Srdeční choroby: Když je bolest na hrudi vážná – možnosti léčby a přírodní přístupy

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Odborně posoudil: Jimmy Almond, M.D.

Srdeční choroby jsou nejčastější příčinou úmrtí u mužů i žen. Nejde však o jediné onemocnění – pojem „srdeční choroby“ zahrnuje celou skupinu poruch, které zasahují strukturu nebo funkci srdce a mohou vznikat z různých příčin.

Zároveň i přírodní přístupy mohou mít skutečný přínos. Kombinace úprav životního stylu, vhodných stravovacích návyků a doplňkových terapií může pomoci snížit riziko srdečních potíží.

Jaké typy srdečních chorob rozlišujeme a co je způsobuje?

Různé typy srdečních onemocnění mají odlišné příčiny, například:

Ischemická choroba srdeční

Postihuje přibližně 5 procent Američanů starších 20 let a je nejčastějším srdečním onemocněním. Rozvíjí se při hromadění plátů – tvořených tukem, cholesterolem a dalšími látkami – v tepnách. A pokud plát praskne, tělo na poškození reaguje tvorbou krevní sraženiny, která může zablokovat přívod okysličené krve do srdečního svalu a vyvolat infarkt nebo srdeční zástavu.

Arytmie

Poruchy srdečního rytmu vznikají tehdy, když srdce bije příliš rychle, příliš pomalu nebo nepravidelně. Rytmus řídí elektrické signály, které určují tempo a pravidelnost srdečních stahů. Jakmile jsou tyto signály narušeny – například poruchou buněk, které je vytvářejí, chybným vedením signálů nebo tím, že se v jiné části srdce objeví „konkurenční“ impulzy – může dojít k arytmii. Některé arytmie mohou být závažné nebo i život ohrožující, například fibrilace síní.

Kardiomyopatie

Onemocnění srdečního svalu, při němž se srdeční sval zvětšuje nebo natahuje. Tím se snižuje jeho schopnost efektivně pumpovat krev a mohou se objevovat i poruchy rytmu.

Onemocnění srdečních chlopní

Vzniká tehdy, když jedna nebo více srdečních chlopní neotevírá či nezavírá správně. Může být vrozené nebo získané až v průběhu života. Přesná příčina není vždy známá.

Myokarditida a perikarditida

Myokarditida je zánět srdečního svalu, zatímco perikarditida označuje zánět tenkého ochranného vaku obklopujícího srdce. Tyto stavy mohou být způsobeny viry, bakteriemi, houbami či parazity. Nejčastější příčinou jsou viry, které mohou infikovat srdeční sval a vyvolat imunitní reakci vedoucí k zánětu.

Obecně platí, že riziko srdečních onemocnění roste s věkem. Muži je obvykle rozvíjejí dříve než ženy, které častěji pociťují srdeční potíže až v pozdějším věku. Vyšší riziko mají také lidé s rodinnou zátěží.

Hlavní rizikové faktory společné pro mnoho typů srdečních onemocnění

Rizikové faktory životního stylu

Většinu z nich lze ovlivnit – a tím snížit celkové riziko.

• Nezdravá strava: Strava s vysokým podílem rafinovaných sacharidů, nezdravých tuků a soli přispívá ke zvýšené hladině cholesterolu a vyššímu krevnímu tlaku.
• Slazené nápoje: Studie z letošního ledna ukázala, že konzumace slazených nápojů může souviset s přibližně 1 z 10 nových případů diabetu 2. typu a 1 z 30 nových případů kardiovaskulárních chorob.
• Nedostatek pohybu: Absence pravidelné fyzické aktivity zvyšuje pravděpodobnost vysokého tlaku, zvýšeného cholesterolu a nadváhy – všech tří významných rizikových faktorů.
• Nadváha a obezita: Zvyšují riziko vzniku diabetu a vysokého krevního tlaku.
• Vysoká míra stresu: Je spojována s vyšším rizikem kardiovaskulárních příhod u lidí, kteří v minulosti zažili sociální izolaci, týrání v dětství anebo jiné trauma. Stres aktivuje části mozku, jako je amygdala, a spouští hormonální a imunitní reakce, které zvyšují krevní tlak, vyvolávají zánět a urychlují tvorbu plátů v tepnách – faktory, které mohou vést k infarktu a dalším srdečním problémům.
• Typ osobnosti A: Pro tento typ je charakteristická soutěživost, pocit naléhavosti, sklon k hostilitě a silná orientace na výkon. V 50. letech jej popsali kardiologové Meyer Friedman a Ray Rosenman a upozornili, že může představovat významný rizikový faktor pro ischemickou chorobu srdeční. Klíčovým rysem je tzv. „volně plynoucí hostilita“ – snadno vyvolatelný hněv. Právě totiž tento hněv a hostilita jsou spojovány s ischemickou chorobou srdeční, infarkty, arytmiemi a zvýšeným rizikem náhlé srdeční smrti.
• Kouření a užívání tabáku: Patří mezi hlavní rizikové faktory – kouření i vapování poškozují a zužují cévy.
• Nadměrná konzumace alkoholu: Zvyšuje hladinu cholesterolu a krevní tlak a může způsobovat přibývání na váze.
• Užívání nelegálních drog: Má negativní dopad na kardiovaskulární systém – od poruch rytmu až po infarkt.
• Umělé světlo: Noční expozice umělému světlu narušuje přirozené cirkadiánní rytmy – zejména potlačuje sekreci melatoninu – což může zvyšovat srdeční frekvenci, zánět, inzulinovou rezistenci a tvorbu plátů v tepnách. Dlouhodobě tak roste riziko srdečních onemocnění, včetně infarktu, srdečního selhání a fibrilace síní.
• Znečištěné ovzduší: Dlouhodobá expozice zvyšuje riziko mrtvice i ischemické choroby srdeční.
• Vakcíny proti covid-19: Myokarditida a perikarditida jsou uznávané, i když vzácné, závažné nežádoucí účinky po očkování proti covid-19. Studie z roku 2023 ukázala, že myokarditida se může objevit do týdne po podání mRNA vakcíny, zejména u mužů mladších 40 let. Podle říjnové studie většina případů perikarditidy probíhá mírně a spontánně odeznívá, ale někteří lidé trpí opakovaným nebo obtížně léčitelným zánětem vyžadujícím dlouhodobější péči.

