Stovky tisíc Němců nyní žijí v evropských zemích – a tento trend roste. Zejména z toho těží Švýcarsko, Rakousko a Španělsko. Tyto země již několik let vedou statistiky emigrace. Německo také opouštějí především výkonnostní pracovníci.
Německo totiž ztrácí obyvatele už několik let – a především jeho evropští sousedé z toho těží. V roce 2024 žilo více než 1,2 milionu Němců v jiných evropských zemích.
Nejoblíbenější cílovou zemí zůstává Švýcarsko. Na začátku roku 2024 tam podle agentury dpa žilo přibližně 323 600 lidí s německým občanstvím, což je hodnota, která již více než deset let neustále roste. Důvody jsou jasné: vysoké platy, relativně nízká nezaměstnanost a atraktivní kariérní příležitosti. K tomu se přidává i skutečnost, že ve švýcarském německém regionu jsou menší jazykové bariéry.
Zvláště pro ty, kteří si to mohou dovolit, je Švýcarsko vítězem. A nejen mezi Němci. Mezinárodně je udáván nejvyšší počet milionářů, kteří se letos přestěhovali, právě v souvislosti s alpskou republikou. Podle Henley Private Wealth Migration Reportu se v roce 2025 celkově přestěhovalo 3 000 milionářů.
Nejraději do Švýcarska
Švýcarsko není zajímavé pouze pro milionáře jako nová vlast. Pro firmy je to v některých kantonech zvláště lukrativní. Sazba daně z příjmu právnických osob se liší podle kantonu. Například v Lucernu je sazba přibližně 12,15 %, zatímco v Curychu firmy platí téměř 20 % na dani z příjmů právnických osob. Kanton Zug plánuje od roku 2026 ulevit svým obyvatelům téměř bezplatnými pobyty v nemocnicích.
Samotné srovnání daní však nevysvětluje pohyb obyvatelstva. Daňové výhody se spíše spojují do celkového balíčku, který pro mnoho lidí rozhodujících se k emigraci hraje klíčovou roli – od profesních perspektiv přes státní struktury až po otázky kvality života.
Na druhém místě mezi nejoblíbenějšími cíli emigrantů z Německa se nachází Rakousko, i když v sousední zemi se daně platí podobně jako v Německu. Na začátku roku 2024 tam žilo přibližně 232 700 Němců. Zajímavá je dynamika: jen v roce 2024 jejich počet vzrostl o 3,4 %. Za posledních deset let se německá populace v Rakousku zvýšila o více než 41 %.
Blízkost k Německu a společný jazyk tento krok výrazně usnadňují. Současně však mnozí emigranti hlásí zřetelné strukturální rozdíly. Příkladem je rakouský školský systém, který je také federálně organizovaný, ale je považován za více zaměřený na regionální potřeby.
Emigrace, olé!
Na třetím místě mezi evropskými cílovými zeměmi pro emigraci se nachází Španělsko. Žije tam přibližně 128 000 Němců, což činí Španělsko první zemí mimo německy mluvící oblast, která se dostala mezi top destinace. Středomořské klima, krajina a životní styl jsou považovány za jasné výhody.
Pro rodiny s dětmi školního věku však stěhování přináší i další výzvy: Kromě organizačních otázek ve vzdělávacím systému se musí rodiče a děti orientovat v nové jazykové a každodenní kultuře.
Sbohem, výkonnostní pracovníci!
To, že mnoho Němců je obecně otevřených myšlence na odchod, ukazují i průzkumy. V šetření YouGov na začátku roku 2025 téměř polovina respondentů uvedla, že by si dokázali představit emigraci, pokud by se zlepšily profesní, osobní nebo finanční podmínky. Tento záměr je obzvlášť výrazný ve středním věku: 58 % osob ve věku 45 až 54 let a 56 % osob ve věku 35 až 44 let uvažuje o odchodu. Jsou to právě tyto věkové skupiny, které jsou uprostřed kariéry a často jsou považovány za páteř ekonomiky.
Pokud právě tyto věkové skupiny zvažují odchod z Německa, může to být považováno za alarmující signál. Stejně tak jako skutečnost, že Německo poprvé figuruje v Henley Reportu s 400 emigranty-milionáři. Tento počet se možná nezdá být příliš spektakulární, ale signál je jasný: Kdo si to může dovolit, opustí zemi.
Ale proč?
Podle Focusu hrají při rozhodování o emigraci často kromě bezpečnosti a profesní motivace také životní styl a rodinné důvody. Jelikož chybí trvalé statistické údaje, magazín shrnuje reakce na tematický článek jako „priority důvodů“:
„Zhruba třetina [komentářů] spojuje emigraci přímo s politickým selháním, odcizením elit a migrací. K tomu se přidávají ekonomické obavy, jako jsou vysoké daně, klesající kupní síla a nízké mzdy, stejně jako obavy o bezpečnost. Zároveň je zahraničí mnohými vyzdvihováno jako atraktivní protiklad.“
Čtenáři Focusu konkretizují i výhody Švýcarska: „Přímá demokracie, tzn. sporné otázky se řeší referendem. Vlastní měna, která je velmi stabilní. Žádné členství v EU, které pohlcuje spoustu daňových peněz a vydává zbytečné zákazy. Žádný přehnaný sociální systém, který je zneužíván celým světem, ale musí ho živit místní obyvatelé. Stabilní ceny, vysoká bezpečnost, včetně bezpečného majetku, nízké daně a sociální příspěvky.“
Emigrace činí lidi šťastnými – alespoň na začátku
Jedno se dá také statisticky potvrdit: Emigrace může zvýšit spokojenost se životem. Analýzy Spolkového institutu pro výzkum populace ukazují, že stěhování do zahraničí je zpravidla spojeno s výrazným zlepšením subjektivního pocitu pohody.
Tento pozitivní efekt však podle průzkumu trvá pouze do dvou let po emigraci. Stojí za to ten stres spojený se stěhováním?
–etg–
