Thiamin (vitamin B1) podporuje činnost mozku a srdce, jeho nedostatek může být podceňován

ZÁKLADNÍ PRŮVODCE

Odborné lékařské zhodnocení:
Dr. Beverly Timerdingová, M.D.

Sedmačtyřicetiletá žena, která dlouhodobě trpěla poruchou příjmu potravy, byla hospitalizována s Wernickeho encefalopatií a beri-beri – onemocněními způsobujícími abnormální pohyby očí, poruchy zraku, zmatenost a nesprávnou funkci končetin i srdce.
Po několika dnech suplementace thiaminem se její příznaky zlepšily a činnost srdce se rychle obnovila.

Vitamin B1, známý také jako thiamin či thiamine, získal své jméno proto, že byl prvním objeveným vitaminem skupiny B.
Tento ve vodě rozpustný vitamin se podílí na několika základních buněčných funkcích a pomáhá tělu přeměňovat potravu na energii. Mezi jeho hlavní přínosy patří zlepšení neurologických funkcí, podpora zdraví srdce a prevence infekcí.

K nejlepším dietním zdrojům vitaminu B1 patří lněná, slunečnicová a konopná semínka, pistácie, černé fazole a vepřové maso. Pokud vás ale žádná z těchto potravin neláká, tak tento článek nabízí i další možnosti.

Bohužel, nedostatek vitaminu B1 často zůstává nerozpoznán, jak popisuje případ zmíněné sedmačtyřicetileté ženy. U různých skupin pacientů se jeho nedostatek může vyskytovat v rozmezí 20 až 90 procent.

Dvě onemocnění – beri-beri a Wernickeho-Korsakoffův syndrom – jsou úzce spojena s nedostatkem vitaminu B1. Nedostatek tohoto vitaminu může souviset také se vznikem šedého zákalu.

Jaké jsou klíčové zdravotní přínosy thiaminu?

Možná vás překvapí, že právě thiamin může stát za vaší schopností vyjít šest pater bez zadýchání, udržet si dobrou náladu nebo se vyhnout šedému zákalu i v sedmdesáti letech. Níže uvádíme hlavní přínosy thiaminu.

1. Zlepšuje činnost nervového systému a mozku

Thiamin a další vitaminy skupiny B jsou nezbytné pro správnou funkci nervového systému a mozku.
Vitamin B1 hraje klíčovou roli při tvorbě myelinové pochvy – ochranného obalu nervových vláken. Myelin je nezbytný pro rychlý přenos nervových vzruchů mezi centrální nervovou soustavou a periferií. Nedostatek thiaminu může vést k neuropatii a přispívat k onemocněním, jako jsou záchvaty nebo epilepsie.

Thiamin je také zásadní pro tvorbu neurotransmiterů, které ovlivňují kognitivní funkce, náladu a paměť.
Nedostatek thiaminu může spolu s Wernickeho-Korsakoffovým syndromem vést k demenci, což vedlo vědce k úvaze, že suplementace thiaminem by mohla být prospěšná i u pacientů s Alzheimerovou chorobou. U Alzheimerovy choroby se trvale prokazuje snížený metabolismus glukózy, který je považován za hlavní biomarker progrese onemocnění. Procesy závislé na thiaminu, které jsou pro metabolismus glukózy klíčové, jsou u těchto pacientů sníženy. Studie s perorálním podáváním thiaminu u těchto nemocných prokázaly zlepšení kognitivních funkcí.

Pilotní studie z roku 2013 zjistila, že vysoké dávky thiaminu byly spojeny s výrazným zlepšením příznaků únavy u pacientů s roztroušenou sklerózou.

2. Předchází srdečním onemocněním, například srdečnímu selhání

Jednou z hlavních funkcí vitaminu B1 je udržování optimální hladiny acetylcholinu. Nedostatek acetylcholinu může negativně ovlivnit činnost srdce, protože nervový systém tento neurotransmiter využívá ke komunikaci se srdečním svalem. Výsledkem mohou být příznaky jako bolest na hrudi, vysoký krevní tlak nebo srdeční selhání.

Dostatečná hladina thiaminu také brání nadměrnému zvýšení hladin pyruvátu a laktátu v krvi. To je důležité, protože příliš vysoká koncentrace může přispět k bolestem svalů a poškodit srdeční tkáň, což může následně vést ke zvýšené srdeční frekvenci a krevnímu tlaku.

