Japonsko oznámilo, že poskytne pomoc jihoamerickým zemím v boji proti nelegálnímu rybolovu Číny v jejich teritoriálních vodách v souvislosti s rozšiřováním vlivu čínského komunistického režimu v tomto regionu.
Analytici sdělili deníku Epoch Times, že krok Japonska signalizuje, že mezinárodní společenství spojuje síly v boji proti hrozbám pro globální námořní bezpečnost, které představuje nelegální čínský rybolov, včetně shromažďování zpravodajských informací pro vojenské účely a operací v takzvané „šedé zóně“.
Japonské ministerstvo zahraničí vyčlenilo podle japonského týdeníku Nikkei Asia rozpočet ve výši 300 milionů jenů (zhruba 39 milionů korun) na pomoc jihoamerickým zemím v boji proti nelegálnímu rybolovu čínských plavidel. Prostřednictvím Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu poskytne Ekvádoru, Peru, Argentině, Uruguayi a dalším zemím průzkumné drony a další vybavení s cílem posílit námořní hlídkování.
Kromě dronů zahrnuje dodané vybavení také nafukovací hlídkové čluny a nástroje pro analýzu záběrů z dronů, které umožňují identifikovat státní příslušnost, velikost posádky a trasy nelegálních rybářských plavidel.
V posledních letech se čínské flotily dálkového rybolovu často objevují ve vodách kolem Galapágských ostrovů v Ekvádoru a byly obviněny z toho, že po vypnutí svých GPS transpondérů plují na jih podél pobřeží Peru.
V Atlantském oceánu operují čínské rybářské flotily ve vodách kolem Argentiny a Uruguaye. Podle organizace The Outlaw Ocean Project – neziskové americké novinářské organizace – tyto země podezřívají některá čínská plavidla z nelegálního, nehlášeného a neregulovaného rybolovu (IUU) a dokonce i z mapování mořského dna, což vyvolává obavy o bezpečnost a suverenitu.
Japonská vláda uvedla, že tyto problémy nejsou jedinečné pouze pro jihoamerické země. Čínská rybářská plavidla rovněž nelegálně operovala v oblasti Yamato Bank, poblíž poloostrova Noto v prefektuře Išikawa, a k podobným incidentům došlo také podél severovýchodního pacifického pobřeží Japonska.
Japonsko doufá, že podpoří země, které čelí podobným potížím, a že společně posílí schopnosti prosazování námořního práva.
Hrozby KS Číny pro námořní bezpečnost USA
V posledních letech vládnoucí Komunistická strana Číny (KS Číny) rozšiřuje svůj vliv v Latinské Americe a využívá změn v zahraniční politice Spojených států.
Sun Kuo-hsiang, profesor mezinárodních vztahů a podnikání na univerzitě Nanhua na Taiwanu, řekl deníku Epoch Times, že Čína se sice obává negativní reakce, ale často si spočítá, že politické náklady jsou zvládnutelné.
„Protože k mnoha incidentům dochází těsně za hranicemi jihoamerických výlučných ekonomických zón (nebo je obtížné je zdokumentovat, když plavidla vypnou GPS či AIS), kapacity vymáhání práva jsou nerovnoměrné a Peking se může opřít o diplomatická opatření ke zmírnění škod, například o popírání pochybení a zdůrazňování ‚nulové tolerance‘ vůči IUU rybolovu, zatímco širší hospodářské vazby včetně obchodu, investic a přístupu na trhy zůstávají izolovány od rybářských sporů,“ sdílí Sun.
Blízký spojenec Japonska, Spojené státy, rovněž začal řešit hrozbu, kterou představuje nelegální dálkový rybolov KS Číny.
Na začátku prosince 2025 předložili kongresman Gregory Meeks, nejvýše postavený demokrat ve Výboru Sněmovny reprezentantů pro zahraniční věci, a kongresmanka Young Kimová, republikánská předsedkyně podvýboru pro východní Asii, Pacifik a globální životní prostředí, společný návrh zákona zaměřený na potlačení nelegálního rybolovu ze strany Číny.
