O téměř 50 miliard korun nedodržela minulá vláda schodek plánovaného deficitu, uvedla dnes na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle ní jde v tomto směru o nejhorší výsledek za posledních šestnáct let.
Státní rozpočet České republiky v roce 2025 hospodařil se schodkem 290,7 miliard korun, sdělila dnes novinářům Schillerová. Deficit meziročně vzrostl o 19,3 miliardy a o 49,7 miliardy překročil schválený 240miliardový rozpočet.
Pokud konečná čísla zůstanou zhruba stejná než dnes avizovala Schillerová, šlo by o čtvrtý nejhlubší schodek od vzniku České republiky, a dopadl v protikladu k ambicím konsolidačního balíčku Fialovy vlády k postupnému snižování schodku.
Výsledek loňského plnění rozpočtu není překvapující, uvedla Schillerová. „Už na konci listopadu byl schodek, který vykazoval 97 % celoročního plánu. Dalo se proto tušit, že dodržení schodu 240 miliard tak, jak byl schválen na rok 2025, zůstává v říši snů,“ řekla na tiskové konferenci Schillerová. V listopadovém období přitom většinou podle ministryně dosahoval schodek osmdesáti až devadesáti procent.
„Toto v kombinaci se slabým plánem investic, kolem 74 % celoročního plánu, a opravdu velmi špatným čerpáním evropských prostředků, které místo obvyklých 90 % na konci listopadu nedosahovaly ani 70 %, bylo jasným znamením, že Česká republika po šestnácti letech míří k překročení zákonem stanoveného deficitu,“ dodala ministryně.
Proč je schodek tak vysoký?
Jako jeden z hlavních důvodů pro takový výsledek uvedla Schillerová nesoulad plánovaných finančních prostředků. Jedním z nich bylo podle ministryně podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje (OZE), kdy stát za OZE zaplatil o 17,4 miliardy korun více, než plánoval. Podobně to dopadlo i u platů nepedagogických pracovníků, na které stát vydal o 9,2 miliardy více. I na sociální dávky se loni podle ministryně vyplatilo přibližně o 6 miliard více.
Naopak, na příjmové straně byl jeden z největších problémů výběr na emisních povolenkách, kdy stát vybral o 16,3 miliardy méně, než plánoval, vysvětlila Schillerová.
„Dalším důvodem, který se významně podílel na nedodržení plánovaného schodku, je tristní čerpání evropských prostředků,“ poznamenala ministryně. Roční příjmy z Evropské unie se loni podle ministryně meziročně snížily o téměř osmnáct a půl procenta. Česká republika z evropských peněz získala přibližně 130 miliard, uvedla Schillerová. To podle ní představovalo pouze zhruba 73 procent z předpokládané částky.
Příjmy a výdaje
Příjmy do státní kasy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Stát ale počítal s příjmy o přibližně 30,5 miliardy vyššími, tedy s 2,111 bilionu korun.
Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun.
Vláda premiéra Petra Fialy loni dodržela vyčlenění dvou procent HDP na obranu, kterých od členů vyžaduje Severoatlantická aliance. To podle Schillerové vychází na přibližně 170 miliard korun.
Státní dluh
Podíl státního dluhu na HDP podle Schillerové o něco vzrostl a je na 43,2 %. Na konci roku 2024 míra zadlužení činila 41,8 % HDP.
Celkově dluh vzrostl na 3,678 bilionu korun. V roce 2024 činil 3,65 bilionu, sdělila Schillerová. Na každého Čecha by teoreticky připadal dluh 337 519 korun, uvedla ČTK.
Co na to ekonomové?
Svojí ekonomickou analýzou reagovala na oznámení Helena Horská, jedna z ekonomických poradkyň bývalého premiéra Fialy. Podle ní schodek rozpočtu v procentech HDP neroste, ani neklesá.
„Zůstal na 3,4 % HDP => vliv konsolidačního balíčku dozněl, bez dalších reforem a úspor míří rozpočtový automat zpět do hlubších deficitů! A exponenciální růst obsluhy dluh: 99,8 mld v roce 2025 vs. 88,5 mld v r. 2024 tlačí schodky do větších hlubin,“ napsala Horská.
„Investiční výdaje státu vzrostly ze 2,6 % na 3 % HDP a z 9,5 % na 11,1 % všech rozpočtových výdajů. Mezinárodní závazek obranných výdajů > 2 % HDP splněn. Na finální hodnocení veřejných rozpočtů je potřeba počkat na uzavření všech účtů vč. samospráv a zdravotních pojišťoven a přepočítání hotovostních toků na akrualní,“ dodala ekonomka.
Kritičtější pohled napsal na svém X účtu hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
„Schodek státního rozpočtu za rok 2025 už nelze srovnávat s deficity let 2020 až 2023, kdy nejprve zuřil covid, pak válečná inflace. Musíme jej mnohem spíše srovnávat se schodkem roku 2019. Takže jde o srovnání 290,7 miliardy Kč roku 2025 vs. 28,5 miliardy Kč roku 2019,“ uvedl a dodal: „Nárůst nominálního HDP mezi lety 2019 a 2025 odpovídá zhruba 45 procentům, což je na hony vzdáleno nárůstu rozpočtového schodku více než desetinásobnému.“
„Pokud tedy politici Fialovy vlády označovali – ještě v opozici – schodek rozpočtu roku 2019 za špatný, ba dokonce za takřka zločinný (viz níže), musí nutně za zločinný označit výsledek svého hospodaření loňského, mají-li zůstat konzistentní,“ zakončil Kovanda.
Deficit okomentoval i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Zkusme to přesně a korektně: Deficit překročen byl, ale nikoliv o 49 mld, ale o 9 mld. 40 mld je jenom přechodný časový nesoulad mezi čerpáním evropských peněz a jejich předfinancováním. Pro r. 2025 bylo ve vztahu k fondům EU rozpočtováno 154 mld příjmů a 154 mld výdajů. Skutečnost k 31. 12. 2025 je 131 mld příjmů a 171 mld výdajů, rozdíl 40 mld. Tento rozdíl se ale v krátkém čase srovná a nelze ho korektně počítat do deficitu“, uvedl na X.
Jako závěr vyvodil, že skutečný deficit za rok 2025, který navýší naše zadlužení, je 249,7 mld, nikoliv 290,7. „I to je neomluvitelné číslo, ale přece jenom méně hrozné, než údaj prezentovaný Ministerstvem financí,“ dodal Kalousek.
