Na jihozápadě Berlína, kde došlo k velkému žhářskému útoku na elektrické vedení a následnému výpadku proudu, se život vrací do určitého stupně normálnosti poté, co bylo zapojeno větší množství pohotovostních generátorů. Berlínské úřady oznámily, že s transportem, instalací, připojením a dodávkou nafty pro mobilní generátory pomáhá i německá armáda.
V pondělí otevřely některé supermarkety, dnes následovalo několik dalších obchodních řetězců. Měl by se postupně zlepšovat také narušený provoz na linkách S1 a S7, uvedly úřady. Nástupiště a podchody opět svítí díky naftovým generátorům. Dodávky elektřiny byly v pondělí obnoveny také do všech 74 domovů pro seniory. Plné obnovení dodávek se nečeká dříve než ve čtvrtek 8. ledna.
„Je to teroristický čin“
Berlínská zemská vláda prohlásila, že uhradí náklady na ubytování v hotelích pro postižené obyvatele. Podle úřadu městské části Steglitz-Zehlendorf mohou ti, kdo nemohou využívat své byty kvůli blackoutu, absenci topení nebo nedostatku teplé vody, také využít hotelové ubytování. Původně se očekávalo, že si postižené osoby zaplatí 70 eur sami, což vyvolalo mezi občany nespokojenost, informoval Die Welt.
Mezitím Německá asociace pro malé a střední podniky (BVMW) vyzvala k vytvoření „krizového týmu“, který by reagoval na útoky na kritickou infrastrukturu, aby minimalizoval důsledky vážných dopadů pro firmy. Prezident asociace Christoph Ahlhaus to sdělil mediální skupině Funke.
Federální ministr vnitra Alexander Dobrindt (CSU) varoval před návratem levicového terorismu v Německu a vyzval k přijetí komplexního bezpečnostního balíčku. Podle něj jde o teroristický čin.
„Dle našeho hodnocení šlo o útok provedený s hlubokými znalostmi a pečlivě naplánovaný,“ řekl deníku Bild a doplnil: „Levicový terorismus se v Německu vrací s rostoucí intenzitou.“ Za teroristický čin označili lednový žhářský útok také berlínský starosta Kai Wegner a berlínská senátorka pro vnitřní bezpečnost Iris Sprangerová (SPD).
Wegner k incidentu pro Berliner Zeitung poznamenal, že nešlo o žádný „drobný žhářský útok, ani o sabotáž“, ale o „terorismus“, zatímco Sprangerová řekla, že pachatelé „záměrně přijímají, že dojde k poškození životů lidí“, proto se již nelze bavit pouze o levicovém extremismu, ale o levicovém terorismu. Naznačila, že by případ měl přebrat federální státní zástupce.
Policie mezitím pátrá po pachatelích. Vyšetřovatelé zatím nepřinesli žádné výsledky. Policie označila vyšetřování místa činu za velmi rozsáhlé a dodala, že probíhá výslech svědků a prozkoumávání kamerových záznamů, včetně těch od veřejné dopravní společnosti BVG. K útoku se přihlásila tzv. Skupina Vulkán (Vulkangruppe).
Německé ministerstvo vnitra uvedlo, že je v současnosti obeznámeno s dvanácti „kriminálními činy“, ke kterým se od roku 2011 přiznali aktéři této levicově extremistické sítě. Mluvčí ministerstva řekl deníku Handelsblatt, že pachatelé v minulosti provedli žhářské útoky na kabelová potrubí, vysílací věže a elektrické vedení. Útoky způsobily „v některých případech výrazné škody“, včetně výpadků proudu, poruch rádiové sítě a narušení veřejné dopravy.
Typické přiznávací dopisy
Typické pro skupinu jsou dopisy přebírající odpovědnost za spáchané činy. Text zpravidla odhaluje ideologické motivy a cíle pachatelů. Dopisy jsou obvykle zveřejněny po provedení útoků, uvedl mluvčí.