Zdravotní stavy, které zvyšují riziko srdečních chorob

Některé zdravotní potíže mohou k riziku srdečních onemocnění významně přispět. Přestože je nelze zcela ovlivnit, při správné léčbě je možné jejich dopad výrazně snížit.

• Vysoký krevní tlak: Patří mezi hlavní rizikové faktory kardiovaskulárních chorob. Při dlouhodobě zvýšených hodnotách dochází k poškozování cév.
• Vysoká hladina cholesterolu: Může zužovat cévy a zvyšovat riziko vzniku krevních sraženin.
• Diabetes: Zvyšuje hladinu cukru v krvi, což poškozuje a zužuje cévy. Často se pojí s nadváhou.
• Spánková apnoe: Zvyšuje riziko srdečního selhání o 58 procent a ischemické choroby srdeční o 30 procent.
• Chronické onemocnění ledvin: Snižuje funkci ledvin a sdílí mnoho rizikových faktorů se srdečními chorobami. Navíc může vyvolat vysoký krevní tlak, který riziko srdečních onemocnění dále zvyšuje.
• Metabolický syndrom: Představuje soubor stavů – vysokého krevního tlaku, zvýšené hladiny cukru v krvi, nezdravých hladin cholesterolu a obezity s ukládáním tuku v oblasti břicha. Tyto faktory společně poškozují cévy, podporují tvorbu plátů a vyvolávají zánět.
• Určité těhotenské komplikace: Patří mezi ně preeklampsie, tedy vysoký tlak v průběhu těhotenství, a gestační diabetes. Oba stavy výrazně ukazují na zvýšené riziko srdečních onemocnění v budoucnu.

Jaké jsou příznaky a časné varovné signály srdečních chorob?

Různé typy srdečních onemocnění mohou způsobovat různé příznaky, přičemž některé jsou společné pro více forem onemocnění.

• Bolest na hrudi: Nejčastější příznak sníženého průtoku krve do srdce nebo infarktu. Může mít různou podobu – od mírného tlaku až po drtivou, svíravou či pálivou bolest – a její intenzita nemusí odpovídat závažnosti problému.
• Dušnost: Objevuje se tehdy, když srdce nedokáže efektivně pumpovat krev, což vede k hromadění tekutiny v plicích. Je častým příznakem srdečního selhání a arytmií a může nastat při námaze, v klidu nebo vleže.
• Palpitace: Označují rychlý nebo nepravidelný tep. Objevují se, když srdce bojuje s efektivním pumpováním krve, nebo jako typický projev arytmie. Mohou však doprovázet i jiné srdeční problémy.
• Trvalý kašel nebo sípání: Mohou signalizovat hromadění tekutiny v plicích – možný příznak srdečního onemocnění. Někdy se objevuje růžové či krvavé sputum.
• Edém (otoky): Vzniká při oslabení srdeční funkce, kdy se krevní tok zpomaluje a hromadí v žilách. Tekutina se následně ukládá v tkáních a způsobuje otoky nohou, kotníků či chodidel. Oteklý může být i břich a někdy se objevuje i nárůst hmotnosti.
• Neobvyklá únava: Projevuje se výraznou únavou, náhlou slabostí, anebo vyčerpáním tak silným, že běžné denní činnosti jsou obtížné.
• Nedostatečné prokrvení končetin: Vzniká při zužování tepen v důsledku tvorby plátů. Nejde přímo o srdeční chorobu, ale stav významně zvyšuje riziko infarktu. Může způsobovat bolest, únavu, pálení nebo nepohodlí v nohách – zejména při chůzi – a také necitlivost, chlad či bledou pokožku v klidu.

