Na Roatánu, jednom z ostrovů Hondurasu, postupně vzniká nové charterové město s názvem Próspera. Město má vlastní stanovy a plánuje fungovat z velké části nezávisle na zákonech a právních předpisech státu Honduras.
Próspera si stanovila nízké daně, a většina komerčních a občanských konfliktů se řeší pomocí arbitrážního řízení. Strategická rozhodnutí o záležitostech města činí soukromá společnost Honduras Próspera Inc., která v roce 2017 město založila.
Rezidenti Próspery používají k nákupům a platbám za služby převážně kryptoměny.
Zakladatelem Honduras Próspera Inc. je americko-venezuelský podnikatel Erick A. Brimen, který od státu Honduras odkoupil pár desítek hektarů pozemků poté, co vláda Hondurasu v roce 2013 označila toto území za zónu volného obchodu (anglická zkratka ZEDE). Historicky však patří půda v této oblasti Garifunům – původním obyvatelům Hondurasu, kteří tvrdí, že šlo o nezákonné vyvlastnění půdy.
V současnosti se území Próspery rozkládá na více než 400 hektarech a ve městě žije kolem 1 700 obyvatel.
Podpora miliardářů
Próspera brzy od svého založení upoutala pozornost amerických technologických miliardářů, jako například Petera Thiela (společnost Palantir), Sama Altmana (společnost Open AI), Marca Andreessena (společnost Andreessen Horovitz) či Balaji Srinivasana (společnost Coinbase).
Tito a další podnikatelé podporují filozofii Próspery, která je založena především na myšlenkách libertarianismu, jenž zdůrazňuje osobní svobodu, omezené fungování státu a volný obchod.
Internetové stránky města informují, že se jedná „o volnou zónu, kde se svoboda, inovace a prosperita rozvíjí díky podnikání.“
V Próspeře často pobývá i slovenský podnikatel v oblasti bitcoinu Dušan Matuška.
„To je přesně, co jsem hledal. Jsem dlouhodobým fanouškem soukromého vládnutí. Tady v Próspeře se cítím více jako klient, chovají se k tobě jako k zákazníkovi a k partnerovi,“ uvedl Matuška pro mediální dům Bloomberg.
Charterová města nejsou novou myšlenkou
S konceptem charterových měst, která by měla fungovat ve prospěch demokracie a obchodu, přišel v roce 2009 americký profesor a laureát Nobelovy ceny za ekonomii Paul Romer. Věřil, že tato města se speciálními zákony mohou pomoci s rozvojem zaostalých zemí.
Romer se do roku 2012 podílel také na myšlence vzniku charterových měst v Hondurasu. Nicméně kvůli korupci a nedostatku transparentnosti ukončil s tamní vládou po pár letech spolupráci.
Určitým vzorem pro současná charterová města byla v minulosti takzvaná firemní města (anglicky company towns), která vznikala během průmyslové revoluce na přelomu 19. a 20. století. U nás společnost Baťa zakládala průmyslová města v Otrokovicích, Třebíči a dalších městech.
V současnosti kromě Próspery vznikají po světě další podobná charterová města, která jsou pojmenována někdy jako startupová města či svobodná města. Například investiční společnost Pronomos Capital, která finančně podporuje i Prósperu, je zapojena do několika projektů v Africe, jižní Asii či v oblasti Středozemního moře.
Podle mediálních domů Newsweek, Forbes či Wired vybudování svobodných měst ve Spojených státech podporuje také administrativa prezidenta Trumpa.
Je budoucnost Próspery nejistá?
Přes podporu některých amerických miliardářů a politiků má Próspera i své kritiky. Mezi ně patří i „otec“ charterových měst, Romer.
„Je to jako uzavřená komunita. Snaží se izolovat a dělat to, co je pro ně nejlepší,“ uvedl Romer pro mediální dům Bloomberg.
„Žijí v jakési libertariánské fantazii, která byla součástí tohoto projektu hned od začátku, že to bude místem, kde nebude zasahovat vláda. To nemůže dopadnout dobře.“
Především však Próspera nemá podporu vlády Hondurasu (právě probíhají nové volby), která v roce 2022 prohlásila, že ZEDE jsou protiústavní. Což by znamenalo, že vlastnictví pozemků Próspery je nezákonné. Protiústavnost ZEDE v roce 2024 podle agentury Reuters potvrdil i Nejvyšší soud Hondurasu.
Honduras Próspera Inc. předal záležitost Mezinárodní arbitrážní instituci Světové banky (ICSID) a žádá po státu Honduras odškodné ve výši 10,7 miliard dolarů (kolem 22 miliard českých korun). Rozhodnutí ICSID doposud nebylo vyřčeno.
Kromě toho má Próspera problémy i s místními původními obyvateli. Podle Bloombergu například některá veřejná jednání o používání vody skončila vzájemnou potyčkou.
„Jestli přijdou a zaberou naši komunitu, kam půjdeme? Říkají, že nám území nezaberou a podobně, ale manipulují s lidmi. Ono to tak dopadne. Rozhodují peníze,“ řekla místní rezidentka Michelle Rodriguezová pro mediální dům Bloomberg.
