Jako první Evropan Austrálii objevil v roce 1606 nizozemský mořeplavec Willem Janszoon plující pod vlajkou Nizozemské východoindické společnosti. Daleko předtím, než se k ní dostali Britové. V první polovině 17. století se k Austrálii dopravilo i několik dalších nizozemských mořeplavců, kteří nemalé části kontinentu následně zmapovali.
William Dampier jako první Brit dorazil do Austrálie, v té době zvané Nové Holandsko, až v roce 1688. Ze své expedice publikoval autobiografii A New Voyage Round the World, ve které popisuje pro Británii doposud neznámý kontinent a jeho obyvatele. O téměř 82 let později, v roce 1770, připlul k pobřeží Austrálie na palubě průzkumné lodi HMS Endeavour renomovaný objevitel James Cook, který zmapoval oblast kolem Botany Bay.
Proč Austrálie?
Rozhodnutí o založení britské kolonie v Austrálii bylo motivováno primárně praktickými a pragmatickými faktory. Po americké revoluci v roce 1776, která ukončila transport trestanců do britských kolonií v Severní Americe, čelila Británie krizi přeplněných věznic. Průmyslová revoluce přispěla k nárůstu chudoby a drobných krádeží, což vedlo k odsouzení obrovského počtu lidí. Podle dobových záznamů bylo kolem 80 % trestanců odsouzeno právě za krádeže majetku.
V roce 1786 po dlouhém debatovaní, co s trestanci, se prosadil návrh Jamese Matry a prezidenta britské Královské společnosti Josepha Bankse vyslat trestance do Botany Bay, kde se dnes nachází Sydney. Matra a Banks totiž viděli budoucí obchodní potenciál v blízkosti Norfolku – ostrovu poblíž Austrálie, na kterém James Cook na své plavbě roku 1774 spatřil obrovské zásoby dřeva a lnu.
Ministr vnitra Thomas Townshend, 1. vikomt Sydney, schválil plán v srpnu 1786 a jmenoval kapitána Arthura Phillipa velitelem flotily a prvním guvernérem budoucí kolonie. Phillip, v tu dobu již zkušený námořník, měl za úkol založit trestaneckou kolonii, která by byla soběstačná, reformovala trestance a udržovala mírové vztahy s domorodými obyvateli. Plán zahrnoval transport přes 750 trestanců, s rozpočtem okolo 84 000 liber (ekvivalent dnešních 400 milionů korun).
První flotila do Austrálie
Takzvaná První flotila (First Fleet, pozn. red.), jak se nazývá konvoj, který byl vyslán založit kolonii, se skládal z 11 lodí: dvou válečných (HMS Sirius jako vlajková loď pod Arthurem Phillipem a HMAT Supply pod Henrym Lidgbirdem Ballem), tří zásobovacích (Golden Grove, Fishburn, Borrowdale) a šesti transportních pro trestance (Alexander, Charlotte, Friendship, Lady Penrhyn, Prince of Wales a Scarborough). Na palubě bylo přibližně 1 420 lidí: 778 trestanců (582 mužů, 193 žen), 247 vojáků, 323 námořníků, 15 úředníků a několik svobodných osadníků. Zásoby zahrnovaly semena, dobytek, zdravotnické potřeby i řetězy pro trestance.
Flotila vyplula z Portsmouthu 13. května 1787 po zpoždění kvůli sporům námořníků. Cesta trvala 252 dní, se zastávkami v Tenerife 3. června pro vodu a ovoce, Rio de Janeiru 5. srpna, kde opravili lodě a nahradili oděvy kvůli vším, a Kapském Městě 13. října, kde nakoupili dobytek a jiná hospodářská zvířata.
Výprava se potýkala s mnohými výzvami a nebezpečími na své cestě; tropické horko, na které nebyli cestovatelé zvyklí, nemoci či bouře na moři. V Rio de Janeiro se pokusil dokonce jeden z trestanců utéct, ale neúspěšně. Mezi nejčastější kázeňské přestupky pak patřila promiskuita. Na cestě do Botany Bay zahynulo 48 lidí, zato 28 dětí se cestou narodilo.
Flotila dorazila do Botany Bay mezi 18. a 20. lednem 1788, ale Phillip shledal místo nevhodným. Mělké vody, neúrodná půda, nedostatek sladké vody a špatná obranyschopnost ho donutila porozhlédnout se po alternativě. Prozkoumal tak o 12 kilometrů vzdálený záliv Port Jackson, který sice James Cook pojmenoval v roce 1770, ale který dále neprobádal. Tam našel chráněnou zátoku, dostatek sladké vody i úrodnou půdu. Flotila se tak přesunula 26. ledna 1788 do Sydney Cove, kterou Phillip pojmenoval po lordu Sydneym a kde vztyčil britskou vlajku. Australané dodnes slaví státní svátek 26. ledna jako Den Austrálie.
Výzvy kolonie
Phillip jako guvernér držel nad kolonií absolutní moc. Jeho hlavním cílem byla rehabilitace vězňů a jejich zapojení do každodenního života. Mezi lety 1788 až 1792 do Sydney dorazilo přes 4 tisíce trestanců. Mnozí z nich ale dorazili nemocní či neschopni pracovat. První hospodářské pokusy též nebyly příliš úspěšné a prvních několik let byla velice slabá úroda, která vedla k dalším nemocem a hladomoru.
Až od roku 1792 se situace začala stabilizovat a častější kontakt s domácími britskými ostrovy s sebou přinesl i dostatek zásob. Populace se začala rozmnožovat a začal se navyšovat podíl svobodných obyvatel, kteří se buď v Austrálii narodili, nebo do ní přicestovali jako další osadníci. Phillip opustil kolonii na konci roku 1792, aby se po čtyřech letech navrátil zpět do Anglie.
Kolonie tak přežila nejkrizovější období a následně začala prosperovat. Roku 1803 dosáhla soběstačnosti v obilí a začala se rozšiřovat směrem do oblastí dnešního Windsoru, Richmondu a Parramaty, kde byla úrodná půda – dnes historické čtvrti Sydney. V následujících dekádách došlo k dalšímu rozkvětu a z původní trestanecké kolonie se nakonec stalo jedno z největších a nejznámějších měst na světě.
