Snad každá občas mlsající dáma zná zákusek s názvem Pavlova. Málokdo ví, odkud se k nám dostal a kdo mu dal název. Múza, podle které dostal své jméno, má dnes smutné výročí.
Šlehaný dort Pavlova obdržel svůj název po ruské primabaleríně. Když v letech 1926 a 1929 Anna Pavlovna Pavlovová navštívila Austrálii i Nový Zéland, šéfkuchař hotelu ve Wellingtonu, kde byla umělkyně ubytována, na její počest připravil dort. Šéfkuchaře k dortu inspirovala její baletní sukně ze světlezeleného hedvábí.
Podobu této sukně vytvořil krémem ze šlehaných bílků zdobený šlehačkou a k docílení hedvábně zelené barvy kuchař dort ozdobil plátky kiwi ovoce. Jak Austrálie, tak Nový Zéland si původ dortu přivlastňují a léta se o něj přou.
Hotový dort upečený z pěny bývá nejčastěji zdoben kiwi a jahodami, v Evropě bývá často i s maracujou, broskvemi či malinami.

Balerína Anna Pavlovová ve své nejznámější roli „Umírající labutě“ (1905) na motivy 13. věty suity Karneval zvířat (autor neznámý).
Život primabaleríny
Baletka Anna Pavlovna Pavlovová (* 1881 – 1931) pocházela z ruského Petrohradu. Když ve svých osmi letech uviděla představení baletu Spící krasavice, tento zážitek na ni v útlém věku udělal dojem. Od té doby v Anně rostla touha stát se baletkou.
V deseti letech byla přijata do petrohradské Akademie ruského baletu, kde ji učili Alexander Oblakov, Jekatěrina Vazemová. Ve vyšším ročníku jí učitel Pavel Gerd poradil, jak uplatnit svoje vlohy v romantickém baletu. Se subtilní postavou tam mohla uplatnit svůj oduševnělý zjev, ladnost pohybu a citový prožitek.
Později byla přijata do souboru Mariinského divadla, kde jí především Marius Petipa pomáhal s interpretací důležitých baletních scén.

Po založení Ruského baletu roku 1909 se stala přední postavou tohoto světoznámého souboru vystupujícího v Paříži. Již v následujícím roce Ruský balet opustila a založila si vlastní soubor, s nímž slavila velké úspěchy v Americe a Londýně. V Rusku vystoupila naposledy v létě roku 1914. Roku 1913 se trvale usadila v Londýně.
Její život nebyl dlouhý – ukončil jej náhle zápal plic, když se během turné nachladila při zkoušce v nevytápěném sále. Zemřela 23. ledna 1931 v hotelu Hôtel des Indes v Haagu.
Do rodné vlasti se už nikdy nevrátila.