Infarkt

Infarkt nastává ve chvíli, kdy je průtok krve do části srdce náhle zablokován. Tím se přeruší přívod kyslíku a srdeční sval se začne poškozovat. Rychlá pomoc je v tomto případě zásadní – čím dříve léčba začne, tím lepší je šance na zotavení.

Okamžitě volejte tísňovou linku, pokud se objeví tyto varovné příznaky:

• Nepříjemné pocity na hrudi: Většina infarktů způsobuje tlak, svírání, pocit plnosti nebo bolest uprostřed hrudníku, která trvá několik minut nebo se vrací.
• Pohodlí v horní části těla: Bolest či tlak se mohou objevit v pažích, zádech, krku, čelisti nebo břiše.
• Dušnost: Může se objevit s bolestí na hrudi i bez ní.
• Další příznaky: Studený pot, nevolnost, rychlý nebo nepravidelný tep, neobvyklá únava či závratě.

Srdeční zástava

Srdeční zástava se od infarktu liší. Nastává tehdy, když dojde k poruše elektrického systému srdce a srdce náhle přestane bít. Bez okamžité pomoci může být během několika minut smrtelná.

Pokud u někoho zaznamenáte následující příznaky, ihned volejte tísňovou linku:

• Náhlá ztráta vědomí: Dotyčný nereaguje, ani když jej oslovíte nebo jemně zatřesete rameny.
• Abnormální dýchání: Osoba nedýchá normálně, když jí zakloníte hlavu a sledujete dech alespoň po dobu pěti sekund.

Jak se diagnostikují srdeční choroby?

Aby mohl lékař stanovit diagnózu srdečního onemocnění, provede podrobné vyšetření, zhodnotí váš zdravotní stav, osobní i rodinnou anamnézu a doplní fyzikální vyšetření. V případě potřeby následují další diagnostické testy, například:

• Elektrokardiogram (EKG): Rychlé a nebolestivé vyšetření, které zaznamenává elektrickou aktivitu srdce a odhaluje poruchy srdečního rytmu.
• Holterovo monitorování: Přenosné zařízení, které zaznamenává činnost srdce během jednoho či více dnů a zachytí nepravidelnosti, které by běžné EKG mohlo přehlédnout.
• Echokardiogram: Ultrazvukové vyšetření srdce, které vytváří pohyblivý obraz a umožňuje sledovat tok krve i funkci srdečních chlopní.
• Zátěžové testy: Vyšetření sledující reakci srdce na fyzickou zátěž – obvykle při chůzi na běžícím pásu nebo jízdě na rotopedu. Pokud pacient nemůže cvičit, použije se lék, který zátěž simuluje.
• Krevní test BNP: Test měří hladinu hormonu B-typu natriuretického peptidu, který pomáhá posoudit závažnost a prognózu srdečního selhání.
• Katetrizace srdce: Zákrok, při kterém se do krevní cévy zavede tenký ohebný katetr a vstříkne se kontrastní látka. Ta umožní zobrazit případné blokády tepen zásobujících srdce.
• Zobrazovací vyšetření: Patří sem CT či magnetická rezonance srdce a také rentgen hrudníku. Poskytují detailní informace o struktuře a funkci srdce.

Jak se léčí srdeční choroby?

Různé typy srdečních onemocnění vyžadují specifickou léčbu přizpůsobenou danému stavu. Obecně se léčebné přístupy dělí do několika skupin – od medikace a chirurgických zákroků až po doplňkové a alternativní metody.

1. Léky

U většiny srdečních onemocnění představují léky první linii léčby. Pomáhají zvládat příznaky, předcházet komplikacím a zlepšovat dlouhodobé výsledky.

Ischemická choroba srdeční

Léčba ischemické choroby srdeční se zaměřuje na zlepšení průtoku krve do srdce, snížení hladiny cholesterolu a tlumení zánětu.