Thiamin je zvlášť důležitý při léčbě srdečního selhání, protože jeho nedostatek může zhoršit činnost srdce a napodobovat příznaky srdečního selhání. Podvýživa, která je u těchto pacientů častá, souvisí se závažností onemocnění i úmrtností.
V metaanalýze z roku 2013 vedla suplementace thiaminem k významnému zlepšení srdeční funkce u pacientů se srdečním selháním, i když je třeba provést další studie.

3. Snižuje riziko deprese

Příliš vysoká hladina acetylcholinu může přispívat k depresím či úzkostem, zatímco vitamin B1 pomáhá jeho hladinu vyrovnávat.
Nedostatečný příjem thiaminu je spojen s depresí. Studie z roku 2024 prokázala výraznou souvislost mezi příjmem thiaminu a depresí u dospělých Američanů. Tento vztah však platí jen do určité úrovně příjmu – konkrétně do 1,35 mg denně. Nad tuto hranici již množství thiaminu v potravě neodpovídalo míře depresivních příznaků. Vědci proto považují tato zjištění za cenný podklad pro možné strategie prevence deprese prostřednictvím dostatečného příjmu thiaminu.

4. Bojuje proti infekčním onemocněním

Vitaminy skupiny B jsou známé také jako „vitaminy proti stresu“ díky své schopnosti podporovat imunitní systém a zvyšovat odolnost právě vůči stresu. Mají také antivirové vlastnosti a pomáhají chránit imunitní buňky před poškozením oxidačním stresem.

Studie z roku 2021, zahrnující 166 kriticky nemocných pacientů s covidem-19, kteří byli hospitalizováni na jednotkách intenzivní péče, zjistila výraznou souvislost mezi podáváním thiaminu a nižším rizikem úmrtí. Rovněž došlo ke snížení výskytu krevních sraženin.

Sepse je závažná reakce organismu na infekci. Nízká hladina vitaminu B1 může být v takových případech nebezpečná. Retrospektivní studie z roku 2018 na 369 pacientech se sepsí ukázala, že intravenózní podávání thiaminu bylo spojeno se zlepšením míry přežití.

V přehledu tří případových studií z roku 2001 pacienti s chronickou hepatitidou B zaznamenali zmírnění příznaků po užívání 100 mg vitaminu B1 denně.

5. Přeměňuje potravu na energii

Thiamin hraje klíčovou roli v přeměně sacharidů na energii tím, že slouží jako kofaktor enzymů, které štěpí glukózu – hlavní zdroj energie pro buňky. Organismus také potřebuje thiamin k tvorbě adenosintrifosfátu (ATP), univerzálního zdroje energie v těle.

6. Chrání před šedým zákalem

Thiamin a další důležité živiny, jako je bílkovina, vitamin A a ostatní vitaminy skupiny B, mohou snižovat pravděpodobnost vzniku šedého zákalu.
Studie z roku 2022 analyzovala údaje korejských dospělých ve věku 60 let a více, skrze Korejský národní průzkum zdraví a výživy. Ukázalo se, že muži s vyšším příjmem vitaminu B1 měli nižší riziko vzniku šedého zákalu.

7. Pomáhá v boji proti cukrovce a obezitě

Nedostatek thiaminu pravděpodobně narušuje normální tvorbu inzulinu ve slinivce a zhoršuje vysokou hladinu krevního cukru. Ve studii z roku 2013 dostávalo 12 hyperglykemických osob po dobu šesti týdnů denně 300 mg thiaminu. Na rozdíl od skupiny s placebem zaznamenala tato skupina zlepšení hodnot nalačno u krevního cukru, inzulinu nebo inzulinové rezistence. Autoři dospěli k závěru, že vysoké dávky thiaminu mohou pomoci zabránit zhoršování těchto parametrů a zlepšit glukózovou toleranci.

Nedostatek thiaminu je častý u osob s vyšším indexem tělesné hmotnosti (BMI), i když přesný mechanismus není znám. Ve studii z roku 2011 vedlo užívání 150 mg thiaminu denně po dobu jednoho měsíce k významnému snížení hladiny glukózy.

