Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) dnes u památníku na pražském Václavském náměstí spolu s dalšími senátory uctil památku studenta Jana Palacha, který se před 57 lety v roce 1969 upálil na protest proti apatii československé společnosti po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do země v srpnu 1968. Květiny u památníku na místě, kde Palach svůj čin vykonal, položila i starostka Prahy 1 Terezie Radoměřská (TOP 09) a další členové vedení první městské části.
Z Palachova činu si podle Vystrčila může současná společnost vzít poselství boje proti letargii a nečinnosti. „V dnešní době je v celém světě spousta konfliktů a spousta situací, kdy je ohrožena svoboda a demokracie. A to je to, co bychom my měli bránit, to je to, kde bychom měli napřít své síly, abychom pomáhali těm, kdo demokracii a svobodu chtějí. Ať je to uvnitř České republiky, nebo někde mimo ni,“ řekl novinářům.
Podle Radoměřské je důležité si Palachův čin připomínat. „Je to mimořádně důležité zejména v této době, kdy se potýkáme s hrozbami války, kdy se potýkáme s nejistotou, kdy jsou mnozí vystavováni, řekněme, zkouškám charakteru. A trochu se obávám, že jim budeme vystavováni čím dál častěji,“ řekla. Dodala, že Palachovo rozhodnutí nežít ve lži může být majákem pro všechny, kteří ve složitých situacích přemýšlejí o tom, jak se zachovat.
Palachovu památku si vpodvečer v metropoli připomnělo také tradiční shromáždění před Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy na náměstí Jana Palacha. „Jeho čin byl tehdy výzvou k probuzení, výzvou, aby se živí přičinili k boji, jak sám vzkázal z nemocničního lůžka. Abychom nezvykli na bezpráví jenom proto, že trvá dlouho,“ řekla rektorka UK Milena Králíčková. Podle rektora Vysoké školy ekonomické v Praze Petra Dvořáka je Palachův odkaz aktuální i dnes, protože se snažil bojovat proti lhostejnosti a probudit společnost. Akce se zúčastnil i ministr školství Robert Plaga (za ANO), který uctil památku Jana Palacha i dopoledne u jeho hrobu na Olšanských hřbitovech.
„Čin Jana Palacha nebyl zoufalým činem jednotlivce nebo únikem od té situace, která tady po okupaci ruskými vojsky byla, ale naopak spíš politickým apelem na společnost, lidským apelem na společnost, aby se probudila z té letargie a uvědomila si, co se tady děje v době normalizační,“ řekl Plaga. Aktivní občanská společnost je něco, na čem podle něj stojí všechny demokratické země. Proto je důležité i v této době si připomínat Palachův čin, míní.
Palach chtěl svým činem probudit národ z rezignace a vyburcovat ho k odporu proti nastupující normalizaci. Zemřel v nemocnici 19. ledna 1969, tedy tři dny poté, co se na Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Další student, Jan Zajíc, se po jeho vzoru upálil na protest proti normalizaci 25. února 1969 – v průchodu domu v horní části Václavského náměstí, jen desítky metrů od místa, kde se polil hořlavinou a zapálil Palach.
