Poselství německého kancléře Friedricha Merze na Mnichovské bezpečnostní konferenci se v jednom bodě shoduje s postojem amerického prezidenta Donalda Trumpa: Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní obranu. Zároveň však Merz zdůraznil limity americké moci a v několika klíčových otázkách se od hodnotového i ekonomického rámce Trumpovy administrativy distancoval.
Merz ve svém projevu varoval především před rostoucí mocí Číny. Upozornil, že Peking systematicky posiluje svou průmyslovou i vojenskou kapacitu a že se může v blízké budoucnosti Spojeným státům přiblížit i z hlediska vojenské síly. Podle něj musí Evropa reagovat nejen posílením obrany, ale i strategickou koordinací se Spojenými státy.
„Washington se bude muset spolehnout na Evropu, protože Spojené státy narážejí na hranice své síly,“ uvedl kancléř. Zdůraznil, že evropská obranná kapacita není jen evropským zájmem, ale i zájmem Spojených států.
Merz se tak shoduje s americkou administrativou v tom, že Evropa musí nést větší část břemene výdajů na obranu a reagovat na čínsko-ruský tlak. Současně však poukázal na to, že americká moc již není neomezená a že západní aliance musí fungovat na základě vyváženějšího partnerství.
Napětí v Mnichově vyvolala část jeho vystoupení, v níž se vymezil vůči některým postojům Trumpovy administrativy.
V únoru 2025 americký viceprezident J. D. Vance na téže konferenci kritizoval evropské země za omezování svobody projevu a odklon od základních hodnot. Podle něj nepředstavuje hlavní hrozbu pro Evropu Rusko ani Čína, ale „vnitřní nebezpečí“ spočívající v oslabení společných civilizačních principů.
Merz se od této interpretace distancoval. „Svoboda projevu má své hranice, pokud je používána proti lidské důstojnosti a proti ústavě,“ reagoval na americká obvinění z cenzury. Naznačil tak odlišný pohled na rovnováhu mezi svobodou a ústavními limity.
Rozdílné postoje se projevily i v oblasti ekonomiky. Merz zdůraznil, že Evropa „nevěří v cla, ale ve volný trh“ a že Německo bude nadále podporovat klimatické dohody i Světovou zdravotnickou organizaci. Tím se nepřímo vymezil vůči protekcionistickým krokům Washingtonu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se konference rovněž účastnil, naopak upozornil na rizika nadměrné závislosti na čínských dodavatelských řetězcích a varoval před přesunem průmyslové výroby mimo Západ. Podle něj se svět rychle mění a západní státy musí realisticky přehodnotit své strategické postavení.
Merz zároveň potvrdil, že Evropa chce v rámci NATO posílit vlastní obranný pilíř. „Neopustíme NATO, ale vybudujeme silný a soběstačný evropský pilíř ve vlastním zájmu,“ uvedl. Naznačil tak dlouhodobý posun směrem k větší vojenské autonomii Evropy.
Jeho vystoupení vyvolalo mezi evropskými lídry různé reakce. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že případné rozdíly mezi Evropou a Spojenými státy nesmí oslabit jednotu Západu. Podobně se vyjádřila i premiérka Giorgia Meloniová, která dlouhodobě akcentuje význam strategických vztahů s Washingtonem.
Merzův projev tak ukázal dvojí realitu současných transatlantických vztahů: shodu na nutnosti posílit obranu a čelit rostoucí moci Číny, ale zároveň zřetelný hodnotový i ekonomický rozchod v otázkách obchodu, regulace a interpretace svobody projevu.
Článek byl redakčně upraven.
–eti–
