Vojtěch Náprstek, narozen Adalbert Fingerhut, patří mezi nejvýznamnější postavy české historie 19. století. Byl to vlastenec, národopisec a bojovník za pokrok. Výrazně se podílel na rozkvětu sběratelství a muzejnictví v českých zemích i na emancipaci žen. Strávil podstatnou část svého života v exilu, kde nabyl zkušeností, které přinesl zpět do své rodné země.
Mládí a exil
Vojtěch Náprstek se narodil 17. dubna 1826 v Praze v rodině majitelů lihovaru a hostince. Byl druhým synem Antonína Fingerhuta z Tuchlovic a Anny Náprstkové, rozené Homové. Vyrůstal s bratrem Ferdinandem a nevlastními sourozenci. Od dětství projevoval zájem o cizí kultury a orientalistiku, ale na přání matky odjel studovat práva ve Vídni po absolvování klasického Akademického gymnázia Štěpánská v Praze.
Během studií se aktivně zapojil do revolučních událostí roku 1848 v Praze i Vídni. Po potlačení revoluce v letech 1848–1849 čelil hrozbě zatčení ze strany rakouských úřadů. Aby se vyhnul perzekuci, utekl s partnerkou na zaoceánskou loď a emigroval do Spojených států amerických. Usídlil se ve Wisconsinu ve městě Milwaukee.
V Americe se Náprstek živil různými profesemi – pracoval jako truhlář, nádeník, knihkupec, politik a diplomat. Jeho knihkupectví se stalo centrem pro české vystěhovalce a on sám se stal známým jako „český konzul“ mezi emigranty. Byl členem vládní expedice, která prozkoumávala indiánský kmen Dakota, kde si pravděpodobně vybudoval svůj postoj k národopisu. Navštívil také Anglii, včetně Světové výstavy v Londýně roku 1851, kde se setkal se zakladateli South Kensingstonského muzea (dnes Victoria and Albert Museum). O sedm let později se vrátil do Prahy s bohatými zkušenostmi i muzejními sbírkami.
Muzeum pokroku
Po návratu s pomocí matky přeměnil rodinný pivovar U Halánků na Betlémském náměstí v centrum české inteligence. V roce 1862 založil České průmyslové muzeum, dnes známé jako Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur, které původně zaměřoval na praktické ukázky techniky a řemesel.
Postupně se Náprstkova sbírka začala ubírat národopisným směrem. Mezi největší přispěvatele patřili cestovatelé, jako byl Emil Holub, Josef Kořenský či Enrique Stanko Vráz, zoolog Antonín Frič, lingvista Bedřich Hrozný, básník Julius Zeyer či první ředitel muzea Ludvík Kottner s jeho ženou. V roce 1866, kvůli nedostatečné kapacitě původní budovy, nechal Náprstek zbourat staré domy na sousedních parcelách a postavil novou stavbu, která stojí dodnes jako Náprstkovo muzuem.
Muzeum se stalo symbolem pokroku a národního obrození, kde se scházeli přední intelektuálové. Náprstek propagoval osvětu a ženskou emancipaci prostřednictvím Amerického klubu dam, který založil počátkem roku 1865 a který sloužil ke vzdělávání žen v domácnosti i společenském životě. Mezi členky patřily např. česká spisovatelka Karolina Světlá či Charlotta Garrigue-Masaryková.
Trvalý odkaz
Vojta Náprstek byl v srpnu 1868 také jedním z 81 signatářů deklarace českých poslanců o státním právu, kde odmítl centralismus a bránil česká státní práva. Dne 11. června 1888 spoluzaložil Klub českých turistů s Vilémem Kurzem starším, Františkem Čížkem a Vratislavem Pasovským, a sloužil jako jeho předseda v letech 1888–1889. Byl také členem Českého zemského sněmu.
V roce 1875 se Vojtěch oženil s Josefou Křížkovou, která mu pomáhala v propagaci ženské emancipace a pokroku v domácnostech prostřednictvím Amerického klubu dam. Manželství zůstalo bezdětné. Jeho bratr Ferdinand se věnoval výrobě likérů až do své smrti.
Vojtěch Náprstek zemřel bez potomků 2. září 1894 v Praze, ve věku 68 let. Jako jeden z prvních Čechů si přál kremaci, kterou však rakousko-uherské zákony zakazovaly. Tak byly jeho ostatky odeslány do sousedního Německa, kde byl zpopelněn. Jeho urna byla následně přenesena zpět do Čech a dnes je uložena v Náprstkově muzeu v Praze. Ve své závěti odkázal majetek muzeu, včetně osobní sbírky 46 000 knih a 18 000 fotografií. Náprstkovo muzeum je dodnes aktivní institucí, spadající pod Národní muzeum. Uchovává sbírky převážně mimoevropských kultur. V inventáři se nachází i fotosbírka a předměty z pozůstalosti rodiny Náprstkových.
