Americký prezident Donald Trump varoval britského premiéra Keira Starmera před riziky podnikání s Čínou poté, co Starmer v Pekingu podepsal sérii dohod s čínským vůdcem Xi Jinpingem.
Starmer ve čtvrtek uvedl, že chce s Čínou „sofistikovanější vztah“, a podepsal dohody, jejichž cílem je snížit cla na vývoz skotské whisky do Číny a umožnit britským občanům bezvízový vstup do země až na 30 dní.
Když se novináři Trumpa zeptali na dohody mezi Spojeným královstvím a Čínou, odpověděl: „No, je pro ně velmi nebezpečné to dělat.“
Hovořil při čtvrteční premiéře filmu Melania v Kennedyho centru ve Washingtonu, aniž by se k tématu vyjádřil podrobněji.
„Všem světovým lídrům, kteří se setkávají s Xi Jinpingem: Čína prodává jen levné výrobky a levná přátelství,“ uvedl republikány vedený Výbor Sněmovny reprezentantů USA pro zahraniční věci na síti X.
Vývoz Spojeného království do Číny je „nepravděpodobný“
„Číňané jsou největšími exportéry a jsou velmi, velmi obtížní, když se jim snažíte něco vyvážet,“ řekl ve čtvrtek novinářům americký ministr obchodu Howard Lutnick. „Takže hodně štěstí, pokud se Britové snaží vyvážet do Číny… je to prostě nepravděpodobné.“
Na otázku, zda by Trump mohl uvalit cla na Británii, Lutnick odpověděl: „Pokud by se britský premiér nějak postavil proti Spojeným státům a říkal velmi tvrdé věci, pak by to bylo jiné, ale jinak o tom pochybuji.“
Trump 22. ledna sdělil, že v dubnu navštíví Čínu, a očekává, že Xi Jinping navštíví Spojené státy později v letošním roce.
Minulý týden pohrozil uvalením cel na Kanadu poté, co kanadský premiér Mark Carney během návštěvy na začátku tohoto měsíce podepsal s Čínou několik dohod o ropě, plynu a dřevu.
V příspěvku na síti Truth Social z 24. ledna Trump konstatoval, že na kanadské zboží vyvážené do Spojených států budou uvalena stoprocentní cla, pokud Kanada „uzavře dohodu s Čínou“.
„Nemůžeme dovolit, aby se Kanada stala vstupní branou, skrze kterou budou Číňané zaplavovat Spojené státy svými levnými výrobky,“ řekl ministr financí Scott Bessent v rozhovoru pro ABC News 25. ledna.
Chris Bryant, britský státní ministr pro obchodní politiku, poznamenal, že Trump se mýlí, když tvrdí, že je pro Británii nebezpečné uzavírat dohody s Čínou.
„S otevřenýma očima“
„Samozřejmě vstupujeme do vztahu s Čínou s otevřenýma očima,“ řekl Bryant v pátek stanici BBC a dodal, že by bylo „upřímně řečeno bláznivé, kdyby Spojené království ignorovalo přítomnost Číny na světové scéně“.
Starmer ve čtvrtek na setkání Obchodního fóra Spojeného království a Číny v Pekingu uvedl, že jeho jednání s Xi Jinpingem byla „velmi vřelá“.
Tvrdil, že dohody o whisky a vízech jsou „symbolické pro to, co s tímto vztahem děláme“.
„Jako jedna z největších ekonomických mocností světa si podniky dlouhodobě stěžují, že potřebují cesty, jak rozšířit svou přítomnost v Číně,“ sdělil Starmer v prohlášení.
„Usnadníme jim to – mimo jiné uvolněním vízových pravidel pro krátkodobé cesty – podpoříme je v expanzi do zahraničí a zároveň posílíme růst a pracovní místa doma.“
Britská vláda uvádí, že firmy ze Spojeného království v současnosti každoročně prodají do Číny finanční, právní a vzdělávací služby v hodnotě 13 miliard liber (přibližně 365 miliard korun).
Ve čtvrtek se britský premiér setkal s generálním ředitelem čínského automobilového výrobce Chery Yin Tongyuem, aby s ním projednal plány společnosti na zřízení výzkumného a vývojového centra pro divizi užitkových vozidel v Liverpoolu.
Starmerova labouristická vláda se od vítězství ve volbách v červenci 2024 potýká s problémy při dosahování hospodářského růstu a zlepšení vztahů s druhou největší ekonomikou světa učinila jednou ze svých priorit.
