Docent Lubomír Lízal z katedry ekonomiky, manažerství a humanitních věd na Fakultě elektrotechniky ČVUT prezentoval 10. února na konferenci České Antverpy, kterou uspořádal energeticky náročný průmysl, svůj odborný pohled na budoucnost české energetiky. Kromě zástupců průmyslu se akce zúčastnili i ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO), ministryně financí Anna Schillerová (ANO) a zmocněnec vlády pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (Motoristé sobě).
Lízal poukázal na to, že cena energií a spolehlivost dodávek jsou pro energeticky náročná odvětví velmi důležité. Ve své prezentaci zmínil, že „plná polovina podniků, které skončily, skončila z důvodu zejména vysokých vstupních nákladů energie“.
Cena energií dle něj kolísá podle období, kdy v létě je zpravidla levná a v zimním období drahá. A v tom vidí pro podniky problém, protože průmysl potřebuje elektřinu pořád a ideálně za konstantní cenu bez výkyvů a extrémů.
Obnovitelné zdroje jako fotovoltaické a větrné elektrárny získávají v energetickém mixu zemí EU stále rostoucí podíly, jenže jsou závislé na počasí a to bývá často obdobné i v okolních zemích. Zároveň má dle predikcí růst spotřeba elektřiny v rámci dekarbonizace. To pro ČR dle státních strategických dokumentů znamená, že se změní z tzv. čistého exportéra elektřiny na čistého dovozce.
Dle Lízala bude ale tento scénář nebezpečný, protože elektřina se má nakupovat hlavně od sousedních států a jestliže nesvítí a nefouká v Německu, je pravděpodobné, že u nás i okolních státech to bude stejné. „Pokud nám nové zdroje nebudou dodávat, je téměř jisté, že nebudou dodávat nikde v našem okolí a my nebudeme schopni elektřinu dovést,“ řekl na konferenci.
Doplnil, že problém nastává s odchodem od uhelných zdrojů. Fotovoltaické elektrárny sice krásně pokryjí letní spotřebu, budou-li vybaveny bateriemi, ovšem v zimě nás neúprosně čeká problém deficitu elektřiny, míní.
Lízal uvedl, že pokud si vezmeme základní scénář, kdy dojde v ČR do roku 2030 k navýšení spotřeby elektřiny kvůli dekarbonizaci a zároveň k úplnému odstavení všech uhelných elektráren, dá se odhadnout, jak by při takovém energetickém mixu vypadala energetika v modelovém loňském roce.
Podle jeho modelového výpočtů by hlavně v zimních měsících vznikl obrovský deficit elektřiny, kterou bychom museli dovézt odjinud, bude-li ovšem odkud. V nákladech to odhaduje na 55 miliard korun. Nedostatek energie proto vidí jako zásadní problém pro průmysl během následujících let.
„Energetická transformace, tak jak je naplánována pro budoucí potřeby, nemůže stačit,“ pronesl s odkazem na modely SEEPIA, z nichž vycházel i Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) při určování budoucího směřování české energetiky.
Na závěr poznamenal, že zatímco Evropa si za dotace kupuje obnovitelné zdroje z Číny, získává za to bezpečnostní riziko. „Nevím, jestli tento scénář vymyslel ruský agent, čínský agent nebo spolu seděli u stolu,“ pronesl s humorem.
Čísla na vodě?
Podobnou analýzu, jakou prezentoval na konferenci České Antverpy, zpracovali docent Lízal, profesor František Hrdlička a jejich tým vloni pro ministerstvo financí, jen s o něco staršími daty. Ministerstvo si skrze ní chtělo ověřit platnost závěrů v NKEP.
Dekarbonizačními modely SEEPIA se řídí i návrh Státní energetické koncepce (SEK), jehož aktualizace je odbornou veřejností netrpělivě očekávána. SEK i NKEP slouží jako cestovní mapa pro budoucí vývoj energetiky státu a oba dokumenty jsou požadovány Evropskou unií od všech členských zemí.
Autoři z ČVUT ve své analýze upozornili na základní nedostatky modelovaných scénářů SEEPIA. Model je podle nich postaven na nesprávných datech a definicích a neobstál by ani jako bakalářka, namítají.
Zpochybňují již vstupní parametry. SEEPIA prý pro výchozí rok 2019 uvádí konečnou spotřebu elektřiny ve výši 57,8 terrawatthodin (TWh), což je však o 7,1 % méně, než uvádí ERÚ (62,3 TWh), a téměř o 10 % méně, než uvádí ČSÚ (63,79 TWh). SEEPIA podle nich ignoruje ztráty v elektrické síti, které však představují 4,5TWh, což je roční výroba dvou velkých uhelných elektráren.
