Bývalý ministr průmyslu a obchodu Tomáš Vlček (STAN) a bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) vystoupili 12. února na tiskové konferenci, kde kritizovali postoj současné vlády k výstavbě obnovitelných zdrojů a snažili se vyvrátit to, co považují za nepravdy.
Někteří členové vlády a „fosilní lobisti, mnohy v pozicích vládních zmocněnců“ podle Vlčka šíří polopravdy a lži a vedou „destruktivní činnost proti obnovitelným zdrojům energie“. Hladík ho později doplnil se slovy: „Chceme upozornit, že do veřejného prostoru, prostřednictvím současné vlády, se tak prostě dostávají lživé, nepravdivé, posunuté informace“.
Naráželi zejména na nedávná prohlášení premiéra Andreje Babiše (ANO), vicepremiéra Karla Havlíčka (ANO) nebo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku a Green Deal Filipa Turka (Motoristé sobě) ohledně větrníků.
Babiš na vládní tiskové konferenci 2. února uvedl, že „my větrníky určitě nepodporujeme“ a že „občané žádné větrníky všeobecně nechtějí“. Havlíček na té samé konferenci pronesl: „Já jsem viděl prostě obce, kde je, já nevím, třeba patnáct, dvacet větrníků, nikdo se nikoho na nic neptal, prostě jim to tam vrzli doprostřed kytek, pomalu doprostřed té vesnice.“ V pořadu CNN Prima News pak řekl, že větrná energie nikdy nebude pro ČR zásadním energetickým zdrojem a že akcelerační zóny se musí upravit, aby byli citelnější k lidem v regionech. Turek zase pro Český rozhlas uvedl: „Vytyčil jsem si za cíl zamezit masivní výstavbě větrných elektráren,“ a dodal, že je chce odsunout do míst, kde nebudou lidem vadit.
Vlček uvedl, že jsme dlouhodobě „závislí na dovozu fosilních paliv“, což má Českou republiku stát „zhruba 2 % HDP“. Současná vláda podle něj nečiní kroky k výstavbě nových zdrojů elektřiny. Vlček pokračoval tím, že za jeho působení se prosadila nová legislativa, která má za úkol výstavbu obnovitelných zdrojů, zejména těch větrných, urychlit, mimo jiné určením tzv. akceleračních zón. Hladík ho doplnil s tím, že zákon jasně stanoví principy nastavování zón.
„Může je schválit obec, může je schválit kraj, může je schválit stát, a to takovým způsobem, úplně stejným, jako se v České republice řeší územní plánování, tedy po detailním návrhu, který je veřejně projednáván s obcemi, s kraji, s dotčenými vlastníky. To znamená ve standardním, otevřeném procesu,“ konstatoval.
Doplnil, že plocha, kde by podle dosavadního nařízení Ministerstva životního prostředí akcelerační zóny mohly být, představuje pouze 1 % území ČR, přičemž má jít o pečlivě zvolená území.
Vrchní ředitel sekce energetiky na Ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla však Českému rozhlasu před časem sdělil, že to, jak byly akcelerační zóny dosud vymezovány, bylo příliš. „Těch lokalit má být méně a budou se hledat místa, kde bude nejmenší střet zájmů,“ vysvětlil.
Větrník uprostřed obce
Hladík se ohradil také proti Havlíčkovu výroku. „Čemu nerozumíme společně s mým kolegou, proč teď vládní koalice, ať už ústy zmocněnce, vicepremiéra, průmyslu a dalších, tak lživě informuje veřejnost a slyšíme citáty jako větrník může stát na návsi nějaké obce. No to je prostě nepravda jak řemen,“ pronesl na tiskové konferenci Hladík.
Nic takového podle něj neumožňuje ani legislativa, ani akcelerační zóny. Zákon byl připravován tak, aby se zóny nastavily pouze tam, kde se nimi bude veřejnost souhlasit, pronesl s tím, že obce jsou za výstavbu větrníků kompenzovány 100 tisíc korun za jednu megawattu.
Michal Janeček, předseda České společnosti pro větrnou energii v nedávném rozhovoru pro Epoch Times uvedl, že Havlíček zřejmě odkazoval na případ nelegální malé větrné elektrárny v Doksanech, která „vznikla bez potřebných povolení a je nyní předmětem šetření úřadů“. Šlo podle něj o „výjimečnou a nelegální situaci“.
Padesát na padesát
Oba politici prohlásili, že hodlají ve sněmovním podvýrobu pro energetiku, jehož jsou členy, probírat s koaličními poslanci téma akceleračních zón a obnovitelných zdrojů. Vláda podle nich hlásá, že chce dostupné, levné energie, ale zároveň dělá kroky v rozporu s tím. „Pokud chceme naši energetickou bilanci udržet vyrovnanou, nebýt závislí výrazně na dovozech energie ze zahraničí, tak prostě logicky musíme postavit vlastní zdroje energie,“ je přesvědčen Hladík.
Vlček se vyjádřil, že za ideální energetický mix považuje 50 % jaderných zdrojů a 50 % obnovitelných zdrojů, kdy cílem je tohoto poměru dosáhnout do roku 2050. Hladík dodal, že na tomto poměru se bez rozporu shodnou „všichni odborníci“.
S tímto výrokem však „zásadně nesouhlasí“ docent Lubomír Lízal z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd na Fakultě elektrotechniky ČVUT, spoluautor analýzy vládních energetických plánů na základě modelu SEEPIA. Analýza byla vypracována pro ministerstvo financí.
„Protože žijeme v klimatickém pásmu, kde se v zimě musí topit, potřebujeme takové zdroje, které dodávají v zimě více než v létě, protože v zimě máme odběrové maxima,“ řekl Epoch Times s tím, že poměr 50 na 50 by byl „drahý a nespolehlivý“. Možný je podle něj v jižních státech, ale i tak zvyšuje nestabilitu elektrizační soustavy, podotkl.
Větrné elektrárny dokáží poskytnout v našich klimatických podmínkách jen omezený výkon a ne všude je chtějí, myslí si akademik. Je proto zastáncem energetického mixu s co nejvyšším podílem jaderné energie doplněného na zimu plynem. „To je mnohem bezpečnější,“ prohlásil.
„Investice do zdrojů, které zvyšují kapacitu v létě nebo v době, kdy to nepotřebuji, mi moc nedávají smysl, protože to jsou jenom vyhozené peníze. To jenom zdražuje podnikům a domácnostem energie,“ řekl a doplnil, že přebytky velmi levné energie z obnovitelných zdrojů můžeme už nyní kupovat z Německa, aniž bychom stavěli vlastní kapacity.
