V zimním období zvířata chovaná v zoologických zahradách nemají útlum. U řady z nich mohou návštěvníci pozorovat jiné chovaní než v létě. Některé druhy chlad vítají, jiné se s ním vyrovnávají třeba úsporou energie.
Levhart sněžný – irbis aneb Pán zimy. Pro tyto nádherné horské šelmy není zima výzvou, ale přirozeným prostředím. Jejich původním domovem jsou oblasti, kde jsou mrazy, sníh a silný vítr běžnou součástí života. Irbis je obdařen hustou dlouhou srstí, jež funguje jako dokonalá izolace před mrazem. Široké tlapy fungují jako sněžnice, neboří se do sněhu.
„Typickým znakem irbise je jeho dlouhý huňatý ocas – v zimě slouží jako ,šála´, do které si zvíře při odpočinku schovává čenich a chrání si tak dýchací cesty před mrazem. V chladných dnech bývá irbis často aktivnější než v létě, rád se pohybuje po výběhu a využívá sníh jako přirozený obohacující prvek,“ popisuje Simona Kubičková z jihlavské zoo a dodává, že irbis má na tlapách srst i mezi polštářky. Díky srsti ho sníh nestudí.
Obvykle se pohybuje v nadmořských výškách 1 500–4 000 m n. m., a v Himálaji byl zaznamenán dokonce až v nadmořské výšce 6 000 metrů. V jihlavské zoo se úspěšně rozmnožuje.
Žirafy je možno v zimě spatřit také. Pokud počasí dovolí, mohou tato zvířata, pocházející ze savan, vyjít ven ze své ubikace – podle Kubičkové jim krátký pobyt na čerstvém vzduchu prospívá. Vždy mají možnost vrátit se do tepla. Důležité je, aby ve výběhu nebyl led – jedno uklouznutí může být pro žirafu fatální. Pro žirafy je důležité zůstat v suchu a v temperovaném zázemí.
Pro medvěda malajského je zima obdobím, které by nikdy nepoznal. Na rozdíl od evropských medvědů tento druh nezimuje.
„Pochází z oblastí, kde se roční období téměř nemění, a zimní spánek pro něj nemá žádný smysl. Ale u nás se musí vyrovnat s chladnými měsíci. Neupadá do zimního spánku, ale jeho tempo se v zimě výrazně zpomaluje,“ upřesňuje Kubičková.
Ani sníh pro něj nemusí být překážkou. Krátký pobyt ve venkovním výběhu zvládá bez problémů, a když mu chlad přestane vyhovovat, jednoduše se vrátí do tepla své ubikace. Zima je pro něj spíš otázkou volby než omezení.

Plameňáci mají na zimu chytrý návod – jejich slavné stání na jedné noze není póza pro fotografy, ale chytrý způsob, jak minimalizovat únik tepla. Druhou nohu mají schovanou v peří, tepelné ztráty tak můžou zredukovat i v řádu desítek procent. V zimním období se více zdržují v teplejších částech expozice, kde mají stabilní podmínky. Méně se pohybují a energii věnují především udržení tělesné teploty. Jejich peří funguje jako izolace, která chrání tělo i před chladným vzduchem.
Pro pandu červenou bývá zima počasím ideálním. Náleží ke zvířatům, kterým zima skutečně svědčí. Zatímco letní horka ji často zpomalují, v chladném počasí je energičtější. Hustá srst, chlupaté tlapky a dlouhý huňatý ocas jí umožňují bez problémů zvládat pohyb po sněhu i v mrazivém počasí. Návštěvníci ji tak mohou vidět při šplhání, hledání potravy nebo zvídavém průzkumu výběhu – zima je zkrátka její sezóna. Svůj huňatý ocas používá jako multifunkční nástroj – pomáhá jí s rovnováhou, ale při odpočinku slouží i jako „zimní deka“, kterou si zakrývá tělo.

Lvi se sněhulákem v Zoo Tábor
V zimní Zoo Tábor panuje podobná situace: nosálové chodí ve sněhu, lvi se fotí se sněhulákem, medvídek mýval očekává svou snídani a tygr pořádá svou porci masa na sněhu.

Populární u návštěvníků táborské zoo je 23letý medvěd Bubík. Nemusí ve videích předvádět žádné triky či dovednosti. Stačilo ho jen zachytit, jak se vleže cpe jablky. Tím jeho popularita na sociálních sítích stoupla.
„Lidé se v jeho počínání okamžitě začali poznávat a Bubík dostal tisíce lajků,“ uvádí novinky.cz a dodávají: „Medvěd Bubík je poměrně aktivní zvíře a velkou část svého času tráví ve výběhu s kamarády Johnem a Maxem.“ V zimě nespí, jen je línější.
Tábor – centrum pro chladnomilné šelmy
„Hlavním posláním zoo je chov a ochrana ohrožených druhů zvířat. Nejvýznamnějším projektem táborské zoo je reintrodukce zubra evropského do přírodních rezervací v Evropě,“ uvádí Bc. Filip Sušanka, tiskový mluvčí Zoo Tábor a dodává:
„Zásadním vědeckým projektem Zoo Tábor je výzkum dlouhověkosti psů a zubrů, jehož cílem je výrazně prodloužit věk. Zoo Tábor provozuje nejmodernější záchranné centrum CITES pro chladnomilné šelmy v Česku. …Aktuálně v Zoo Tábor žije přes 535 zvířat, která patří k 81 živočišným druhům. Více než polovina z chovaných druhů patří mezi ohrožené.“
