Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uvolní rekordních 400 milionů barelů ropy z nouzových rezerv, jednomyslně se na tom dohodlo 32 členských zemí. Jde o reakci na narušení trhu s ropou kvůli dopadům války na Blízkém východě, oznámil dnes výkonný ředitel IEA Fatih Birol na mimořádném zasedání organizace.
Oznámený objem výrazně převyšuje 182 milionů barelů, které členské státy uvolnily na trh ve dvou vlnách v roce 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu. Členské státy IEA v současné době mají ve veřejných nouzových rezervách více než 1,2 miliardy barelů ropy, dalších 600 milionů barelů průmyslových zásob je drženo na základě vládních závazků, uvedla agentura Reuters.
„Potíže, kterým čelíme na trhu s ropou, nemají v historii obdoby, a proto jsem velmi rád, že členské země IEA reagovaly bezprecedentním kolektivním nouzovým opatřením,“ uvedl Birol. „Ropné trhy jsou globální, a proto musí být globální i reakce na závažná narušení. Energetická bezpečnost je základním posláním IEA a já jsem rád, že členské země IEA projevují takovou solidaritu a společně přijímají rozhodná opatřením,“ dodal.
V pondělí o možném koordinovaném uvolnění ropy ze strategických rezerv jednali ministři financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Rozhodnutí tehdy ale podle francouzského ministra financí Rolanda Lescurea nepadlo. Ministři nicméně agenturu IEA požádali, aby situaci vyhodnotila před dalším mimořádným zasedáním plánovaným na dnešek.
Německá ministryně hospodářství už dříve avizovala, že Berlín na návrh IEA uvolní 2,64 milionu tun ropy, což odpovídá 19,51 milionu barelů. Celkové rezervy ropy v Německu podle mluvčí ministerstva hospodářství činí 19,5 milionu tun, tedy zhruba 144 milionů barelů. Německo se tak chystá uvolnit zhruba 14 procent svých zásob. Největším dílem se podle ní na společném uvolnění zásob budou podílet Spojené státy a Japonsko.
Izraelské a americké síly poslední únorový den zahájily útok na Írán, ten v odvetě útočí na Izrael a na arabské státy v regionu, jež hostí americké vojenské základny. Doprava v klíčovém Hormuzském průlivu v důsledku války téměř ustala. Při normálním provozu touto úžinou prochází asi pětina globálních dodávek ropy a zemního plynu. Banka Citigroup odhaduje, že kvůli narušení dopravy přes Hormuzský průliv trh s ropou přichází o sedm až 11 milionů barelů denně.
Podle analýzy agentury Bloomberg by dlouhotrvající konflikt s cenami dlouhodobě kolem 108 dolarů za barel vedl k silnému globálnímu růstu inflace a negativně by se podepsal i na hospodářském růstu.
List The Wall Street Journal (WSJ) minulý týden informoval, že Kuvajt začal omezovat těžbu na některých ropných polích, protože mu došly kapacity pro uskladnění nahromaděné ropy.
