Výzkumy ukazují, že praktické a flexibilní dárky, co se týče dlouhodobé spokojenosti, často porážejí okázalá překvapení.
Napsala Alicia Adamczyk
Z Kiplinger’s Personal Finance
Říká se, že dávat je lepší než dostávat. To ale nijak neusnadňuje výběr vánočních dárků pro rodinu a přátele. I přes všechnu sváteční radost, kterou toto období přináší, může být shánění ideálního dárku pro každého na seznamu dost stresující – zvlášť pokud máte obavu, že ti nejbližší nebudou z toho, co najdou pod stromečkem, nadšení.
Tento tlak navíc roste s tím, že lidé za dárky utrácejí víc než kdy dřív. Podle Národní federace maloobchodu utratili američtí spotřebitelé v roce 2024 za vánoční nákupy rekordních 994 miliard dolarů (zhruba 22,8 bilionu korun). Odhady Mastercard Economic Institute zároveň naznačují, že sváteční tržby porostou i letos, a to přibližně o 3,6 procenta. Zákazníci s vyššími příjmy, které podporuje rostoucí akciový trh, pravděpodobně utratí ještě víc.
Vyšší útrata ale automaticky neznamená lepší dárky pro ty, které máme rádi. Národní federace maloobchodu uvádí, že míra loňského povánočního vrácení zboží byla o 17 procent vyšší než obvykle. To naznačuje, že stále více dárků se netrefuje do vkusu obdarovaných, což letos vytváří na dárce ještě větší tlak.
„Dárky dáváme proto, že chceme lidi potěšit, dát jim něco, co je bude bavit, a dát najevo, že nám na nich záleží,“ říká Eleanor Williamsová, docentka marketingu na Washington University a přední odbornice na výzkum darování. „A právě proto z toho máme stres.“
Jak tedy snížit úzkost a vybrat dárky, které si lidé, na nichž vám záleží, skutečně oblíbí? Pomoci může věda. Stále více výzkumů z oblasti behaviorálních financí ukazuje, jaké typy dárků lidé obvykle oceňují nejvíce a jaké mentální zkratky dárce svádějí na scestí.
Porozumění těmto preferencím i kognitivním pastem může zajistit, že vánoční dárky zaujmou nejen v okamžiku rozbalení, ale obstojí i v čase.
Níže jsou strategie, které doporučují přední výzkumníci v oboru.
Vyhněte se okázalému efektu
Stalo se vám někdy, že jste rodině koupili dražší dárky, které při rozbalování vyvolaly nadšené výkřiky, ale už jste je nikdy neviděli používat? Možná jste se stali obětí takzvané hypotézy hledání úsměvu.
Tento pojem zavedli výzkumníci z Národní univerzity v Singapuru a z University of Chicago Booth School of Business. Označuje tendenci dárců soustředit se na co nejsilnější reakci v okamžiku rozbalení – široký úsměv nebo výraz úžasu – namísto toho, aby přemýšleli, zda daná věc přinese obdarovanému dlouhodobou spokojenost při skutečném používání.
Výzkumníci hypotézu testovali v několika experimentech. V jednom z nich náhodně rozdělili účastníky do role dárce nebo obdarovaného a nabídli jim jako svatební dar jednu ze dvou sad hrnků se stejnou cenou: oceněnou ergonomickou sadu nebo personalizovanou sadu s vyrytými jmény novomanželů a datem svatby. Dárci častěji volili osobnější hrnky a předpokládali, že novomanželé na ně při rozbalení zareagují pozitivněji a že se jim budou dlouhodobě líbit víc. Ve skutečnosti však obdarovaní upřednostnili praktičtější hrnky – jak v okamžiku rozbalení, tak při jejich následném používání.
„S výměnou dárků je spojená velká dávka okázalosti, zvlášť o Vánocích,“ říká Williamsová. „Člověka to snadno přiměje soustředit se hlavně na ten okamžik, kdy dárek předáte a sledujete reakci druhého.“
Co tedy dělat jinak? Místo snahy ohromit blízké se při výběru vánočního dárku se zaměřte na to, zda ho vaše děti, vnoučata nebo třeba strýček opravdu potřebují, budou ho používat a budou ho mít rádi i v dalších dnech a týdnech. Výzkumy podle Cindy Chanové, docentky marketingu na University of Toronto, ukazují, že příjemci mají z praktických dárků často stejnou radost – ne-li větší – než z okázalých překvapení. Zdánlivě nudného dárku si totiž váží víc, protože ho skutečně využijí.