• Úleva pro srdce a snížení krevního tlaku: Léky jako beta-blokátory a inhibitory ACE snižují krevní tlak a zmenšují zátěž, kterou musí srdce vykonávat.
• Úleva od anginy pectoris (bolesti na hrudi): Nitráty a další přípravky pomáhají zmírnit nebo předcházet bolestem na hrudi.
• Léky na snížení cholesterolu: Statiny pomáhají kontrolovat vysoký cholesterol a zpomalují tvorbu plátů v tepnách.
  Pokud statiny nestačí nebo nejsou dobře snášeny, používají se další léky, například ezetimib, sekvestranty žlučových kyselin nebo inhibitory PCSK9.
  Přípravky ke snížení triglyceridů – fibráty, omega-3 mastné kyseliny a niacin – mohou být doplněny podle potřeby.
• Léky zabraňující srážení krve: Nízké dávky aspirinu a tzv. duální protidestičková terapie pomáhají předcházet nebezpečným krevním sraženinám, zejména u pacientů po infarktu nebo se zavedeným stentem.
• Protizánětlivá léčba: U některých pacientů se předepisuje kolchicin ke snížení zánětu souvisejícího s ischemickou chorobou srdeční.

Arytmie

Léčba arytmií má za cíl obnovit nebo udržet normální srdeční rytmus a předejít komplikacím, například mozkové mrtvici.

• Antiarytmika: Skupina léků, které pomáhají kontrolovat poruchy rytmu. Patří sem beta-blokátory, blokátory draslíkových kanálů, blokátory kalciových kanálů a amiodaron.
• Antikoagulancia: Léky na ředění krve, které zabraňují tvorbě sraženin u pacientů s arytmiemi. Patří mezi ně warfarin, dabigatran, rivaroxaban, apixaban a edoxaban.
• Digoxin: Srdeční glykosid, který posiluje srdeční kontrakce, zpomaluje tep a může zmírnit únavu i dušnost.

Kardiomyopatie

Cílem léčby kardiomyopatie je zmírnit příznaky a zlepšit funkci srdce, protože samotné onemocnění nemá známý lék. Léčba může zahrnovat:

• inhibitory ACE nebo blokátory receptorů AT1
• beta-blokátory
• blokátory kalciových kanálů
• antiarytmika
• antikoagulancia
• digoxin

Onemocnění srdečních chlopní

Pacienti s mírným onemocněním chlopní bez příznaků často nepotřebují okamžitou léčbu, ale měli by chodit na pravidelné kontroly k posouzení funkce chlopní a případné progrese.

Často předepisované léky zahrnují:

• diuretika ke snížení hromadění tekutin
• léky na ředění krve k prevenci sraženin a souvisejících komplikací
• antiarytmika ke zvládání rychlého nebo nepravidelného tepu

Myokarditida

Myokarditida nemá známý lék. Léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků a podporu zotavení srdeční funkce. Lékař může předepsat:

• inhibitory ACE nebo ARB ke snížení krevního tlaku a podpoře obnovy srdečního svalu
• beta-blokátory ke kontrole arytmií a podpoře remodelace srdce
• diuretika k omezení tekutin, které se hromadí při oslabení srdce

V některých případech zánětlivého původu se mohou použít kortikosteroidy ke snížení zánětu.

Perikarditida

Léčba perikarditidy se zaměřuje nejen na potlačení zánětu a úlevu od bolesti, ale také na prevenci návratu obtíží.

Nejčastěji se používají nesteroidní protizánětlivé léky (NSAID), jako je aspirin nebo ibuprofen, společně s kolchicinem, který zmírňuje bolest, tlumí zánět a snižuje riziko opakované perikarditidy.

Pokud se příznaky nezlepší, mohou být nasazeny kortikosteroidy (např. prednison) v nízkých až středních dávkách. Tyto léky se obvykle používají jen u pacientů, kteří nesnášejí NSAID či kolchicin, jsou těhotnými ženami, nebo mají autoimunitní onemocnění – kortikosteroidy totiž mohou zvyšovat riziko opakovaných epizod.

2. Chirurgické zákroky

Pokud samotná medikace nestačí, může být k obnovení srdeční funkce nebo k nápravě strukturálních problémů nutný chirurgický zákrok.

Ischemická choroba srdeční

Když jsou koronární tepny zúžené nebo ucpané, může být nutný chirurgický zásah k obnovení průtoku krve do srdce. Tyto postupy mají zmírnit bolest na hrudi, zabránit infarktu a zlepšit celkovou funkci srdce.

• Obtok ucpaných tepen: Velký chirurgický výkon známý jako koronární bypass (coronary artery bypass grafting). Při zákroku se použije zdravá céva z jiné části těla a vytvoří se nová cesta, která obejde výrazně zúženou nebo ucpanou koronární tepnu.
• Další postupy: Méně časté výkony, jako transmyokardiální laserová revaskularizace nebo koronární endarterektomie, mohou být zváženy ke zmírnění silných bolestí na hrudi, pokud jsou standardní metody příliš rizikové nebo neúčinné.

Arytmie

Chirurgické nebo mini-invazivní zákroky se zaměřují na obnovení normálního srdečního rytmu a snížení rizika mozkové mrtvice.

