Evakuace osob z válkou sužovaného Súdánu, evakuace cizinců z Izraele po útocích ze 7. října 2023, ale i pomoc lodím, které se ocitly v nouzi ve Středozemním moři. To všechno má na starosti koordinační centrum Zenon, které se nachází v kyperské Larnace. V posledních měsících se právě odsud koordinuje i humanitární pomoc pro obyvatele palestinského Pásma Gazy. Díky operaci Amalthea se od loňského srpna do prosince podařilo doručit na 5000 tun pomoci.
Loni 19. prosince putovalo prostřednictvím humanitárního koridoru do Gazy 44 kontejnerů s 950 tunami humanitární pomoci, které se podařilo shromáždit díky společné iniciativě Kypru, Francie, Slovenska, Kuvajtu a Spojených arabských emirátů. Koridor vznikl v reakci na humanitární krizi v Pásmu Gazy poté, co pozemní přepravní cesty zůstaly uzavřené nebo se staly velmi nebezpečnými.
Postup je přitom velmi rychlý a efektivní. Zásilky jsou předem za účasti Izraelců prověřeny v kyperském přístavu Limasol. Kontejnery následně putují do izraelského přístavu Ašdod, kde již nepodléhají dalším kontrolám a mohou zamířit rovnou k palestinským civilistům. „Zkontrolujeme 25 palet za deset minut, je to velmi rychlé,“ řekl novinářům v Larnace jeden ze zaměstnanců koordinačního centra, který má na starosti právě iniciativu Amalthea. „Například plachty a stany na vybudování nouzových přístřeší se nám podařilo dostat z Limasolu na sever Gazy za pět pracovních dní,“ dodal s tím, že spolupráce s Izraelem probíhá na velmi profesionální úrovni a zatím se nestalo, že by odeslání nějaké pomoci bylo odmítnuto. Seznam zboží, které se snaží do Gazy posílat, se přitom neustále rozšiřuje.
Centrum Zenon bylo ale zřízeno k řešení mnoha dalších krizových situací a rovněž k záchraně na moři v oblasti východního Středomoří. Na několika radarech vojáci sledují pohyb stovek letadel a lodí v okolí ostrova a jsou připraveni zareagovat na jakékoli volání o pomoc. Podle jednoho z vojáků monitorují oblast, která je sedmnáctkrát větší, než samotná velikost Kypru. Centrum Zenon funguje v rámci Joint Rescue Coordination Centre (JRCC), které bylo založeno již v roce 1995 a dosud zachránilo 8041 životů.
Kromě koordinace krizových situací a humanitárních operací a podpory při evakuacích centrum pořádá i nejrůznější výcvik pro zástupce dalších zemí. Například při velkém mezinárodním vojensko-civilním cvičení Argonaut v roce 2023 koordinovalo asi 800 osob a 38 leteckých a námořních prostředků z několika zemí, včetně právě Kypru, ale i z Egypta, Řecka, Francie, Británie Itálie, Spojených států a Izraele. Během cvičení probíhaly simulace pátracích a záchranných operací na moři i reakce na havárie.
Celkové posílení námořní bezpečnosti je rovněž jednou z priorit kyperského předsednictví v Radě EU, které začalo v lednu. „Máme strategickou polohu, kolem nás vedou hlavní námořní trasy,“ uvedl v nedávné debatě s novináři kyperský ministr obrany Vasilis Palmas. Jednou z velkých investic, které v této souvislosti jeho země plánuje, je rozšíření hlavní kyperské námořní základny v Mari, která se nachází na jihovýchodním pobřeží ostrova nedaleko přístavu Limasol.
Základna by poté mohla sloužit jako větší logistické a operační centrum, včetně možnosti přístupu a ukotvení válečných lodí kyperských spojenců a partnerů jako jsou země EU, ale i USA. Navíc by vylepšila právě námořní bezpečnost a podporu humanitárních operací. Investice do kyperské námořní infrastruktury jsou podle ministra obrany investicí do stability celého regionu.
„Práce na rozšíření základny začnou v roce 2027, skončit by měly za čtyři až pět let,“ uvedl ministr obrany Palmas. Cena projektu by měla být kolem 200 milionů eur (4,9 miliardy Kč). „Chceme najít financování, diskutujeme s Evropskou komisí. Budeme ale v projektu pokračovat, i když nenajdeme zdroje z EU,“ dodal ministr. V Mari v současné době vzniká rovněž nový heliport, který pomáhá budovat americké námořnictvo.