8. Snižuje hladinu cholesterolu

Thiamin chrání před ztlušťováním hladké svaloviny cév, což se podílí na zhoršování zúžení tepen při arterioskleróze. Je negativně spojen s hladinami triglyceridů a lipoproteinu o nízké hustotě (LDL, „špatný“ cholesterol) a pozitivně s lipoproteinem o vysoké hustotě (HDL, „dobrý“ cholesterol). Ve studii na pacientech s diabetem 2. typu vedla suplementace thiaminem po dobu tří měsíců ke zvýšení HDL, i když autoři zdůrazňují, že k potvrzení tohoto účinku je zapotřebí více kvalitních, randomizovaných studií. U zdravých starších osob byla vyšší hladina thiaminu v plazmě spojena s nižší celkovou hladinou cholesterolu, což může oddálit cévní záněty a aterosklerózu.

9. Působí proti zánětlivým onemocněním

Thiamin může ovlivňovat imunitní systém tím, že snižuje zánět a oxidační stres, které mohou poškozovat imunitní buňky a podílet se na vzniku různých onemocnění, jako jsou infekce, revmatoidní artritida, idiopatické střevní záněty (IBD) a astma.
Ve studii z roku 2016 na potkanech s revmatoidní artritidou thiamin snížil zánět kloubů, otok tlapek a citlivost na bolest. Tento účinek byl doprovázen poklesem produkce některých zánětlivých látek.

Jaké jsou příznaky a projevy nedostatku thiaminu?

Ačkoli americký Národní institut zdraví (NIH) uvádí, že nedostatek thiaminu je v USA vzácný, nebo omezený na určité skupiny obyvatel – protože většina Američanů by měla přijímat dostatek thiaminu ve stravě – rozsáhlý výzkum ukazuje, že tento problém je často přehlížen či podceňován.

Doporučená denní dávka (RDA) thiaminu pro dospělé je přibližně 1,1 až 1,2 mg. Přesto byla měřitelná hladina nedostatku zjištěna u různých skupin pacientů, a to s výskytem od 20 % až po více než 90 % podle konkrétní studie. Například i u obézních osob se zjistil vysoký výskyt nedostatku thiaminu – mezi 15 % a 29 %. To naznačuje, že doporučená denní dávka nemusí být pro současný životní styl dostačující.

Nedostatek thiaminu často napodobuje běžné metabolické poruchy a nemusí být způsoben pouze jeho nízkým příjmem, ale také dlouhodobým působením látek, které účinky thiaminu oslabují, nebo brání jeho vstřebávání v těle.

Existují dva typy nedostatku thiaminu:

• Primární nedostatek thiaminu – stav, kdy je příjem nebo vstřebávání thiaminu ze stravy nedostatečné. K jeho rozvoji může dojít během dvou až tří měsíců nedostatečného příjmu.
• Sekundární nedostatek thiaminu – stav, kdy dochází k vyčerpání zásob thiaminu vlivem jiných faktorů než na základě nedostatečného příjmu, například při chronickém stresu, těhotenství, průjmu, užívání některých léků nebo u některých onemocnění.

Mezi příznaky nedostatku vitaminu B1 patří:

• únava
• bolesti a slabost svalů
• úzkost
• vysoký krevní tlak
• bolestivé periferní neuropatie: bolest v rukou, nohou a lýtkách se zvýšenou citlivostí, sníženým citem a poruchami pohybu
• mozková mlha (zhoršená jasnost myšlení)
• úbytek hmotnosti a ztráta chuti k jídlu
• deprese
• oslabená imunita
• podrážděnost
• bolest na hrudi a břišní diskomfort
• zrychlený srdeční tep

Nedostatek thiaminu může u osob, které jsou k tomu náchylné, vyvolat epileptické záchvaty, i když se u nich dosud neprojevily jasné příznaky epilepsie. Kromě toho může vést ke vzniku onemocnění, jako je beri-beri a Wernickeho-Korsakoffův syndrom.

Beri-beri (vlhká a suchá forma)

Nedostatek thiaminu výrazně narušuje trávení sacharidů. To brání tvorbě energie, zvyšuje množství škodlivých volných radikálů a snižuje hladinu neurotransmiterů, což vede k rozvoji beri-beri.