• Ablace: Zničení drobných oblastí srdeční tkáně, které způsobují arytmie.
• Kardioverze: Zákrok, který ukončí nepravidelný srdeční rytmus a vrátí srdce do normálního tempa.
• Implantabilní zařízení: Patří sem kardiostimulátory a implantabilní kardioverter-defibrilátory, které upravují srdeční rytmus nebo dodávají elektrický výboj, pokud je to nutné.
• Uzávěr ouška levé síně: Zákrok, při němž se uzavře malý vak v levé síni, kde se často tvoří krevní sraženiny. Tím se snižuje riziko mrtvice.

Kardiomyopatie

U pokročilé kardiomyopatie mohou být nutné chirurgické či katetrizační zákroky ke zlepšení funkce srdce nebo k odstranění překážky proudění krve.

• Septální ablace: Postup, při němž se injekcí alkoholu do vybraných cév zmenší zesílená část srdečního svalu, což zlepšuje průtok krve u pacientů s hypertrofickou kardiomyopatií.
• Radiofrekvenční ablace: Zákrok, při němž se prostřednictvím katetru aplikuje tepelná energie, která zničí malé oblasti abnormální tkáně vyvolávající poruchy rytmu.

U těžkých případů, kdy srdeční selhání postupuje navzdory léčbě, může být jako poslední možnost zvážena transplantace srdce, která nahradí selhávající srdce funkčním orgánem dárce.

Onemocnění srdečních chlopní

Pokud jsou chlopně výrazně poškozené, může být nutná jejich chirurgická oprava nebo náhrada.

• Náhrada chlopně: Poškozená chlopeň se odstraní a nahradí mechanickou nebo biologickou náhradou.
• Annuloplastika: Zákrok, při němž se zpevní nebo zmenší rozšířený chlopenní prstenec pomocí stehů nebo podpůrného implantátu.

Myokarditida

Většina případů se léčí medikací, avšak těžká myokarditida může vyžadovat chirurgické zásahy. Patří sem:

• implantace kardiostimulátoru nebo defibrilátoru ke zvládání nebezpečných arytmií,
• v extrémních případech použití mechanické podpory oběhu (ventricular assist device),
• transplantace srdce jako krajní řešení u těžkého a nereagujícího srdečního selhání.

Perikarditida

V ojedinělých případech konstriktivní perikarditidy může být nutný chirurgický zákrok.

Perikardiektomie: Odstranění perikardu (osrdečníku). Tento výkon se provádí pouze tehdy, když jsou příznaky závažné a výrazně omezují srdeční funkci.

3. Nechirurgické zákroky

Nechirurgické postupy mohou u mnoha pacientů obnovit normální funkci srdce, aniž by bylo nutné provádět otevřenou operaci.

Ischemická choroba srdeční

U některých pacientů s ischemickou chorobou srdeční není chirurgický zákrok nutný. Lékaři mohou použít mini-invazivní postup nazývaný perkutánní koronární intervence neboli koronární angioplastika. Při ní se pomocí balonku rozšíří ucpaná tepna. Následně je do cévy vložen malý kovový výztužný válec – tzv. stent, který udržuje tepnu otevřenou a zajišťuje přiměřený průtok krve.

Onemocnění srdečních chlopní

Pokud jsou srdeční chlopně příliš zúžené nebo ztuhlé, mohou je lékaři opravit i bez otevřené operace.

• Balónková valvuloplastika: Mini-invazivní zákrok, při kterém se pomocí katetru s nafukovacím balonkem rozšíří zúžená chlopeň a zlepší se průtok krve.
• Transkatetrální náhrada chlopně: Mini-invazivní postup, při kterém se implantují umělé chlopně vyrobené z kovu nebo syntetických materiálů. Tyto náhrady mají dlouhou životnost a často se používají u mladších pacientů, ale vyžadují celoživotní užívání léků na ředění krve, aby se předešlo sraženinám a mrtvicím. Bioprotetické chlopně ze zvířecí tkáně většinou dlouhodobé užívání antikoagulancií nevyžadují.

Perikarditida

Ve vzácných případech může zánět v okolí srdce způsobit hromadění tekutiny v ochranném obalu srdce. Vznikající tlak je nebezpečný, protože omezuje schopnost srdce efektivně pumpovat. V takových případech je nutný rychlý lékařský zásah. Perikardiocentéza je zákrok používaný právě tehdy, když perikarditida vede k výraznému hromadění tekutiny. Lékař při něm zavede jehlu nebo katetr přes hrudní stěnu a tekutinu z perikardu odsaje. Tím se sníží tlak na srdce a obnoví jeho normální funkce. Tento postup pomáhá zabránit závažným komplikacím, například srdeční tamponádě, což je život ohrožující stav způsobený extrémním zvýšením tlaku na srdce.

4. Bylinné přípravky

Před použitím bylin na srdeční potíže je vždy nutné poradit se s kvalifikovaným zdravotníkem nebo licencovaným bylinářem.