„Jedny Vánoce jsem rodičům do punčoch jen přihodila pár kuchyňských náčiní,“ říká Chanová. „Všimla jsem si, že je jejich kleště v kuchyni rozčilují a naběračka už praská. Používají je každý den a ten dárek opravdu ocenili.“
Dejte jim to, co skutečně chtějí
Jedním z nejjednodušších způsobů, jak každému na seznamu pořídit něco, co ho potěší, je vcítit se do jeho role, říká Mary Steffelová, docentka marketingu na Northeastern University, která publikovala řadu studií o psychologii darování. „Zkuste přemýšlet o tom, co by si ten člověk vybral sám pro sebe, a nechte se tím vést,“ uvádí. „Je pak větší šance, že se zaměříte na preference obdarovaného, a ne na jiné motivy, třeba na vlastní potřebu cítit se ohleduplně.“
Nejjednodušší cestou je koupit něco ze seznamu přání obdarovaného. Studie ukazují, že blízcí takový dárek ocení víc, než nevyžádané překvapení, a budou ho považovat za pozornější, i když vám to tak nemusí připadat.
Právě to byl totiž závěr studie Harvard Business School a Stanford University’s Graduate School of Business. V jednom experimentu dali výzkumníci dárcům na výběr, zda si vyberou dárek z přání obdarovaného na Amazonu, nebo si ho vyberou sami. Lidé byli spokojenější, když dostali dárky ze svého seznamu – stejně jako v jiných experimentech, kdy upřednostňovali svatební dárky ze svého seznamu a narozeninové dárky, o které výslovně požádali.
Přesto mají dárci tendenci jít vlastní cestou. Proč panuje tento rozpor?
Výzkumníci dospěli k závěru, že lidé dávající dárky se mylně domnívají, že vymýšlením vlastních nápadů působí ohleduplněji, i když ve skutečnosti je tomu naopak.
„Chceme se cítit jako pozorní. Chceme dát najevo, že druhého dobře známe,“ říká Julian Givi, docent marketingu na West Virginia University a další přední odborník na výzkum darování. Ve skutečnosti jde podle něj nevědomě o sobecké motivy, protože na první místo nestaví to, co si obdarovaný opravdu přeje.
Nepřehánějte osobní rovinu
Možná si myslíte, že velmi osobní dárek jasně ukáže, jak dobře znáte jedinečný vkus a preference přátel, či příbuzných. Série studií vedených Steffelovou z Northeastern University a Williamsovou z Washington University ale ukazuje, že takové dárky mohou mít opačný efekt.
V jednom experimentu si účastníci měli představit, že buď dávají dárek blízkému příteli, nebo ho od něj dostávají. Následně dostali na výběr ze dvou možností: dárkovou kartu Visa, kterou lze použít kdekoli, nebo dárkovou kartu do oblíbeného obchodu s oblečením obdarovaného. Dárci mnohem častěji volili kartu do konkrétního obchodu, zatímco příjemci dávali přednost univerzálnější kartě Visa.
Výzkum Steffelové a Williamsové také ukazuje, že pro lidi, s nimiž máme blízký vztah – například pro děti nebo sourozence – častěji volíme personalizované a méně flexibilní dárky, než pro známé, kteří jsou nám vzdálenější. Máme totiž pocit, že tím dáváme najevo, jak dobře obdarovaného známe. Paradoxně tak můžeme dávat horší dárky těm, které máte nejraději.
Když dceři koupíte dárkovou kartu do obchodu, kde už si dříve kupovala oblečení, dáváte tím najevo pozornost, říká Steffelová. Zároveň ale neberete v úvahu všechny ostatní stránky její osobnosti. Oblečení totiž nemusí být na jejím seznamu přání na prvním místě.
„Dárci mají tendenci vybírat něco, co reprezentuje, kým obdarovaný je,“ říká Steffelová. „Příjemci se spíš soustředí na to, co právě teď chtějí nebo potřebují, a proto tíhnou k flexibilnějším dárkům.“
© 2025 The Kiplinger Washington Editors, Inc. Distribuováno společností Tribune Content Agency, LLC.
Názory a stanoviska vyjádřená v tomto článku jsou názory autorů. Slouží pouze k obecným informačním účelům a nelze je považovat za doporučení, či výzvu k jakémukoli jednání. Epoch Times neposkytuje investiční, daňové, právní, finanční, penzijní ani jiné poradenství v oblasti osobních financí a nenese odpovědnost za přesnost ani aktuálnost uvedených informací.
