatků za obnovitelné zdroje, které jsou součástí regulované složky elektřiny, což by mohlo v průměru zlevnit elektřinu firmám o 9-10 %, odhadl Havlíček. Dalším pak má být zvýšení odpisů pro obory náročné na energie, k čemuž však byl prezident chemiků skeptický. Dále chce Havlíček revidovat veškeré výdaje a náklady na distribuční soustavu. O přímé podpoře i vzhledem k „dírám“ v rozpočtu neuvažuje. V rámci EU chce hledat spojence pro zmírnění zelených politik, nerušit volné emisní povolenky a zabránit spekulantům v ovlivňování cen povolenek.