Suchá forma beri-beri se projevuje především jako neurologické onemocnění postihující periferní nervový systém. Mezi příznaky patří periferní neuropatie, celkový diskomfort, svalová slabost, záchvaty nebo zvýšené šlachové reflexy. U jedné 32leté ženy byla suchá forma beri-beri diagnostikována po měsíci špatných stravovacích návyků, nevolnosti, zvracení, bolestivého močení a výrazného úbytku hmotnosti. Později se u ní rozvinuly neuropatie; dva dny po zahájení suplementace thiaminem už dokázala vstát z postele a chodit s chodítkem. Její stav se nadále zlepšoval, ale ještě po měsíci ji občas trápily bolesti dolních končetin a chodítko stále potřebovala.

Vlhká forma beri-beri se vyznačuje především kardiovaskulárními příznaky, včetně zrychleným srdečním tepem, zvětšením srdce, otoky, dýchacími obtížemi a v konečném stadiu i srdečním selháním.

Wernickeho-Korsakoffův syndrom

Tento syndrom je ve Spojených státech častější než beri-beri a spojuje dva stavy – Wernickeho encefalopatii a Korsakoffovu psychózu.

Wernickeho encefalopatie se projevuje poruchami hybnosti, nystagmem (mimovolní, rychlé a opakované pohyby očí ze strany na stranu), ataxií (nedostatek koordinace a kontroly volních pohybů), oftalmoplegií (ochrnutí nebo slabost okohybných svalů) a změněným vědomím. Bez léčby může vést až k bezvědomí nebo smrti.

Korsakoffova psychóza způsobuje zmatenost, dysfonii (obtíže s tvorbou hlasu), poruchy paměti a konfabulace (nevědomé vytváření nepravdivých či smyšlených vzpomínek). Konfabulace mohou být výrazným příznakem – pacienti bez váhání poskytují smyšlené odpovědi na otázky, aniž by si uvědomovali jejich nepravdivost. Korsakoffova psychóza se často rozvíjí po opakovaných epizodách Wernickeho encefalopatie v důsledku chronického nedostatku thiaminu a nemusí být po jeho doplnění vždy vratná.

Chronický alkoholismus zvyšuje výskyt tohoto onemocnění přibližně osm- až desetinásobně. Důležité je, aby alkoholici vždy dostali thiamin před jakýmikoli intravenózními roztoky glukózy – jinak může podání glukózy vyčerpat již tak nízké zásoby thiaminu a způsobit nevratnou Korsakoffovu psychózu.

Jaké existují druhy thiaminu?

Než se pustíme do toho, jak zvýšit příjem thiaminu, je užitečné znát jeho různé formy. Thiamin lze získat jak z přírodních, tak ze syntetických zdrojů.

Přírodní zdroje

• Thiamin (vitamin B1) – jedna z přirozeně se vyskytujících forem thiaminu, obsažená v různých potravinách.
• Thiaminpyrofosfát (TPP) – známý také jako thiamindifosfát (TDP), biologicky aktivní forma thiaminu. Hraje zásadní roli v energetickém metabolismu, včetně štěpení glukózy, lipidů a bílkovin. Vyskytuje se také v potravinách.
• Alithiamin – přirozeně se vyskytující disulfidový derivát thiaminu, který se nachází v různých druzích rostlin rodu Allium (např. česnek, cibule). Vzniká enzymaticky při krájení nebo drcení česnekové cibule. Má silné antioxidační a protizánětlivé vlastnosti. Jeho syntetická forma se nazývá thiamin tetrahydrofurfuryl disulfid (TTFD).

Syntetické zdroje

• Thiamin mononitrát (TMN) – syntetická thiaminová sůl. Stabilní forma thiaminu běžně používaná v doplňcích stravy a fortifikovaných potravinách. V těle se přeměňuje na TPP.
• Thiamin hydrochlorid (THCl) – další syntetická thiaminová sůl používaná v doplňcích a k obohacování potravin. Stejně jako TMN se v těle přeměňuje na TPP, ale rozkládá se výrazně pomaleji.
• Benfotiamin – syntetický prekurzor thiaminu s lepší rozpustností v tucích a vyšší prostupností do tkání i biologickou dostupností, což umožňuje jeho lepší vstřebávání a prevenci nedostatku thiaminu. Výzkum naznačuje, že benfotiamin má antioxidační a protizánětlivé účinky.