Stejné to bylo u posledního útoku na kabelový most v jihozápadním Berlíně, který připravil o elektřinu a teplo 45 tisíc domácnosti a přes 2 000 firem. Federální úřad pro ochranu ústavy v současnosti prověřuje autenticitu dopisu, který přebírá odpovědnost. Dopis s názvem „Přerušení moci těm, kdo vládnou“ uvádí, že „Země je v chamtivosti po energii vysávána, vysušována, spalována, spustošena, drancována, znásilňována a ničena“.
Autoři dopisu hovoří o tom, že cílem bylo vyřadit plynovou elektrárnu Lichterfelde z provozu „ve veřejném zájmu“ a že jde o „akt sebeobrany a mezinárodní solidarity se všemi, kdo chrání Zemi a život“, citovala ORF.
V dopise se také uvádí, že útok ve skutečnosti neměl způsobit výpadky proudu, ale byl namířen proti průmyslu fosilních paliv.
Militantní extremisté infiltrují klimatická hnutí
Úřad pro ochranu ústavy, což je obdoba české BIS, popisuje aktivity Skupiny Vulkan jako „levicově extremistické“ se zaměřením na ochranu klimatu. Jejich přístup podle zpravodajců slouží „k posunu demokratické diskuse, radikalizaci sociálního protestu a delegitimizaci státu a jeho institucí“.
Z pohledu levicových extremistů údajná klimatická krize ospravedlňuje blokády, okupace a dokonce i další kriminální činy. Tyto činy jsou těmito aktéry vykreslovány jako forma „civilní neposlušnosti“.
Podle Úřadu pro ochranu ústavy levicoví extremisté považují „akčně orientovaný přístup ke klimatické politice za slibnou příležitost […] jak převzít sociální protest a začlenit militantní prvky“. Úřad také upozorňuje, že skupiny prosazující násilí se snaží v rámci vytváření ústavy získávat mezi aktivisty co největší vliv.
Mezi skupiny, které jsou v tomto kontextu sledovány, patří například „Intervenční levice“ a aliance „Konec hry“ (Ende Gelände). Poslední zmíněná skupina, která je považována za podezřelou extremistickou organizaci, vykazuje podle úřadu známky radikalizace. Kromě toho prosazuje eskalaci svých akcí, včetně sabotáže.
Skupina Vulkan jako klíčový prvek kampaně „Vypni to“
Podle domácí zpravodajské služby představuje Skupina Vulkan klíčový prvek kampaně „Vypni to – systém ničení“, zahájené na začátku roku 2023. Tato kampaň je v současnosti „nejvýznamnější militantní kampaní v levicovém extremismu,“ píše úřad. Kombinuje klasickou levicově extremistickou taktiku „antikapitalismu“ s klimatickou politikou a v tomto kontextu vyzývá k páchání trestných činů.
Podle Úřadu pro ochranu ústavy je v Německu nyní s pojmem „Vypni to“ spojeno více než 100 trestných činů.
Roztříštěné přijetí
V rámci krajně levicové scény jsou názory na skupiny Vulkan rozdělené, uvádí úřad. Na jedné straně jsou vnímány jako efektivní sabotéři „kapitalistického systému“, kdy jejich zločiny způsobují značné škody a v mnoha případech narušují každodenní život i na několik dní. To se ukázalo například při útocích na sloup elektrického vedení u Tesly v březnu 2024 nebo v září 2025, kdy podezřelí levicoví extremisté zapálili dva vysokonapěťové stožáry v Berlíně-Johannisthalu, což vedlo k několikadennímu výpadku elektrické energie v některých částech města.
Nicméně takové akce jsou některými klimatickými aktivisty vnímány jako kontraproduktivní, protože je tím zasaženo velké množství nezúčastněných osob a navíc to může snížit přijetí boje za ochranu klimatu u širší veřejnosti.
