Aktualizováno 10. 12. 2025 v 17:40 o vyjádření Oxfordské univerzity
Americké univerzity „ve značné míře“ spolupracují s čínskými laboratořemi na výzkumu umělé inteligence (AI), což podle studie publikované analytickou společností Strategy Risks ve spolupráci s Human Rights Foundation zároveň usnadnilo přenos citlivých amerických technologií, masové sledování obyvatel Číny a porušování lidských práv – včetně toho, co řada západních zemí označuje za genocidu Ujgurů v oblasti Xinjiang.
Zpráva zveřejněná 8. prosince se zaměřuje na případové studie dvou státně podporovaných čínských laboratoří, které od roku 2020 spoluautorsky připravily téměř 3 000 vědeckých prací se zahraničními výzkumníky, včetně těch z prestižních amerických univerzit financovaných z veřejných grantů.
Uvádí přední univerzity, mimo jiné Massachusettský technologický institut (MIT), Stanfordovu univerzitu, Harvardovu univerzitu, Princetonskou univerzitu, Oxfordskou univerzitu a University College London, a zároveň dodává, že více než dvacet dalších institucí má financování od veřejných orgánů i společností, jako je Amazon.
Mluvčí Oxfordské univerzity sdělil: „Veškerý výzkum a výuka na Oxfordské univerzitě jsou vedeny akademicky s cílem rozvíjet a zpřístupňovat poznání. Poskytovatelé financí nemají žádný vliv na to, jak oxfordští akademici provádějí svůj výzkum, ani na naši výuku a pevné zásady akademické svobody.“
Ostatní organizace na dotazy redakce Epoch Times nereagovaly.
„Tato zpráva ukazuje, že západní univerzity a veřejní poskytovatelé financí jsou propojeni s čínskými prioritními laboratořemi AI prostřednictvím otevřené, ale nedostatečně kontrolované spolupráce,“ zmiňuje dokument.
„Znalosti se přes hranice přelévají bez překážek, i když instituce, které je přijímají, jsou úzce spjaty s autoritářským státem.“
Laboratoře podporované čínským režimem
Studie se zaměřuje na Zhejiang Lab a Shanghai Artificial Intelligence Research Institute (SAIRI) – dvě „štědře financované, stranou dozorované“ instituce začleněné do sledovací infrastruktury čínského režimu.
Zhejiang Lab vznikla v roce 2017 z iniciativy vlády provincie Zhejiang, Zhejiang University a společnosti Alibaba. Podle zprávy v letech 2021–2023 z provinčních prostředků získala 1,25 miliardy dolarů. Spolupracuje též s řadou státních podniků, například s China Electronics Technology Group Corp. (CETC), která byla Spojenými státy sankcionována za vybudování Integrated Joint Operations Platform – páteře čínského systému sociálního kreditu.
SAIRI byla založena roku 2018 Shanghai Jiao Tong University, a od roku 2020 ji vede Lu Jun, seniorní vědec ze sankcionované CETC. SAIRI se zabývá počítačovým viděním, sledováním, zobrazovacími technologiemi a dalšími metodami použitelnými pro monitorování skupin lidí. Mezi partnery má například Huawei a Třetí výzkumný ústav Ministerstva veřejné bezpečnosti Čínské lidové republiky, který odpovídá za technické sledování a digitální forenzní činnost.
V roce 2023 se podílela na vývoji prvního systému střeleckého tréninku asistovaného AI a v roce 2024 podepsala smlouvy se společnostmi iFlytek a SenseTime, které vytvářejí systémy rozpoznávání obličejů a „chytré“ policejní platformy. Obě firmy byly sankcionovány za napomáhání genocidě Ujgurů ze strany Komunistické strany Číny v oblasti Xinjiang.
Západní univerzity a peníze daňových poplatníků
Podle zprávy obě laboratoře publikovaly mezi roky 2020 a srpnem 2025 celkem 11 000 vědeckých prací, z toho zhruba 3 000 v mezinárodní spolupráci.
