Prezident Petr Pavel podporuje zavedení administrativních odvodů do armády. Podle něj by jí pomohl získat přehled, s kým a na jaké pozice může počítat v případě mobilizace. Upozornil, že jde jen o administrativního úkon, který neznamená obnovení vojenské základní služby. Novinářům to dnes řekl prezident v Liberci. Náčelník generálního štábu Armády ČR Karel Řehka řekl Českému rozhlasu – Radiožurnálu, že zavedení administrativních odvodů armáda navrhne vládě. Měly by podle něj podobu on-line dotazníku.
Pavel připomněl, že základní vojenská služba se v České republice zrušila před více než 20 lety. „Dnes jsme ale v situaci, kdy vidíme, že forma budování záloh prostřednictvím dobrovolnosti, tedy aktivních záloh úplně nepostačuje, ale zároveň ztrácíme schopnost i pro případnou mobilizaci,“ uvedl prezident. Stejný názor má náčelník generálního štábu. „Plně se ztotožňuji s tím, že byla zrušená (základní vojenská služba). V té podobě, v jaké byla, nedávala smysl. Ale než se zrušila, tak se měl někdo zamyslet nad tím, jak se bude řešit problematika generování záloh ozbrojených sil,“ řekl Řehka rozhlasu.
Pavel uvedl, že platný branný zákon ukládá mužům i ženám povinnost účastnit se obrany státu. „Což nemusí nutně znamenat všichni se zbraní v ruce, ale každý nějakým způsobem může být povolán k úkolům souvisejícím s obranou země. A my dnes, protože byly zrušeny odvody jako administrativní část, tak nemáme vůbec přehled o tom, kolik mladých lidí, v jakých věkových skupinách, s jakou odborností, případně ochotných sloužit, máme. A tím pádem pro případnou mobilizaci armáda nemá sebemenší podklad, s čím by vůbec mohla počítat,“ řekl prezident.
Nový registr
Administrativní odvody by tak byly podle Pavla jen nutným podkladem k naplnění branného zákona, a ne obnovením vojenské základní služby. „Znamená to jenom, řekl bych, další registr, který umožní státu mít přehled o tom, s jakými odbornostmi, s kolika mladými lidmi, v jakých věkových skupinách, by se dalo počítat, kdyby nastala nějaká krizová situace a bylo nutné dělat třeba opatření ve smyslu výběrové mobilizace,“ dodal. „Budeme se snažit identifikovat, kteří lidé jsou zdravotně schopni služby, a taky kdo se chce podílet na obraně dobrovolně. A u těchto lidí předpokládáme, že by prošli nějakou formou vojenského výcviku, bude to kratší výcvik v horizontu týdnů,“ uvedl Řehka.
Administrativní odvody by podle Řehky měly jednoduchou formu, kdy se občan Česka starší 18 let zaregistruje on-line a vyplní o sobě údaje. Funguje to tak i v jiných státech, dodal.
V Armádě ČR bylo k začátku letošního roku zhruba 24.000 profesionálních vojáků a 4521 lidí v aktivních zálohách. Podle aktuálně platných zákonů armáda může k odvodům sáhnout jen během stavu ohrožení státu, nebo při vyhlášení válečného stavu, což je podle Řehky pozdě. „Naším primárním cílem je, abychom se válce vyhnuli. Ale když válka začne, tak nemůžeme až v krizi začít dělat všechna opatření,“ uvedl.
Jaká je situace v EU?
V souvislosti s válkou na Ukrajině, která vypukla po ruské invazi 24. února 2022, se začalo v některých zemích Evropské unie hovořit o znovuzavedení povinné vojenské služby. V EU teď povinná vojenská služba funguje v devíti zemích: Dánsku, Estonsku, Finsku, na Kypru, v Litvě, Lotyšsku, ve Švédsku, Rakousku a v Řecku.
Od příštího roku bude opět zavedena několikaměsíční povinná vojenská služba v Chorvatsku, kde byla zrušena v roce 2008, tamní parlament to schválil letos 24. října. V Německu před týdnem poslanci schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby.
V celé Evropě je vojenská služba povinná v 16 zemích, někde se vojenská povinnost vztahuje i na ženy, část zemí umožňuje náhradní službu. Mimo EU je v Evropě zavedena povinná vojenská služba ve Švýcarsku, Norsku, Moldavsku, Rusku, Bělorusku, Turecku a na Ukrajině.
