Většina z výdajů na dopravu, které se vláda rozhodla zahrnout do výdajů na obranu, nebude podle prezidenta Petra Pavla uznána jako plnění závazků vůči Severoatlantické alianci (NATO). Letošní výdaje na obranu tak podle něj budou nižší než dvě procenta, i když vláda tvrdí opak. Pavel, který v minulosti mimo jiné vedl Vojenský výbor NATO, to dnes řekl novinářům při návštěvě Středočeského kraje.
Prezident zopakoval, že pokud se v rozpočtu na příští rok samotné výdaje na obranu nezvýší na požadovanou úroveň, byl by to důvod k jeho vetování.
Vládní koalice ANO, SPD a Motoristů se letos rozhodla do zákonem stanovených výdajů na obranu ve výši minimálně dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) započítat i část výdajů na dopravní stavby. „Když jsem měl možnost se dívat na ten seznam, tak z nich na první pohled většina výdajů nebude uznatelná,“ uvedl Pavel. Očekává, že s velkou pravděpodobností závazek vůči NATO a s ním spojený zákonný limit nebude naplněn.
Schválený rozpočet ministerstva obrany počítá s výdaji 154,8 miliardy korun, což odpovídá 1,73 procenta HDP. K nim chce vláda připočíst výdaje ministerstva dopravy ve výši 19,6 miliardy korun, takže celkové obranné výdaje by měly podle vlády dosáhnout přibližně 185 miliard korun, tedy zhruba 2,07 procenta HDP. Podle některých kalkulací by to mohlo být pouze 2,01 procenta HDP, podotkl Pavel.
Prezident připomenul, že se ČR vstupem do NATO rozhodla pro kolektivní systém zajištění bezpečnosti, a proto musí naplňovat svůj podíl beze zbytku. To se ale podle hlavy státu dlouhodobě neděje. Jako příklad uvedl Pavel zpoždění s modernizací mechanizované brigády nebo protivzdušné obrany.
Státy NATO včetně Česka se loni dohodly na růstu obranných výdajů do roku 2035 na 3,5 procenta HDP a vydávání dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Podle prezidenta by výdaje na obranu měly tedy růst o 0,2 procenta HDP ročně a pokud letos stagnují, příští rok by se měly zvýšit o 0,4 procenta HDP.
„Pokud to neuděláme, tak už jednoznačně nás budou naši spojenci vnímat jako černé pasažéry,“ prohlásil Pavel. Jestliže Česko své závazky nebude plnit, nezaslouží si ani podporu spojenců, míní prezident. „Nastane-li nějaká krize, tak se může stát, že nám ji nikdo neposkytne, tu podporu, a my budeme odkázáni sami na sebe,“ podotkl Pavel. Míra současných výdajů pak výrazně sníží až znemožní zajištění bezpečnosti českých občanů, dodal.
Letošní rozpočet se rozhodl prezident nevetovat mimo jiné kvůli tomu, aby neprodlužoval rozpočtové provizorium. „Rozpočet je nástrojem vlády, vláda je za něj odpovědná a prezident by ho měl vetovat pouze ve výjimečných případech. Ty výjimečné případy bych opravdu viděl v tom, že ani v příštím rozpočtu nebudeme schopni naplnit svoje závazky. Pak už bych to opravdu viděl jako důvod pro veto,“ uvedl Pavel.