• Guggul: Přírodní pryskyřice ze stromu Commiphora mukul, používaná po tisíce let k podpoře léčby vysokého cholesterolu a kornatění tepen. Její hlavní aktivní látka, guggulsteron, může podporovat zdraví srdce tím, že snižuje cholesterol, tlumí zánět a působí jako antioxidant.
  V jedné studii se 200 pacienty se srdečním onemocněním a bolestí na hrudi vedlo pět měsíců léčby guggulem k významnému zlepšení srdečního zdraví. Cholesterol, triglyceridy a celkové krevní lipidy výrazně klesly. U přibližně jedné čtvrtiny účastníků bolest na hrudi zcela vymizela a u ostatních se její intenzita zmírnila.
• Arjuna: Strom, jehož kůra se v tradiční indické medicíně po staletí používá k úlevě od bolesti na hrudi, ke snížení vysokého krevního tlaku a ke zlepšení srdečního selhání. Výzkum naznačuje, že může chránit srdce tím, že zlepšuje průtok krve, snižuje hladinu cholesterolu a brání ucpávání tepen. Obsahuje řadu přírodních látek – zejména triterpenoidy a flavonoidy – které působí jako antioxidanty a pomáhají snižovat poškození srdce.

Další kuchyňsky využitelné byliny představíme v následující části.

5. Akupunktura

Akupunktura může mít příznivý vliv na kardiovaskulární zdraví tím, že ovlivňuje nervové a hormonální systémy, které řídí funkci srdce a cév. Výzkumy naznačují, že akupunktura může pomoci regulovat krevní tlak, zlepšit oběh a snížit zánět tím, že stimuluje uvolňování neurotransmiterů a hormonů ovlivňujících kardiovaskulární funkce.

Studie z letošního října zjistila, že akupunktura je obzvláště účinná při zmírňování příznaků ischemické choroby srdeční.
Metaanalýza z roku 2019, která zahrnovala 24 studií a téměř 2 000 pacientů, ukázala, že akupunktura v kombinaci se standardní léčbou významně zlepšuje výsledky u pacientů s anginou pectoris způsobenou ischemickou chorobou srdeční.

Jaké jsou přírodní a režimové přístupy ke zdraví srdce?

Pro ochranu srdce je zásadní dlouhodobě dodržovat základní životní návyky. Patří mezi ně vyhýbat se kouření a rekreačním drogám a omezit příjem alkoholu – u většiny dospělých ne více než dvě sklenky denně.
Udržování zdravé hmotnosti snižuje zátěž srdce, zatímco správná léčba chronických onemocnění, jako je diabetes nebo onemocnění ledvin, brání dalším komplikacím.
Stejně důležitá je i práce se stresem – už několik minut denně věnovaných uvolnění podporuje kardiovaskulární zdraví a odolnost.

1. Nositelná zařízení

Stále více výzkumů potvrzuje přínos nositelných zařízení – jako jsou chytré hodinky, prsteny či náramky – při hodnocení kardiovaskulárního rizika a při prevenci, diagnostice a léčbě srdečních chorob.

2. Meditace

Meditace a techniky všímavosti mohou podporovat zdraví srdce tím, že snižují stres, zlepšují krevní tlak a regulují zánětlivé procesy.

Studie z letošního července naznačuje, že vedená meditace a tzv. mindfulness techniky mohou snižovat krevní tlak a podporovat zdraví srdce pozitivním ovlivněním variability srdečního rytmu, hladiny kortizolu a zánětu.

Zvláště transcendentální meditace může pomáhat předcházet kardiometabolickým onemocněním, nebo je i léčit – tím, že snižuje tlak, zlepšuje inzulinovou rezistenci, redukuje riziko závažných kardiovaskulárních příhod a zároveň příznivě ovlivňuje cholesterol, tloušťku cévních stěn i celkovou funkci srdce.

3. Pravidelné cvičení

Pohyb patří mezi nejúčinnější způsoby, jak posílit srdce a zlepšit cirkulaci. Zvyšuje průtok krve, dodává více kyslíku buňkám a reguluje hormony i hladinu cukru v krvi.
Výzkumy ukazují, že pravidelná fyzická aktivita může být stejně účinná jako některé léky při prevenci ischemické choroby srdeční a při podpoře zotavení ze srdečního selhání.

Jemnější pohybové formy, jako jsou jóga nebo tai-či, rovněž podporují zdraví srdce – zlepšují flexibilitu, oběh i celkové uvolnění.

Tyto cvičební metody mohou prospívat kardiovaskulárnímu systému tím, že tlumí stresovou reakci „bojuj, nebo uteč“ a aktivují přirozené mechanismy tělesného uklidnění. Mohou sloužit jako alternativní či doplňkové terapie, které pomáhají předcházet nebo zpomalovat rozvoj ischemické choroby srdeční.