Naopak využití fotovoltaických a větrných elektráren je podle studie ČVUT nadhodnoceno minimálně o 10 %, neboť vychází z evropské metodiky ENTSO-E, která nebere v úvahu české klimatické podmínky. „U fotovoltaik uvažuje (SEEPIA) 1 090 hodin, avšak při zohlednění střešních instalací, které nejsou optimálně orientované ke slunci, jde reálně jen o 950 hodin. U větrníků kalkuluje 2 300 hodin, zatímco v českém prostředí v praxi dosahují pouze 2 000 hodin,“ shrnul hodnocení podcastový server Datarun.
Autoři studie sice připouštějí, že při stávajícím objemu produkce z obnovitelných zdrojů nejde o zásadní rozdíl, to se však může změnit s plánovaným rozvojem. Další výtkou je údajné ignorování omezování výroby z OZE, k němuž musí provozovatelé elektrické sítě přistupovat v jarních a letních měsících, kdy je velká nadprodukce. Experti ČVUT odhadují, že při úrovni 12 GW ve fotovoltaice může provozovatel soustavy omezit až přes 2 TWh výroby za rok. Bateriová uložiště tuto nutnost mohou podle nich jen zmírnit, ne odstranit.
Dále upozorňují na ekonomicky nerealistické modelování provozu plynových elektráren: „Takto nízké využití činí z plynových zdrojů zcela neekonomické elektrárny, které investoři bez extrémní investiční podpory nebudou stavět a provozovatelé bez provozní podpory provozovat,“ uvádí analýza ČVUT.
Stejné výtky mají vůči modelovanému uhelnému výkonu, který by při tak nízké výrobě nedokázal uživit lomy. Opuštění uhlí jako paliva by v roce 2030 podle expertů vedlo k tomu, že Česku bude chybět minimálně 2,5 GW výkonu, dojde-li k delšímu období bez slunce a větru a tudíž výpadku ve výrobě elektřiny v Německu.
Závislost České republiky na dovozu elektřiny je v modelech SEEPIA značně podhodnocená a uvažuje jen o 1 hodině bez elektřiny (parametr LOLE) v roce 2030, namítá analýza. Podle autorů vycházejících z evropských údajů ERAA nebudeme mít v roce 2028 odkud brát proud až 20 hodin v roce.
V ekonomické části kolektiv autorů zpochybňuje tvrzení, že OZE elektřinu zlevňují. Podle nich to platí jen při jejich nízkém podílu v energetickém mixu. Naopak tvrdí, že když se započtou náklady na stabilitu a rozvoj sítí související s OZE, koncová cena elektřiny roste. SEEPIA navíc podle nich hodnotí jen investiční náklady na výstavbu (LCOE).
„Argumentace nízkými LCOE je stejná, jako kdyby se z ceny sýra prezentovala pouze cena mléka potřebného k jeho výrobě. Žádné jiné výrobní náklady, žádné mzdy, žádné obaly, žádná doprava, žádná reklama ani skladování či ztráty neprodaných prošlých výrobků,“ píše se v analýze.
Varování z Hospodářské komory
Na Lízalovu a Hrdličkovu analýzu se odkazuje ve svém dopise vedení Hospodářské komory ČR i Filip Dvořák, její viceprezident a předseda Sekce hospodářské politiky. Ten se v médiích vyjádřil kriticky k uzavírání uhelných elektráren, ale i ČEPS za to, že ve svém hodnocení, zda uzavřít nebo neuzavřít tři uhelné zdroje společnosti Sev.en, brala v potaz pouze rok 2027 a ne ty následující.
Jeho slova rozzlobila ostatní ve vedení komory do té míry, že se od nich minulý týden veřejně distancovala. „Osobní názory jejího viceprezidenta Filipa Dvořáka, které jsou v posledních dnech v médiích mylně připisovány HK ČR, nelze považovat za oficiální názor HK ČR jako takové,“ uvedla komora v tiskové zprávě.
Dvořák v dopise členům představenstva komory z 2. února varuje před kritickým nedostatkem výrobních zdrojů elektřiny v budoucích letech, zejména pak v zimním období.
„Nechci a neumím si jako představitel Hospodářské komory ČR představit riziko takové situace už za pár příštích let. Kdy v důsledku zavírání stabilních zdrojů, nadkapacitního využívání zbývajících elektráren a tepláren, a s tím spojených poruch, a v kontextu nejisté výstavby nových paroplynových zdrojů bychom vinou deficitu stabilní elektřiny v zimních měsících museli odstavovat energeticky nejnáročnější průmyslové podniky. To by znamenalo, že bychom jako Komora zásadně selhali ve své práci pro českou ekonomiku,“ uvedl Dvořák v dopise, který má deník Epoch Times v dispozici.
Navrhuje, aby se vedení komory v první polovině března sešlo a konfrontovalo analýzu ČVUT a poslední rozhodnutí ČEPS s dalšími relevantními materiály a společně formulovalo postoj organizace. Dodává, že součástí diskuze musí být „širší hospodářské souvislosti energetické transformace“.