Jaké jsou potravinové zdroje thiaminu?

Nejlepším zdrojem vitaminu B1 jsou potraviny – zejména ty, které jej přirozeně obsahují v celistvé formě.

Ačkoli vědecké studie často zkoumají účinky jednotlivých živin, je třeba mít na paměti, že v reálném životě spolu živiny složitě interagují. Například když si do ranní cereální směsi přidáte lžíci lněných semínek, nezískáte jen dávku vitaminu B1, ale také celou škálu dalších živin a bioaktivních látek – a některé z nich ještě ani nemusíme plně chápat.

Hlavní dietní zdroje thiaminu (obsah na 100 g):

• kvasnicová pomazánka – 23,4 mg
• syrové rýžové otruby – 2,75 mg
• lněná semínka – 1,64 mg
• sušená slunečnicová semínka – 1,48 mg
• loupaná konopná semínka – 1,28 mg
• tahini – 1,22 mg
• černé fazole – 0,9 mg
• sójové boby – 0,874 mg
• pistácie – 0,87 mg
• celé sušené sezamové semínko – 0,791 mg
• ovesná kaše Quaker Organic Instant – 0,73 mg
• vepřové maso – 0,697 mg
• pekanové ořechy – 0,66 mg
• chléb z rýžových otrub – 0,653 mg
• arašídy – 0,64 mg
• para ořechy – 0,617 mg
• červené fazole kidney – 0,608 mg
• pohanka – 0,539 mg
• šunka – 0,468 mg

Upozornění: Studie z roku 2024 zjistila, že některé snídaňové cereálie a potraviny z ovsa obsahují chemickou látku chlormekvát, která může snižovat plodnost a potenciálně škodit vyvíjejícímu se plodu už v nižších dávkách, než jsou doporučené denní limity. Chlormekvát je v zemědělství v USA zakázán, avšak od roku 2018 je povolen dovoz kontaminovaných plodin ze zahraničí.

Asi 55 % thiaminu ve stravě Američanů pochází z potravin přirozeně bohatých na tento vitamin, zatímco zbylých 45 % z potravin, které jsou jím obohaceny. Potraviny fortifikované thiaminem mohou obsahovat až čtyřnásobek doporučené denní dávky. Přesto, že Američané konzumují velké množství potravin obohacených thiaminem, však zůstává jeho nedostatek častým jevem.

V naší kultuře jsou onemocnění spojená s nedostatkem thiaminu často považována za problém minulosti nebo rozvojových zemí, což vede k jejich podceňování jako možné zdravotní hrozby. Navíc se stále více zpochybňuje předpoklad, že potravinová fortifikace dokáže plně pokrýt potřebu thiaminu.

Jak optimalizovat příjem a vstřebávání thiaminu

I když jíte potraviny bohaté na thiamin, nemusíte ho vždy vstřebat v dostatečném množství – může to ovlivnit způsob přípravy jídla, skladba stravy, užívané léky i psychický stav. Zde jsou tipy, jak vstřebávání thiaminu maximalizovat:

• Vyhýbejte se vaření při vysokých teplotách – thiamin je citlivý na vysokou teplotu a dlouhé vaření. Vyluhuje se do vody, takže se ztrácí při vaření i máčení.
• Omezte průmyslově zpracované potraviny, nadbytek sacharidů a cukru – nadměrný příjem sacharidů a cukru může snižovat hladinu thiaminu a bránit jeho vstřebávání. Při zpracování potravin se thiamin často odstraňuje, proto se do nich někdy zpětně přidává.
• Nepijte příliš mnoho kávy, čaje a alkoholu – látky obsažené v kávě a čaji (např. třísloviny a antithiaminové faktory) mohou bránit vstřebávání thiaminu v trávicím traktu nebo snižovat jeho hladinu v těle. Alkohol zvyšuje vylučování thiaminu močí, narušuje jeho vstřebávání a metabolismus a zároveň zvyšuje jeho potřebu.
• Udržujte klidnou mysl – stres zvyšuje energetickou spotřebu a metabolickou aktivitu. Protože thiamin je klíčový pro tvorbu energie, stres může urychlit jeho úbytek.
• Pozor na některé léky a zákroky – diuretika zvyšují vylučování thiaminu močí a dlouhodobé užívání antiepileptik může snižovat hladinu vitaminů skupiny B včetně B1. Operace žaludečního bypassu mění strukturu trávicího traktu a zmenšuje žaludek, což může snížit vstřebávání thiaminu.

