Elon Musk plánuje přesunout rozšiřování výpočetních center pro umělou inteligenci do vesmíru prostřednictvím satelitů. U příslušného amerického regulačního úřadu již byla podána žádost o povolení. Projekt má podle záměru nabídnout výhody oproti pozemním, geostacionárním datovým centrům.
Multimiliardář Elon Musk plánuje se svou firmou SpaceX další krok v oblasti kosmonautiky. Počítá se s vypuštěním až jednoho milionu satelitů na oběžnou dráhu Země, které mají poskytovat výpočetní kapacity pro aplikace umělé inteligence (AI).
Za tímto účelem podala americká kosmická společnost koncem ledna žádost o povolení ke startu a provozu u amerického regulačního úřadu Federal Communications Commission (FCC). Projekt nese název „SpaceX Orbital Data Center System“, což lze přeložit jako „orbitální datový systém společnosti SpaceX“.
Satelity mají být rozmístěny na nízkých oběžných drahách Země ve výškách od několika stovek až přibližně do 2 000 kilometrů nad zemským povrchem.
SpaceX a Kardaschovova vize
Podle žádosti SpaceX popisuje záměr jako „první krok na cestě k civilizaci Kardaschovovy úrovně II, která dokáže plně využívat energii Slunce“. Kardaschovova škála rozděluje technologickou vyspělost civilizací do tří typů: typ I dokáže využívat energii dostupnou na domovské planetě, typ II energii centrální hvězdy a typ III energii celé galaxie. Lidstvo se v současnosti stále nachází pod úrovní typu I.
Společnost SpaceX uvádí, že satelity mají poskytovat „aplikace řízené umělou inteligencí pro miliardy lidí“ a vnímá projekt jako příspěvek k „multiplanetární budoucnosti lidstva mezi hvězdami“.
Vysoké datové toky
Společnost SpaceX vyvíjí svůj satelitní systém mimo jiné proto, aby pokryla rostoucí potřebu přenosu dat. Ta úzce souvisí zejména s narůstajícím využíváním a dalším rozvojem systémů umělé inteligence, které kladou stále vyšší nároky na výpočetní výkon i datovou propustnost.
Podle žádosti má být komunikační systém založen převážně na optických spojích s velmi vysokou přenosovou kapacitou v řádu petabitů. (Jeden petabit odpovídá 1 000 terabitům.) Počítá se s tím, že laserová síť bude přenášet data z oběžné dráhy do autorizovaných pozemních stanic.
K vynášení satelitů do vesmíru může SpaceX využít opakovaně použitelné nosné rakety, jako je Starship. V uplynulých letech společnost v této souvislosti provedla několik testovacích letů – částečně úspěšných.
Zásobování energií a chlazení na oběžné dráze
Dalším důvodem plánovaného přesunu dalších výpočetních kapacit je vysoká energetická náročnost. Podle žádosti se očekává, že v důsledku růstu v oblasti umělé inteligence se celosvětová spotřeba elektřiny datových center do roku 2035 více než zdvojnásobí. Společnost SpaceX odhaduje, že potřebný výkon by se mohl pohybovat mezi 1 200 a 1 700 terawatthodinami, což by odpovídalo až 4 procentům celkové světové spotřeby elektřiny. Přesun datových center do vesmíru by podle tohoto záměru neměl dodatečně zatěžovat energetickou bilanci Země.
Na oběžné dráze mají být satelity vybaveny rozsáhlými solárními panely, které zajistí energii pro výpočetní systémy. Běžná rovníková oběžná dráha by k tomu nebyla vhodná, protože by se satelity přibližně polovinu času nacházely ve stínu Země a nemohly by přijímat sluneční záření.
Proto se počítá s umístěním satelitů na tzv. slunečně synchronní oběžné dráze. V tomto typu dráhy se pohyb satelitů řídí vzorem, který umožňuje převážně rovnoměrné sluneční ozáření během oběhů, i když se satelity dočasně dostávají do zemského stínu.
„Nepřetržitá výroba elektřiny na slunečně synchronních oběžných drahách snižuje závislost na bateriích a energetických cyklech,“ uvedla společnost. SpaceX v tom spatřuje výhodu pro energeticky náročné procesy umělé inteligence ve vesmíru. Ve srovnání s pevnými stanovišti na povrchu Země jsou podmínky slunečního svitu a osvětlení na těchto drahách do značné míry stabilní, nezávislé na oblačnosti, atmosféře či střídání dne a noci a ročních období, byť i zde dochází k přechodným fázím zemského stínu.
Další výhodu spatřuje SpaceX v chlazení orbitálních datových center. Na Zemi by srovnatelné zařízení vyžadovalo značné množství energie a vody, aby se zabránilo přehřívání počítačů. Na oběžné dráze má být teplo odváděno pasivně pomocí radiačního chlazení do vakua vesmíru. Společnost zdůrazňuje, že tato metoda by v tomto ohledu mohla být účinnější než tradiční pozemní datová centra a zároveň šetrnější k přírodním zdrojům planety.
Obavy z rizika kolizí?
Elon Musk v rámci svého satelitního komunikačního systému Starlink již vynesl na oběžnou dráhu více než 10 000 satelitů a další pravidelně přibývají. Aktuální žádostí plánuje společnost SpaceX počet satelitů ve vesmíru výrazně navýšit.
Odborníci již delší dobu varují, že rostoucí množství satelitů může zvyšovat riziko kolizí. Tyto srážky by mohly vytvářet oblaka úlomků, která by následně podporovala další kolize.
SpaceX uvádí, že s tímto problémem počítá. Podle žádosti má plánovaný systém obsahovat mechanismus pro předcházení kolizím. Satelity mají být vybaveny „agilními a mimořádně spolehlivými elektrickými pohonnými systémy“, které umožní provádění nezbytných manévrů.
Společnost dále plánuje dodržovat mezinárodní směrnice pro omezování kosmického odpadu. Satelity, které dosáhnou konce své životnosti nebo se stanou neopravitelnými, mají být podle SpaceX buď řízeně navedena k návratu do atmosféry, nebo umístěna na tzv. hřbitovní oběžné dráhy kolem Země, případně na heliocentrické dráhy.
Při návratu do zemské atmosféry by podle vyjádření společnosti nemělo vznikat žádné vypočitatelné riziko pro lidi. To má být zajištěno cíleným řízením a odpovídající konstrukcí satelitů.
–etg–
