Aktualizováno 7. 1. 2026 v 16:40 o vyjádření premiéra Babiše
Bezpečnostní rada státu u Úřadu vlády dnes poprvé zasedla v novém složení. Jednání se zúčastnil i prezident Petr Pavel. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání zaměřilo především na protidronovou ochranu, válku na Ukrajině a některé kauzy.
Kolegům z Bezpečnostní rady státu Babiš přiblížil témata týkající se válečného konfliktu na Ukrajině, řekl premiér novinářům po odpoledním jednání. Jedno z nich se týkalo záměru Evropské komise půjčit či ručit 90 miliard eur Ukrajině, za kterou Česká republika odmítla nést garance. Dvě třetiny peněz mají podle Babiše jít na dodávku zbraní a třetina na financování Ukrajiny jako takové.
Na dnešním jednání se premiér dotkl i své včerejší cesty do Paříže, na setkání tzv. koalice ochotných. Na té se Babiš údajně shodl s velkou částí lídrů na tom, že nechtějí posílat své vojáky na vojenskou pomoc Ukrajině. Pouze Francie s Británií s návrhem podle něj souhlasily.
Dále Babiš zmínil, že česká účast na muniční iniciativě bude pokračovat, ale republika se na ní nebude podílet finančně. „V této iniciativě budeme pokračovat jako zprostředkovatel, nebo naše firmy, které mají know-how, ale nebudeme tam už dávat naše finanční prostředky, protože žádné nemáme,“ poznamenal Babiš.
Podle premiéra dává účast republiky v roli koordinátora ekonomický smysl. „Zisky našich zbrojařských firem jsou extrémní. Pokud pár našich zbrojařských firem má větší hospodářský výsledek než celý automobilový průmysl, na který jsou navázány tisíce firem, tak to je velice zajímavá situace,“ dodal Babiš.
Na Bezpečnostní radě se podle předsedy vlády dotkli i dronové obrany. „Vznikla i komise na to, jakým způsobem budeme řešit ochranu kritické infrastruktury proti dronům, jako je ČEZ, ČEPRO nebo MERO,“ dodal Babiš. Ministr zahraniční Petr Macinka (Motoristé) plánuje navštívit Ukrajinu, kde má podle Babiše načerpat inspiraci v oblasti dronové obrany.
„Zjistili jsme, že je tady plno různých legislativních nedostatků, které je potřeba napravovat z hlediska bezpečnosti našeho státu,“ zmínil další bod dnešního setkání premiér. V tom kontextu se podle Babiše vrátili a probírali opatření, která podnikla předchozí vláda u povodní, blackoutu nebo střelbě na Filozofické fakultě Karlovy univerzity. Zjišťovali také, jak jsou na podobné situace připraveni, dodal předseda vlády. Podle něj otevřeli také některé kauzy, do kterých chtějí nahlédnout, zmínil například Diag Human.
Ranní vyjádření Bednárika
Největší část dnešní schůzky se podle ministra dopravy Ivana Bednárika (nestraník, nominovaný SPD) týkala především protidronové ochrany. „Dali jsme si jasné úkoly, které musíme řešit. Je to nová skutečnost, se kterou jsme se jako Česká republika začali vypořádávat. Je tam hodně úkolů, na které jsme dostali termíny. Musíme řešit i legislativu,“ sdělil novinářům po jednání Bednárik.
Bezpečnostní rada se dotkla i muniční iniciativy, vyplynulo z ministrových slov. „Byla to zajímavá diskuze a byli jsme víceméně informováni o tom, jaký je aktuální stav, protože tyto skutečnosti jsme dosud neznali. Také jsme se dověděli, kolik firem a v jakém režimu se účastní muniční iniciativy,“ poznamenal ministr. Podle něj nedošlo ohledně muniční iniciativy k žádnému konkrétnímu závěru. „Toto bylo skutečně první zasedání bezpečnostní rady. Z mého pohledu šlo skutečně o brífink, abychom se dozvěděli, jak to je,“ dodal ministr.
Na otázku novinářů, jak se Bednárik osobně staví k muniční iniciativě, odpověděl: „Bez komentáře.“ Poté dodal, že mu jako ministrovi dopravy nenáleží toto téma rozvádět.
Ukrajina od České republiky podle ČTK loni obdržela 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy pak přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (ODS) dárci na munici pro Ukrajinu věnovali zhruba 100 miliard korun, z toho dvě až tři miliardy přispělo Česko, napsala ČTK.
Bezpečnostní rada státu slouží primárně ke koordinaci bezpečnosti České republiky a k přípravě návrhů opatření k jejímu zajišťování. Mezi její členy patří premiér a ministři vnitra, obrany, zahraničí, financí, průmyslu a obchodu, dopravy a spravedlnosti. Dnes do Strakovy akademie dorazil například i náčelník Generálního štábu AČR Karel Řehka nebo vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček.
Jednání koalice ochotných
Válečného konfliktu na Ukrajině se týkalo i včerejší setkání tzv. koalice ochotných v Paříži, kde Českou republiku poprvé zastupoval premiér Andrej Babiš (ANO). „Řešili jsme to, co bude po ukončení bojů na Ukrajině, a jak nastavit bezpečnostní záruky, aby byl mír trvalý a aby mírová dohoda mohla vůbec vzniknout,“ uvedl Babiš na síti X.
Sdělil i postoje, které na schůzi prezentoval. Česká republika podle něj nepočítá s vysláním svých vojáků v rámci mírové mise, muniční iniciativu ale rušit nebude. Projekt bude pokračovat a Česká republika v něm zůstane v roli koordinátora, nicméně „do muniční iniciativy nebudou investovány žádné peníze českých občanů“, poznamenal premiér. Podle Babiše je důležité, aby velká část bezpečnostních záruk připadla na Spojené státy. „To je podle mě předpoklad pro to, aby byl mír skutečně dlouhodobý,“ dodal.
Co na to bývalý premiér?
S muniční iniciativou začala bývalá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ten její vývoj dnes okomentoval na síti X: „Muniční iniciativa bude pokračovat především díky tlaku zahraničních partnerů.“ Vláda Babiše se na ní podle něj nechce podílet, pouze ji nechá pokračovat. „Je to škoda, protože iniciativa byla výrazným zahraničním úspěchem naší vlády a celé země,“ dodal Fiala.
Kriticky se bývalý premiér vyjádřil i k tomu, že Babiš na jednání v Bruselu odmítl připojení se ke garancím spojeným s půjčkou zemí Evropské unie Ukrajině ve výši 90 miliard eur. „Dříve či později se nám alibismus a neserióznost naší nové zahraniční politiky vymstí. V diplomacii totiž nelze dlouhodobě chtít po našich partnerech vše, a nedávat nic. Ukrajina potřebuje naši pomoc, kdo to nevidí, pomáhá Rusku,“ dodal na závěr Fiala.
