Vláda si plánuje posvítit na neziskové organizace. Ve svém programovém prohlášení uvádí, že chce ztransparentnit jejich financování a zrušit dotace pro politické organizace. O důsledcích možné změny debatovali zástupci dvou neziskovek na diskuzi týdeníku Respekt v úterý 10. února.
„Je dost evidentní, že jde primárně o nějaké zvyšování byrokratické zátěže jako snahu uvařit své oponenty,“ poznamenal Václav Orcígr, vedoucí kampaně Praha – město pro život z organizace Arnika. Jako další problém vnímá nejasné vymezení toho, jaká nezisková organizace se považuje za politickou.
„My nejsme političtí. Necháváme to na autorech téhle očerňující nálepky. Samozřejmě, s politiky mluvíme, oni nás sami přibírají k debatě, když se řeší dluhová problematika nebo pomoc při humanitárních katastrofách a podobně,“ sdělil vedoucí mediálního oddělení Člověka v tísni Tomáš Urban.
Podle Orcígra některé aktivity nejdou dělat apoliticky. „Úsilí o ekonomický zisk je nějaká ta hlavní společenská hodnota, která je často prosazovaná na úkor životního prostředí. A tím, že se snažíme životní prostředí chránit, má někdy za následek, že stojíme proti téhle dominantní hodnotě,“ dodal Orcígr. Ekologické organizace jsou podle něj často nálepkovány jako brzda ekonomického růstu.
Není to poprvé, co vláda usiluje o větší regulaci neziskovek
Podle Urbana začaly útoky vůči nevládnímu sektoru za vlády bývalého premiéra Václava Klause. „Miloš Zeman byl zpočátku velmi pozitivní, nejdříve Člověka v tísni označil jako jeden z ostrovů pozitivní deviace a dokonce avizoval, že nás pozve na návštěvu na Hrad. Ale nedošlo k tomu, nikdy nás nepozval. Poté si najal mluvčího Jiřího Ovčáčka a začaly útoky proti pijavicím a podobně,“ uvedl.
Orcígr Urbana kvitoval a dodal, že snaha nové vlády není první zkušenost, kdy se setkali s nějakou formou „vytlačování, nálepkování a výhružkami.“ „Osobně se s tím setkávám na komunální pražské úrovni. Asi šest let zpátky nám Magistrát odmítl dát granty, které komise už přidělily. Právě kvůli tomu, že se vyjadřujeme k velkým stavebním projektům a prosazujeme v nich lepší prostředí,“ sdělil zástupce ekologické organizace Arnika. „Myslím, že tohle je ale poprvé, kdy k ostrakizaci a systematickým krokům na úrovni vlády dochází v takovém rozsahu,“ dodal.
Na jaké projekty peníze proudí?
„Člověku v tísni pan ministr loni poslal tři miliony korun z vašich daní na projekt posílení postavení mládeže a nezávislých médií pro demokratickou angažovanost v Gruzii… Takže Arnika: milion šest set tisíc na klenoty přírody Bosny a Hercegoviny a na posílení odolnosti a participace místních komunit. Vidíte, na co my všechno ‚nemáme‘ prachy. Zase tady máme Arniku, samozřejmě. Čtyři miliony korun jsme poslali na udržitelnou obnovu regionu zasaženého válkou,“ sdělil Petr Macinka (Motoristé sobě) 20. ledna na XTV.
Ministr dvou rezortů, zahraničí a životního prostředí, vyjmenoval ještě další milionové částky, které šly zemím jako je například Arménie, Moldavsko nebo Venezuela na podporu edukace o ekologické odpovědnosti, posílení postavení žen, svobodu projevu nebo například na podporu lidských práv či inkluze. „Lidskoprávní školení pro mladé ve Vietnamu. No výborně, Hanoiský Gay Pride festival ve Vietnamu jsme taky financovali,“ zmínil se sarkasmem předseda Motoristů.
„Mě na tom zaráží, jakým způsobem nabývají legitimity tvrzení, že ty projekty jsou na nějakou absurdní činnost. Petr Macinka moc neodůvodňuje, proč jsou ty projekty problematické nebo co je na nich tak plýtvávého,“ uvedl na debatě zástupce Arniky. Zmínil také, že ve společnosti panuje narativ, že neziskové organizace peníze bezmezně čerpají ze státu. Všechno ale dle něj podléhá složitým výběrovým řízením.
Urban vnímá zmiňované projekty za důležité vzhledem ke komunistické historii České republiky. „Sami jsme to zažili, pomáhali nám lidé zvenku a zpětně jsme to ocenili,“ dodal představitel Člověka v tísni. Pomoc podle něj dává smysl i z ekonomického hlediska. „S narušováním lidských práv roste migrace,“ poznamenal na debatě. Za nejsilnější argument, proč pomáhat, označil lidské hodnoty. „Prostě si pomáháme, jsme lidi. Když vidíme, že je někdo zavíraný a jeho rodina je šikanována, pomůžeme mu,“ dodal Urban.
Co by omezení financování neziskových organizací způsobilo?
Organizace Člověk v tísni by škrty v dotacích údajně zvládla, protože ji z velké části financují dary občané a firmy. Ohrožení vidí Urban spíše u menších neziskovek a jejich práci by pak dle něj musel nahradit stát. „Tam, kde jsou neziskovky zrušeny, tam do toho více peněz lije stát a dostáváme se do podobně neefektivního systému, jako byl v komunistickém Československu. Všechno řídí stát, co není státní je podezřelé a musí se kontrolovat a ty lidi nedej bože zavírat. K tomu snad nedojde,“ řekl Urban.