U starších osob se laboratorní známky potenciálního nedostatku thiaminu objevují přibližně ve 20–30 % případů. Důvodem bývá nedostatečný příjem, chronická onemocnění, užívání více léků najednou a snížené vstřebávání v důsledku stárnutí.

Pokud trpíte určitými zdravotními potížemi, mohou se vaše potřeby thiaminu změnit.

Zde je několik příkladů:

• Zvyšují potřebu thiaminu: hypertyreóza, těhotenství, kojení, intenzivní fyzická aktivita, horečka.
• Snižují vstřebávání: dlouhodobý průjem, poškození střev způsobené lepkem, celiakie, Crohnova choroba.
• Zhoršují metabolismus thiaminu: onemocnění jater a ledvin, metabolické poruchy, některé vrozené genetické vady (SLC19A2, SLC19A3, SLC25A19, TPK1).
• Zvyšují ztráty thiaminu: diabetes (zvýšené vylučování ledvinami).
• Snižují příjem: poruchy příjmu potravy.

Které živiny zesilují účinky thiaminu?

Vitamin C v kombinaci s thiaminem může snižovat riziko oxalátové nefropatie, omezovat oxidační poškození a buněčnou smrt, podporovat obnovu funkce orgánů a chránit je při těžkých onemocněních. Vitamin C působí jako silný antioxidant v krvi, zatímco thiamin pomáhá vytvářet NADPH, který dále zvyšuje antioxidační kapacitu buněk.

Také hořčík je nezbytný pro vstřebávání thiaminu v trávicím traktu, jeho přeměnu na aktivní formu (thiamindifosfát), i pro optimální fungování enzymů závislých na thiaminu uvnitř buněk.

Jaké typy doplňků thiaminu jsou k dispozici

Většina lidí získá dostatek thiaminu ze stravy, takže doplňky nepotřebuje. U osob s nedostatkem lékaři doporučují různé formy doplňků – tablety, kapsle, měkké želatinové tobolky, pastilky a v těžkých případech i intravenózní podání.

Typy doplňků thiaminu:

• Multivitaminy – mohou mít podobu dětských žvýkacích tablet nebo tekutých kapek a obvykle obsahují alespoň 1,2 mg thiaminu.
• Vitaminy skupiny B (B-komplex) – obsahují všech osm vitaminů skupiny B, většinou alespoň 1,5 mg thiaminu. Protože dlouhodobé užívání jediného vitaminu B může vést k nerovnováze, řada odborníků doporučuje právě B-komplex.
• Přírodní thiamin – některé volně prodejné doplňky a multivitaminy obsahují thiamin extrahovaný z guavy, bazalky posvátné a citronu.
• Thiamin hydrochlorid (THCl) – syntetická sůl thiaminu. Spolu s thiaminmononitrátem (TMN) je nejběžnější forma doplňků. Jsou stabilní a ve vodě rozpustné, ale pocházejí z upravovaných chemických látek (např. dehtové složky, kyselina chlorovodíková) a někteří odborníci je považují za méně vhodné než přírodní formy. Podle nutriční specialistky Judith DeCavové může THCl po počátečním zlepšení únavy při dlouhodobém užívání naopak únavu zvyšovat kvůli hromadění kyseliny pyrohroznové.
• Thiaminmononitrát (TMN) – často používaný, ale také syntetický a pochází ze stejných zdrojů jako THCl.
• Benfotiamin – syntetická, chemicky upravená forma thiaminu, která je lépe rozpustná v tucích, snadněji proniká do buněk a má vyšší biologickou dostupnost. Obecně se považuje za bezpečnou a má řadu zdravotních přínosů.
• Thiamin tetrahydrofurfuryl disulfid (TTFD) – používá se dlouhodobě jak k udržení zdraví, tak i k léčbě, a je považován za bezpečný i při dlouhodobém podávání.