Ve svém prohlášení oba zákonodárci označili Čínu za hlavního viníka, který „zneužívá vody poblíž a někdy i uvnitř ekonomických zón suverénních států, což vede k nadměrnému rybolovu, ekologickým škodám a významným ekonomickým problémům“.
Zákonodárci uvedli, že téměř 44 procent nelegálních rybářských plavidel na celém světě „pochází z Číny“.
„Pokud Peking tyto vykořisťující lodě a jednotlivce nepřiměje k odpovědnosti, musí tak učinit Spojené státy.“
Pokud jde o pomoc Japonska latinskoamerickým zemím v boji proti čínskému komunistickému režimu, Sun říká, že krok Japonska je v souladu se zájmy Spojených států, ale nelze jej číst jako laskavost Washingtonu.
„Je to spíše paralelní strategie: omezování námořního chování Číny v takzvané šedé zóně (nelegální, nehlášený a neregulovaný rybolov a související problémy s dohledem) prostřednictvím posilování povědomí partnerských zemí o námořní doméně (MDA) a jejich schopností prosazovat právo – což Japonsko již dříve prosazovalo se Spojenými státy a dalšími partnery v rámci předchozích iniciativ proti IUU rybolovu,“ dodává Sun.
Čína má největší flotilu dálkového rybolovu na světě. V komentáři zveřejněném minulý měsíc na webu The Hill varoval americký politický analytik Gordon Chang, že „obrovské čínské rybářské flotily představují hrozbu nejen pro rybí populace“.
Chang řekl, že výrok Raula Pedroza, profesora na Naval War College, z roku 2022 je platný i dnes: „Největší globální hrozbou pro námořní bezpečnost dnes není pirátství, ale nelegální, nehlášený a neregulovaný rybolov – a Čína je opět hlavním hybatelem.“
Chang v článku citoval Jamese Fanella z Geneva Centre for Security Policy, podle něhož „jsou čínská dálková rybářská plavidla vybavena navigačním systémem BeiDou, který těmto flotilám umožňuje poskytovat data v reálném čase o poloze vojenských sil, pobřežních stráží a rybářských flotil jiných zemí, jejich rozmístění a operačních oblastech“.
„Tyto rybářské flotily se skládají z prvků Lidové ozbrojené námořní milice, které lze využít k provádění kinetických operací pod prahem plnohodnotných válečných akcí. Čínské flotily nejsou jen součástí rybářských operací; měly by být považovány za další aspekt programu ‚vojensko-civilní fúze‘,“ uvedl Fanell.
Komentátor aktuálního dění se sídlem v Číně Xu Zhen sdělil pro Epoch Times, že vzhledem k záznamům KS Číny o zakrývání skutečností je vysoce klamavé, když Peking využívá rybářská či obchodní plavidla k plnění vojenských úkolů v šedé zóně, například k přerušování podmořských kabelů.
Zároveň sdělil: „Západní země, především Spojené státy, však postupně prohlédly zlé taktiky KS Číny. Proto začaly vytlačovat možné aktivity čínského režimu v šedé zóně nejprve z ‚dvorku‘ Spojených států, tedy z Jižní Ameriky, a následně je rozšiřují do indo-pacifického regionu.“
Xu upozorňuje, že pobřežní stráže mnoha jihoamerických přímořských zemí nemají kapacity sledovat pohyb a činnost čínských rybářských plavidel, která vypínají GPS, operují bez hlášení své polohy a jsou podezřelá z nelegálního rybolovu a průzkumu mořského dna.
„Krok Japonska však účinně přenáší jeho rozsáhlé zkušenosti s monitorováním čínských plavidel do Jižní Ameriky. Jde o jedno z koordinovaných opatření západního mezinárodního společenství ke komplexní kontrole hrozby, kterou představuje KS Číny. V budoucnu budou západní země systematicky vyklízet aktivity čínské komunistické strany podél její iniciativy Pás a stezka,“ uzavírá.
Na přípravě této zprávy se podíleli Luo Ya a Chen Ting.
–ete–