4. Doplňky stravy

Některé výživové doplňky mohou podpořit kardiovaskulární funkce a snížit rizikové faktory spojené se srdečními chorobami. Před jejich zařazením je vždy nutné se poradit se zdravotníkem.

Koenzym Q10 (CoQ10): Látka podobná vitamínům, přítomná v každé buňce, která chrání srdce i svaly. U lidí se srdečním selháním mohou doplňky CoQ10 zlepšit funkci srdce a potenciálně snížit riziko úmrtí z kardiovaskulárních příčin.

Červená fermentovaná rýže: Přírodní produkt obsahující monakolin K, látku schopnou snižovat hladinu triglyceridů, celkového cholesterolu a „špatného“ LDL cholesterolu. Letos publikovaná studie ukázala, že červená fermentovaná rýže může být slibnou každodenní možností pro zvládání vysokého cholesterolu bez nežádoucích účinků, které někdy provázejí statiny.

Železo: Minerál nezbytný pro transport kyslíku a tvorbu energie. Studie z letošního března zjistila, že nedostatek železa u pacientů po infarktu souvisel s horšími výsledky – nižší fyzickou kapacitou a vyšší pravděpodobností opakované hospitalizace. Doplňování železa může pomoci zlepšit hojení srdce i jeho funkci u pacientů s deficitním železem po prodělaném infarktu.

Kapsaicin: Přírodní sloučenina, která dává chilli papričkám jejich pálivost. Může chránit srdce tím, že zlepšuje toleranci zátěže u anginy pectoris, zpomaluje aterosklerózu, snižuje krevní tlak a hladinu cukru, omezuje zesilování srdečního svalu, podporuje regulaci hmotnosti a snižuje riziko metabolického syndromu.

Omega-3 mastné kyseliny: Skupina esenciálních tuků, které pomáhají snižovat riziko kardiovaskulárních příhod – například infarktu nebo mrtvice – u lidí se srdečním onemocněním.

5. Hudba

Hudba může být jednoduchým, ale velmi účinným prostředkem na podporu zdraví srdce. Poslech, zpěv nebo aktivní práce s hudbou pomáhají snižovat stres a zlepšovat krevní oběh.

Poslech hudby může u lidí s ischemickou chorobou srdeční – zejména po prodělaném infarktu – snížit úzkost, přičemž největší přínos má hudba, kterou si člověk sám zvolí. Muzikoterapie může také zlepšovat systolický krevní tlak, srdeční a dechovou frekvenci, kvalitu spánku i zvládání bolesti.

Zpěv, který vyžaduje hluboké, kontrolované dýchání, zapojuje kardiovaskulární systém podobně jako pohyb mírné intenzity. Výzkumy ukazují, že zpěv – zejména v kombinaci s videem – zlepšuje průtok krve v drobných cévách a vytváří vzorce srdeční frekvence podobné lehké fyzické aktivitě.

6. Rostlinné produkty

Některé rostlinné sloučeniny se jeví jako slibné pro podporu kardiovaskulárního zdraví díky svým protizánětlivým, antioxidačním a účinkům na snižování cholesterolu.

• Berberin: Rostlinná látka s řadou zdravotních přínosů, včetně zlepšení kognitivních funkcí, regulace hladiny cukru v krvi a podpory imunity. Metaanalýza z roku 2023 zahrnující 44 studií zjistila, že berberin zlepšuje krevní lipidy, snižuje zánět a zpomaluje aterosklerózu při minimálních rizicích – a v některých případech dokonce předčil statiny ve snižování rizika mrtvice i v omezování tvorby aterosklerotických plátů.
• Natto: Tradiční fermentovaný pokrm ze sóji obsahující enzym nattokinázu, který může pomáhat při zvládání aterosklerózy a hladin krevních lipidů. Studie z roku 2017 uvedla, že nattokináza snížila tvorbu plátů o 36,6 procenta, zatímco u pacientů užívajících statiny došlo pouze k 11,5procentnímu poklesu.
• Bergamot: Citrusový plod známý pro své protizánětlivé a antioxidační účinky. Může chránit srdce tím, že zlepšuje rovnováhu cholesterolu. Ve studii z roku 2016 u 80 lidí s vysokým cholesterolem vedlo šest měsíců suplementace bergamotem k výraznému snížení malých, hustých částic LDL cholesterolu, které jsou spojovány s vyšším kardiovaskulárním rizikem.
• Hloh: Kvetoucí rostlina, jejíž extrakty mohou chránit srdce snižováním cholesterolu, tlumením zánětu a bojem proti oxidačnímu poškození. Mohou také pomáhat udržovat zdravé krevní cévy. Studie z roku 2024 zjistila, že specializovaný extrakt z hlohu může podporovat srdeční rytmus a celkovou funkci srdce.
• Česnek: Běžná kuchyňská rostlina známá tím, že podporuje zdraví srdce – snižuje krevní tlak, hladinu cholesterolu a zlepšuje funkci tepen. Systematická přehledová studie a metaanalýza z roku 2023 zjistila, že česnek významně zvyšuje hladinu HDL („dobrého“ cholesterolu), snižuje LDL („špatný“ cholesterol), tlumí zánět a snižuje koronární kalcifikace u pacientů s ischemickou chorobou srdeční. Autoři jej hodnotili jako bezpečný přírodní prostředek ke snížení klíčových kardiovaskulárních rizikových faktorů.