Další způsoby získávání thiaminu

Kromě doplňků lze thiamin podávat intravenózně. Určité bakterie ve střevní mikrobiotě také dokážou thiamin syntetizovat. Například po konzumaci sóji a jejím následném kvašení s určitými bakteriemi se v organismu může vytvořit více thiaminu. Zdravou střevní mikroflóru podpoří pestrá strava bohatá na různé druhy vlákniny a živin, potraviny s probiotiky a prebiotiky.

Doporučený denní příjem thiaminu

Současné doporučené dietní dávky (RDA) pro USA stanovila v roce 1998 Potravinová a výživová rada při Institutu medicíny Národní akademie věd. Při jejich určení se nevyužívala optimální hladina thiaminu v krvi, protože tato hodnota není spolehlivým ukazatelem jeho stavu.

Podle Evropské rady pro informace o potravinách (EUFIC) by zdraví dospělí s příjmem okolo 2 000 kcal denně měli přijmout přibližně 1 mg thiaminu denně.

U lidí s nedostatkem může být pro léčbu nutná mnohem vyšší dávka – až 500 mg denně. V některých studiích se jako přínosné pro léčbu diabetu, srdečního selhání nebo hypermetabolických stavů ukázaly dávky až 1 500 mg denně. Jiné práce však nezjistily rozdíl mezi vysokými a středními či nízkými dávkami (např. u Wernicke-Korsakoffova syndromu), a proto odborníci doporučují individuální přístup.

U mokré formy beri-beri se srdeční potíže obvykle zlepší do 24 hodin od zahájení léčby, u suché formy se stav může postupně zlepšovat. Pokud ale nedostatek přejde do Korsakoffova syndromu, pacient reaguje na léčbu jen minimálně a některé příznaky zůstávají trvalé.

Jak lze otestovat hladinu thiaminu

Mírný až střední nedostatek thiaminu se často přehlíží nebo chybně diagnostikuje.

Diagnóza vychází z anamnézy, fyzikálního vyšetření a laboratorních testů, přičemž neexistuje jediný spolehlivý test.

Možnosti vyšetření:

• Krevní testy – málo přesné pro určení nedostatku, ale pomáhají vyloučit jiné příčiny potíží.
• Test aktivity erytrocytové transketolázy – sleduje aktivitu enzymu před a po přidání TPP; zvýšení o více než 25 % může znamenat poruchu metabolismu thiaminu.
• Vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) – běžně se používá k měření fosforylovaných esterů thiaminu v séru či krvi.
• Echokardiogram – odhalí srdeční dysfunkci spojenou s nedostatkem thiaminu.
• Zobrazovací metody – při Wernickeho encefalopatii prokazují symetrické změny v thalamu a dalších částech mozku.

Deficit thiaminu se často potvrzuje zlepšením stavu po jeho podání. U kardiální beri-beri může být zkušební léčba užitečná, pokud jsou přítomny i jiné možné příčiny srdečního selhání.

Jaké jsou vedlejší účinky thiaminu?

Toxicita z běžné stravy nehrozí – přebytek se vylučuje močí a nebyla stanovena horní hranice příjmu. Vysoké dávky (>50 mg/den) obvykle nevyvolávají potíže. Možné nežádoucí účinky: žaludeční nevolnost, návaly horka, kopřivka, svědění, slabost, pocení, neklid, vzácně těžká alergická reakce nebo bronchospasmus po nitrožilním podání. Dlouhodobé užívání jediného vitaminu B může narušit rovnováhu ostatních, proto se doporučuje B-komplex.

Které léky interagují s thiaminem?

• Diuretika – zvyšují vylučování thiaminu močí.
• Digoxin – může snižovat vstřebávání a využití thiaminu v srdečních buňkách (zejména s furosemidem).
• Fenytoin – u některých lidí po delším užívání snižuje hladinu thiaminu.
• 5-fluorouracil – blokuje přeměnu thiaminu na aktivní TPP.
• Erytromycin – pravděpodobně brání transportu thiaminu.
• Patiromer – váže thiamin v trávicím traktu a omezuje jeho vstřebávání.
• Hormonální antikoncepce – může narušovat metabolismus thiaminu.
• Metformin – inhibuje transportér thiaminu, což může vést k deficitu.

–ete–