„Zhejiang Lab a SAIRI jsou součástí širší sítě státem řízených laboratoří umělé inteligence, které jsou intenzivně financovány, politicky řízeny a propojeny s obrannými a bezpečnostními složkami,“ uvádí studie. „Jejich rozsah i mezinárodní dosah ukazují, že problematické spolupráce nejsou izolovanými případy, ale systémovými rysy čínské výzkumné architektury AI.“
Vědecký článek z roku 2022, na němž se podíleli výzkumníci MIT s financováním z grantového programu agentury DARPA, se zabývá pokročilým optickým fázovým posunem – technologií využívanou v zobrazovacích a senzorických systémech pro vojenský průzkum, satelitní sledování a biometrickou identifikaci.
Studie z roku 2024, vytvořená ve spolupráci s výzkumníky z Carnegie Mellon University a financovaná americkou Národní vědeckou nadací a Úřadem námořního výzkumu, se věnuje sledování více objektů – technologii, kterou analytici označují za „klíčový umožňující prvek automatizovaného dohledu“. Univerzita na dotazy do doby vydání článku nereagovala.
Studie z roku 2021, vypracovaná společně s výzkumníky Harvardovy univerzity, se soustředí na pokročilou optiku a počítačové vidění.
„Spolupráce Zhejiang Lab s těmito univerzitami ukazuje, jak se západní technické znalosti začleňují do výzkumných směrů odpovídajících bezpečnostním a sledovacím prioritám Číny,“ podotýká zpráva a zdůrazňuje těsné napojení laboratoře na klíčovou organizaci podílející se na genocidě Ujgurů.
„Riziko nepramení z vědeckého zaměření projektů, ale ze strukturálního propojení se státními obrannými orgány obviňovanými z porušování lidských práv.“
V roce 2021 SAIRI spolupracovala s několika západními institucemi na projektu QDTrack, který analyzuje a dokáže sledovat osoby či objekty napříč videi – což je základní funkce technologie masového dohledu. Roku 2023 pak spolupracovala s několika americkými univerzitami na vývoji nástroje AlphaTracker určeného k analýze zvířecího chování, který rovněž obsahuje funkce rozpoznávání identity a sledování objektů.
Tyto západní instituce často čerpají veřejné granty, jak uvádějí samy vědecké práce. Čínské laboratoře nejsou mezi příjemci uvedeny, nicméně ze spolupráce profitují – čímž podle zprávy obcházejí standardní procesy prověřování.
„Vynořuje se obraz, v němž jsou západní veřejné zdroje opakovaně zapojeny do výzkumné spolupráce s laboratořemi začleněnými do bezpečnostního aparátu Číny,“ konstatuje dokument.
Zpráva se zaměřuje na čínské instituce s explicitním napojením na režim či armádu, avšak výzkumníci upozorňují, že i organizace, které nejsou oficiálně státními subjekty, mají podle čínských zákonů o národní bezpečnosti povinnost sdílet informace s režimem.
Etická mezera
Analytici zjistili, že jen menšina center zabývajících se etikou AI odsoudila porušování lidských práv čínským režimem: britský Ada Lovelace Institute v červnu 2022, Stanfordův Institut pro umělou inteligenci zaměřenou na člověka v srpnu 2023 a AI Now Institute v roce 2019.
„Západní etická centra pro výzkum umělé inteligence se z velké části vyhýbala konfrontaci s využíváním AI k represím v Číně,“ poznamenává zpráva. „Toto mlčení neodráží neznalost, ale mezeru ve správě a odpovědnosti.“
Autoři zprávy varovali, že pokračující mlčení může napomoci „normalizovat“ partnerství se státem podporovanými čínskými institucemi a spolupachatelství na budování režimního sledovacího státu. Zpráva vyzývá etické instituce – organizace založené k tomu, aby „zkoumaly rizika pokročilých technologií“ – aby vydaly pokyny týkající se rizik pro lidská práva při spolupráci s čínskými laboratořemi.
Autoři zprávy vyzývají k novému přístupu k prověřování partnerů tak, aby zahrnovalo lidská práva, k povinné transparentnosti ve výzkumných partnerstvích, k zavedení bezpečnostních mechanismů při práci s institucemi napojenými na sledovací aparát a k projevům etického vedení v oboru. Vládám doporučují, aby upravily své politiky a zacelily nedostatky v oblasti národní bezpečnosti, které tyto spolupráce odhalují.
„Pokud vlády, univerzity a etické instituce tato opatření nepřijmou, bude spolupráce s prioritními laboratořemi čínského státu pokračovat podle stávajících pravidel,“ upozorňuje dokument.
–ete–
