Venezuelská prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová v rozhovoru s americkou stanicí NBC News slíbila, že uspořádá svobodné volby. Nezmínila ale žádnou lhůtu. Agentura AFP dnes také informovala, že venezuelský parlament ve čtvrtek odložil přijetí zákona o amnestii, který má vést k masovému propuštění politických vězňů a který Rodriguezová pod tlakem Washingtonu slíbila prosadit.
Na otázku, zda může slíbit svobodné a spravedlivé volby, Rodríguezová v rozhovoru vysílaném ve čtvrtek, ale natočeném ve středu, odpověděla: „Ano, rozhodně“. Dodala ale také, že konání svobodných voleb znamená rovněž mít svobodnou zemi, bez zahraničního zastratšování a bez „nátlaku zahraničních médií“. Termín voleb musí podle ní být především výsledkem politického dialogu ve Venezuele. Neuvedla ale, zda to bude do tří let, jako to tento týden během návštěvy Venezuely zmínil americký ministr energetiky Chris Wright.
Podle AFP to byl první rozhovor Rodríguezové s americkými médii od vojenské operace USA, při níž americké jednotky 3. ledna unesly a do Spojených států dopravily venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho ženu, které viní z narkoterorismu. Vedení země se pak ujala z pozice viceprezidentky Rodríguezová, která je zároveň ministryní ropného průmyslu a sestrou předsedy parlamentu.
Rodríguezová také ve čtvrtek v rozhovoru se stanicí NBC News zopakovala, že Maduro zůstává „legitimním prezidentem Venezuely“. „Můžu vás ujistit, že prezident Nicolás Maduro je legitimním prezidentem. Říkám vám to jako advokátka,“ uvedla Rodríguezová. Podle ní jsou Maduro a jeho žena nevinní.
Americká vláda po volbách z roku 2024 neuznala Madurův další prezidentský mandát a za vítěze voleb označila opozičního lídra Edmunda Gonzáleze. I proto minulý měsíc mnozí doufali, že po Madurově únosu prosadí USA ve Venezuele změnu režimu. Americký prezident Donald Trump dal ale přednost pokračování tamní vlády a ve vedení země podpořil Rodríguezovou. Podle analytiků to udělal proto, aby v zemi udržel stabilitu kvůli svým plánům na těžbu ropy a aby zabránil větší migrační vlně.
Washington tlačí venezuelskou vládu ke spolupráci a také k propuštění stovek politických vězňů. Od 8. ledna jich bylo propuštěno asi 450, za mřížemi je ale stále asi 640 lidí zadržených z politických důvodů, uvedla tento týden nevládní organizace Foro Penal. Ta také vládu vyzývá k amnestii. Zákon o ní parlament schválil v prvním čtení 5. února, ale definitivní přijetí ve čtvrtek poslanci odložili na příští týden.
Ve čtvrtek parlament schválil prvních šest článků zákona, spor se ale vedl o článek sedmý. Podle španělské verze serveru stanice CNN se opoziční politici domnívají, že by toto ustanovení mohlo z amnestie vyloučit disidenty v exilu, tedy včetně Edmunda Gonzáleze, jenž podle opozice vyhrál prezidentské volby v roce 2024.
Agentura AFP ve středu oslovila venezuelského generálního prokurátora Tareka Williama Saaba, který mimo jiné řekl, že amnestie musí vést ke gestu ze strany Spojených států: propuštění Madura a jeho manželky.