To však s sebou nese rizika, protože Trump považuje Čínu za největšího ekonomického rivala Spojených států.
„Vztah, který máme se Spojenými státy, patří k těm vůbec nejbližším,“ řekl Starmer novinářům během letu do Šanghaje.
Starmer, který trvá na tom, že si nemusí vybírat mezi Čínou a Spojenými státy, poukázal na to, že během Trumpovy návštěvy v září zajistil investice do Británie ve výši 150 miliard liber.
Starmer je třetím významným západním lídrem, který v posledních měsících Čínu navštívil.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zavítal do Číny v prosinci, následován Carneyem na začátku tohoto měsíce.
Příští měsíc má Čínu navštívit také německý kancléř Friedrich Merz.
Britští poslanci: Zrušení čínských sankcí nepřináší „žádnou útěchu“
Starmer, který je v Číně na čtyřdenní návštěvě, oznámil, že si během předchozího jednání v Pekingu zajistil ujištění čínského vůdce Xi Jinpinga o zrušení omezení vůči úřadujícím poslancům.
Skupina britských zákonodárců 30. ledna uvedla, že rozhodnutí Číny zrušit sankce, které na ně uvalila, jim „nepřináší žádnou útěchu“, zejména s ohledem na to, že komunistický režim nadále porušuje lidská práva v Hongkongu a Xinjiangu.
„To bylo skutečným zdrojem obav napříč parlamentem. Proto jsem to otevřel a vedli jsme o tom diskusi. A v důsledku toho je z čínské strany jasné, že omezení již neplatí,“ řekl Starmer stanici Sky News. „Xi sdělil, že to znamená, že všichni poslanci mohou svobodně cestovat do Číny.“
V reakci na to někteří dotčení poslanci a členové Sněmovny lordů kritizovali rozhodnutí Pekingu selektivně zrušit sankce „výhradně vůči úřadujícím parlamentářům“ a označili jej za „nesprávné“.
„Dokud britský občan Jimmy Lai zůstává ve vězení a Ujgurové nadále trpí zločiny proti lidskosti, nepřináší nám toto rozhodnutí žádnou útěchu a nenecháme se umlčet,“ poznamenala skupina v prohlášení na síti X.
„Očekáváme, že od vlády obdržíme naléhavá ujištění ohledně těch, kteří byli sankcionováni spolu s námi, a využíváme této příležitosti k vyjádření naší trvalé solidarity s ujgurským lidem, jehož věci se nevzdáme.“
V březnu 2021 oznámilo ministerstvo zahraničí čínského režimu uvalení sankcí na devět osob ze Spojeného království s obviněním, že zlovolně šíří to, co Peking označil za „lži a dezinformace“.
Mezi postiženými bylo pět konzervativních poslanců Dolní sněmovny, kteří se dlouhodobě vyjadřovali proti represím režimu vůči ujgurským muslimům v západní oblasti Xinjiang. Na seznamu sankcionovaných byli také dva členové Sněmovny lordů.
Tento krok byl odvetou za dřívější sankce britské vlády vůči čtyřem čínským představitelům a dvěma subjektům označeným za odpovědné za „systematická porušování práv Ujgurů a dalších menšin“ v Xinjiangu.
Downing Street později 30. ledna uvedla, že vláda neplánuje zrušit sankce vůči čínským jednotlivcům, informovala BBC.
Do doby zveřejnění článku čínské ministerstvo zahraničí nevydalo žádné prohlášení ke zrušení sankcí vůči úřadujícím britským poslancům.
V loňském roce Čína rovněž zrušila sankce vůči poslancům Evropského parlamentu a jeho podvýboru pro lidská práva. Přestože Peking nevydal žádné formální oznámení, Evropský parlament toto rozhodnutí potvrdil v prohlášení z dubna 2025.
Sankce, které Peking v roce 2021 uvalil na občany a subjekty EU, vedly k tomu, že Evropská komise pozastavila Komplexní dohodu o investicích, klíčový obchodní pakt, o němž čínští a evropští vyjednavači jednali sedm let.
Vedení Evropského parlamentu tehdy v prohlášení znovu zdůraznilo, že „zrušení sankcí neznamená, že by Evropský parlament přehlížel přetrvávající problémy ve vztazích mezi EU a Čínou“.
„Parlament zůstane silným obhájcem univerzálních lidských práv a základních hodnot po celém světě a zároveň se bude snažit spolupracovat s globálními partnery zásadovým a realistickým způsobem.“
Na přípravě tohoto článku se podílela agentura Reuters.