Jak ovlivňuje myšlení srdeční choroby?

Duševní nastavení může mít významný vliv na zdraví srdce. Psychologické faktory hrají zásadní roli jak ve vzniku srdečních onemocnění, tak i v jejich průběhu.

Sociální a psychické faktory – jako stres, úzkost, deprese či osobnostní rysy – mohou ovlivňovat riziko i závažnost srdečních chorob. Chronický stres, pesimistické naladění nebo neefektivní způsoby zvládání zátěže mohou pravděpodobnost srdečních komplikací zvyšovat.

Naopak udržování pozitivního myšlení, praktikování vděčnosti a rozvoj zdravých copingových strategií mohou kardiovaskulární zdraví výrazně podpořit.

Jak mohu předcházet srdečním chorobám?

Ačkoli nelze zabránit všem typům srdečních onemocnění, správně nastavené každodenní návyky mohou riziko výrazně snížit. Klíčová je aktivní péče o své zdraví a prevence.

1. Sledujte své zdraví

• Nechte si pravidelně kontrolovat hladinu cholesterolu a krevní tlak, abyste případné potíže zachytili včas.
• Ve spolupráci s lékařem pečujte o chronická onemocnění, jako je diabetes nebo onemocnění ledvin.

2. Zanechte škodlivých návyků

• Přestaňte kouřit a zcela se vyhýbejte rekreačním drogám. Přestat kouřit přináší rychlý pokles rizika – tabák poškozuje cévy a zatěžuje srdce.
• Omezte alkohol: u mužů na maximálně dvě sklenky denně, u žen na jednu. Nadměrné pití zvyšuje hladinu cholesterolu i krevní tlak.

3. Buďte fyzicky aktivní

• Usilujte o 30 až 60 minut pohybu denně, abyste udrželi zdravou hmotnost a snížili rizikové faktory, jako jsou vysoký tlak, diabetes a vysoký cholesterol.

4. Jezte stravu pro zdravé srdce

Zaměřte se na výživné, minimálně zpracované potraviny, které pomáhají snižovat zánět, krevní tlak i nezdravý cholesterol:

• pestrá zelenina a ovoce
• bylinky, koření a čaje
• luštěniny, ořechy a semena
• ryby z volného odchytu
• zdravé tuky, například olivový olej nebo avokádo
• tmavá čokoláda (v umírněné míře – její konzumace je spojena s nižším rizikem srdečních chorob)

Omezte sůl, cukr, rafinované sacharidy a nasycené tuky.

5. Udržujte zdravou hmotnost

• Snažte se udržovat hmotnost v přiměřeném rozmezí, aby se snížila zátěž kardiovaskulárního systému.

6. Dbejte na kvalitní spánek

• Spěte alespoň sedm hodin denně. Dostatek spánku snižuje riziko vysokého krevního tlaku, obezity, diabetu i infarktu.

7. Zvládejte stres zdravým způsobem

• Využívejte zdravé strategie, jako meditaci, cvičení nebo relaxační techniky – namísto nezdravých úniků.
• I několik minut klidného odpočinku denně může mít pozitivní vliv.

8. Zvažte doplňky stravy

• Dbejte na dostatečnou hladinu důležitých živin, která podporuje kardiovaskulární funkce – zejména s přibývajícím věkem.
• O vhodných doplňcích se vždy poraďte se svým lékařem.

Jaké komplikace mohou srdeční choroby způsobit?

Srdeční onemocnění mohou vést k řadě závažných komplikací, z nichž některé mohou být i život ohrožující.

• Náhlá srdeční zástava: Srdce se náhle zastaví v důsledku nečekané poruchy elektrické činnosti, což je stav vyžadující okamžitou lékařskou pomoc.
• Aneuryzma: Oslabené a vyklenuté místo na tepně, které může prasknout a způsobit nebezpečné vnitřní krvácení.
• Kardiogenní šok: Vzácný, ale kritický stav, kdy srdce náhle nedokáže pumpovat dostatek krve pro potřeby životně důležitých orgánů.
• Krevní sraženiny: Vznikají při nedostatečném pumpování krve, mohou se hromadit v srdci a zvyšují riziko mrtvice či embolie.

–ete–