Jednoduchá změna jídelníčku může významně prospět lidem se srdečními potížemi.
Podle nové studie může zvýšení hladiny draslíku v krvi snížit riziko nebezpečných srdečních rytmů téměř o čtvrtinu.
Účastníkům léčebné skupiny byla hladina draslíku zvýšena na 4,5 až 5,0 milimolů na litr (mmol/l) pomocí úpravy stravy, doplňků a případně i léků.
Studie se zaměřila na pacienty s implantabilním kardioverter-defibrilátorem (ICD) – chirurgicky zavedeným přístrojem, který je větší než běžnější kardiostimulátor. Kardiostimulátor pomáhá udržovat pravidelný srdeční rytmus vysíláním elektrických impulzů, zatímco ICD dokáže rychle rozpoznat život ohrožující arytmie a v případě potřeby vyslat elektrický výboj, který obnoví normální činnost srdce a může tak předejít náhlé srdeční zástavě.
Podle výsledků zveřejněných v časopise New England Journal of Medicine měli pacienti, kteří si dlouhodobě udržovali vyšší hladinu draslíku, během průměrné doby sledování 3,3 roku výrazně lepší výsledky. Cílem výzkumu bylo zjistit, zda tento přístup může snížit počet epizod nebezpečných arytmií, hospitalizací či úmrtí.
Klíčové poznatky studie
Studie se zaměřila na pacienty s implantovanými defibrilátory (ICD). Účastníci měli na začátku normální nebo nižší výchozí hladinu draslíku – 4,3 mmol/l nebo méně.
V průběhu sledování zvyšovali hladinu draslíku prostřednictvím stravy, doplňků nebo léků. Udržování vyššího, ale stále normálního rozmezí (4–5 mmol/l) vedlo k 24% snížení rizika závažných srdečních arytmií.
Draslík je nezbytný pro tvorbu srdečních stahů, a jeho nedostatek proto může způsobovat nepravidelný tep.
Jedním z hlavních výsledků bylo, že u pacientů s vyšší hladinou draslíku bylo méně nutných zásahů implantovaných defibrilátorů – 15,3 % oproti 20,3 % v kontrolní skupině.
Hospitalizace kvůli arytmiím a srdečnímu selhání byly rovněž méně časté u osob s vyšší hladinou draslíku.
Co se týče bezpečnosti, hospitalizace v důsledku extrémně vysoké nebo naopak velmi nízké hladiny draslíku se vyskytly u 1 % pacientů v obou skupinách. Úmrtnost činila 5,7 % ve skupině s vyšší hladinou draslíku a 6,8 % v kontrolní skupině – rozdíl, který vědci nepovažovali za statisticky významný.
Kardioložka Dr. Carolyn Lamová, vedoucí konzultantka Národního kardiocentra v Singapuru, která založila první „Kliniku ženského srdce“ v zemi, uvedla pro Epoch Times, že výsledky se vztahují především na pacienty s implantovaným defibrilátorem, u nichž hrozí komorové arytmie a jejichž výchozí hladina draslíku nepřesahuje 4,3 mmol/l.
Podle ní existuje mezi hladinou draslíku a zdravotními výsledky tzv. U-křivka, což znamená, že jak příliš nízké, tak příliš vysoké hodnoty mohou být nebezpečné.
„Je proto důležité, aby pacienti znali svou aktuální hladinu draslíku, než se pokusí tyto výsledky uplatnit na sebe,“ upozornila.
Co výsledky znamenají pro pacienty
Ačkoli byla studie provedena výhradně na pacientech s ICD, hlavní autor studie profesor Henning Bundgaard uvedl, že závěry mohou být relevantní i pro širší skupinu osob – zejména pro ty, kteří trpí srdečními onemocněními spojenými s vyšším rizikem komorových arytmií.
Podle Dr. Iana J. Neelanda, odborného asistenta medicíny na Case Western Reserve University a ředitele Centra kardiovaskulární prevence, by měli pacienti konzultovat se svým lékařem strategie, jak udržet draslík v horní části normálního rozmezí.
Měli by také užívat léky, které pomáhají tělu draslík zadržovat – například spironolakton nebo eplerenon – v souladu se současnými doporučeními pro pacienty s implantovanými srdečními zařízeními.
Potraviny, které přirozeně zvyšují hladinu draslíku, zahrnují banány, rozinky, švestky, brokolici, brambory a tuňáka.
Dr. Neeland dodal, že by pacienti měli lékaře upozornit, pokud se u nich objeví potíže, které mohou hladinu draslíku rychle snížit – například průjem nebo zvracení.
„Pacienti by měli se svým lékařem spolupracovat na hledání nejvhodnějších způsobů, jak udržet hladinu draslíku v horní části normálu,“ uvedl.
–ete–
