Ptáci v Česku zvládají běžný chlad dobře, pokud mají dostatek potravy, řekl ČTK ornitolog Václav Beran z ústeckého muzea. Do krmítek radí dávat slunečnici. Některé druhy ptáků se pokoušejí s ohledem na předchozí teplé zimy přezimovat na domácích stanovištích a Česko se stává cílovou zimní destinací ptáků ze severských zemí.
Peří je vynikající izolant, limitní jsou podle Berana až mrazy s teplotami pod 20 stupňů Celsia. „Běžný chlad zvládají dobře, ale musí mít dostatek potravy. Když je velká zima, tak výrazně narůstá potřeba příjmu potravy a energie, protože jsou to teplokrevní živočichové s teplotou těla nad 40 stupňů Celsia. Malé druhy, které mají ztráty největší, musí spořádat třeba dvakrát až třikrát tolik potravy, co sami váží, za den. A aby přežili noc, tak se dobře musí nakrmit hlavně večer,“ vysvětlil Beran, člen České společnosti ornitologické.
Chlad je tak pro ptáky až druhořadý problém. Druhy, které jsou schopné sehnat potravu i v zimě, dlouhodobě v Česku zůstávají, další naopak odlétají do teplých krajin. „A pak je taková třetí kategorie, která je tak někde mezi. Při ochlazení popolétne jižněji a při oteplení se zase vrátí,“ uvedl ornitolog. Mezi takové se řadí husy, které lze vidět všude v krajině. Pokud udeří mrazy a napadne sníh a nedostanou se k potravě, popolétnou do Francie nebo Španělska. „Reagují operativně na to, jak se počasí mění,“ podotkl Beran. Některé druhy s ohledem na to, že zimy jsou stále teplejší, zkouší v Česku zůstávat. Třeba červenky nebo králíčci či budníčci. Pro ně pak příchod mrazů může být podle ornitologa opravdu problém. Pokud nezareagují dostatečně rychle, mohou v noci umrznout.
Místem pro zimování se Česko stává pro mnoho severských druhů, jako je káně rousná. „Kromě našich sokolů stěhovavých, kteří už netáhnou nikam pryč, můžeme vídat i sokoly ze Skandinávie, severního Ruska, kteří sem opravdu přiletí zimovat,“ uvedl Beran. Migrace je pro ptáky náročná a přináší mnoho rizik, proto se snaží nemigrovat, pokud to jde. „Třeba havranů ze severovýchodu přilétá méně a přilétají později, až když se opravdu ochladí,“ podotkl.
Vodní ptactvo odlétalo dříve pravidelně kvůli zamrzání vodních ploch. Teď zůstávají, dokud to jde. Nejvýznamnější zimoviště vodních ptáků jsou v posledních letech velká jezera vzniklá zatopením hnědouhelných lomů na severu Čech. „Tady můžeme pozorovat, jak se ptáci shromažďují a snaží se udržet volnou hladinu,“ uvedl Beran. Zdraví ptáci jsou schopní při nebezpečí zamrznutí vody včas odletět. „Před deseti lety se stalo, že potápky neúspěšně lovily na jednom místě, pak neměly dostatek sil odletět a asi 30 nebo 40 jich umrzlo, ale to jsou výjimečné případy,“ řekl Beran.
Pro ptáky je větším nebezpečím než současný mráz brzké oteplení na delší dobu. To se začnou skřivani, špačci a další vracet ze zimovišť. Pokud nastane pak další nečekaná chladná perioda, hynou desetitisíce ptáků, uzavřel ornitolog.
