Program Artemis představuje vrchol dlouhodobých snah NASA o navrácení lidstva na Měsíc. A to 54 let po poslední misi programu Apollo, která skončila v roce 1972. Kořeny programu Artemis sahají do roku 2004, kdy bývalý americký prezident George W. Bush oznámil program Constellation, jehož misí, taktéž jako Artemis, byl návrat na Měsíc. Constellation však byl v roce 2010 zrušen kvůli nedostatku financí a různým technickým výzvám. NASA se tak zaměřila na jiné programy – vývoj rakety Space Launch System (SLS) a lodi Orion, které nyní tvoří základ mise Artemis.
Program vznikl pod směrnicí podepsanou prezidentem Donaldem Trumpem v roce 2017. Oficiálně byl program oznámen až v květnu 2019, s cílem vyslat první ženu na Měsíc do roku 2024. Tento termín byl však odložen, opět kvůli různým komplikacím a rozpočtovým škrtům. Nový předpokládaný termín startu je přelom let 2027 a 2028.
Primárním cílem Artemis je vytvoření trvalé měsíční základny, která by sloužila jako testovací prostředí pro technologie určené k misím na Mars. Program zahrnuje vědecký výzkum, jako je studium měsíčního regolitu pro potenciální využití místních zdrojů pro výrobu paliva a kyslíku. To by mohlo snížit závislost na pozemských dodávkách a umožnit delší pobyty.
Klíčové součásti programu
Srdcem Artemis je raketa SLS, nejsilnější raketa, jakou NASA kdy postavila, schopná vynést 95 tun na nízkou oběžnou dráhu Země v konfiguraci Block 1. SLS využívá prvky z programu Space Shuttle, včetně motorů RS-25 a raketových boosterů na tuhý pohon. Od mise Artemis IV, plánované na rok 2028, má přejít na pokročilejší Block 1B, s vyšší nosnou kapacitou.
Kosmická loď Orion je navržena pro cestu na Měsíc i do hlubokého vesmíru, s kapacitou pro čtyři astronauty a zásobami až na 21 dní. Obsahuje evropský servisní modul (ESM) vyvinutý Evropskou kosmickou agenturou (ESA), který zajišťuje pohon, energii a životní podporu. Orion prošel úspěšnými testy, včetně bezpilotní mise Artemis I v roce 2022, kde obletěl Měsíc a otestoval tepelný štít při návratu rychlostí 40 000 km/h.
Samotný Orion na povrchu Měsíce přistávat nebude.
O to se postará přistávací modul Starship HLS, vyráběný firmou Elona Muska SpaceX. Ten by měl posádku dopravit z lodi na Měsíc a z Měsíce zpět na Orion či na plánovanou orbitální stanici Gateway, která má, jak již název napovídá, sloužit jako vstupní brána na Měsíc. Stanice Gateway je též součástí programu Artemis.
Program Artemis je v poslední fázi příprav na první misi s posádkou. Mise Artemis II, plánovaná na březen tohoto roku, zahrnuje čtyři astronauty: Reida Wisemana, Victora Glovera, Christinu Kochovou a Jeremyho Hansena.
Desetidenní mise má za cíl otestovat systémy Orionu na oběžné dráze Měsíce, včetně životní podpory, navigačních a komunikačních přístrojů. Start měl původně proběhnout již v únoru, ale odhalený únik vodíku vedl k výměně několika klíčových těsnících komponentů. NASA nyní dokončuje přípravy k dalšímu testu, který má zjistit, zdali se komplikace podařily vyřešit.
Kdy budou lidé znovu na Měsíci?
Artemis III bude prvotní misí programu, která bude zahrnovat první přistání na Měsíci od dob Apolla. Přistání proběhne na jižním pólu Měsíce. Start je předběžně naplánován na přelom let 2027 a 2028. Mise se zúčastní čtyři astronauti, kteří se pomocí lodi Orion dostanou na oběžnou dráhu Měsíce, z nichž dva pomocí modulu HLS na povrchu přistanou a pobydou na něm po dobu 30 dní. Zbylí dva astronauti zůstanou v kosmické lodi. Cílem mise Artemis III je připravení půdy pro již zmíněnou stálou základnu na Měsíci, která by v budoucnu mohla pomoci s misemi na Mars.
Následující mise Artemis IV–X budou mít za úkol postupně vynést veškeré moduly orbitální stanice Gateway na oběžnou dráhu Měsíce. Mezi první součásti stanice bude patřit pohonný modul a obytný modul pro posádku. K nim v budoucnu přibydou další, specializované komponenty.
