Cizinci tvořili v roce 2024 deset procent všech obyvatel v ČR, tedy o 0,2 procentního bodu více než v roce 2023. Největší podíl cizinců byl v Praze, kde činil 25,3 procenta, tedy meziročně o 0,6 procentního bodu více. Vyplývá to z údajů, o kterých dnes informoval Český statistický úřad (ČSÚ).
Ministerstvo vnitra uvedlo na podzim ve zprávě o migraci, že na konci loňského září žilo v České republice legálně 1,107.403 cizinců, oproti červnu jich přibylo asi 16.000, meziročně pak více než 28.000. Celkově v Česku pobývalo ke konci září legálně téměř 594.000 Ukrajinců. Slováků bylo přes 124.000, Vietnamců asi 69.000 a Rusů zhruba 38.000.
Počet obyvatel v ČR v roce 2024 podle statistického úřadu meziročně vzrostl o zhruba 9000 lidí na 10,909.500. Nárůst počtu obyvatel v Česku byl přitom podle ČSÚ zapříčiněn především růstem počtů cizinců. Celkově počet obyvatel vzrostl v předminulém roce v Praze, Středočeském, Jihomoravském a Plzeňském kraji.
Podíl cizinců rostl nebo zůstal v roce 2024 stejný ve všech 14 krajích. Více narozených než zemřelých bylo pátým rokem zaznamenáno pouze v Praze.
Přírůstek obyvatel stěhováním v ČR byl předloni 3,4 procenta, tedy o 5,3 procentního bodu méně než v roce 2023. Nejvíce lidí se stěhovalo do Prahy a Středočeského kraje. Více lidí se v roce 2024 odstěhovalo než přistěhovalo v Karlovarském a Moravskoslezském kraji.
Průměrný věk obyvatel se podle dat ČSÚ zvyšuje ve všech krajích. Do roku 2013 byla krajem s nejstarším obyvatelstvem Praha, která je od roku 2018 naopak druhým nejmladším. Nejnižší průměrný věk mají od roku 2011 obyvatelé Středočeského kraje, naopak nejvyšší mají v posledních třech letech obyvatelé Zlínského kraje.
Nejvyšší naději dožití měli muži po celé sledované období v Praze, nejnižší v Ústeckém kraji. U žen nebyla podle ČSÚ situace jednoznačná, od roku 2019 ale měly nejvyšší naději na dožití také v hlavním městě. Naopak nejmenší ji měly v posledních třech letech ženy v Ústeckém kraji.
