Čeští zemědělci se nemusejí bát o nedostatek hnojiv na trhu. Do budoucna může ale jejich hospodaření ovlivnit jejich cena, pokud se konflikt na Blízkém východě brzy neurovná.
Kryštof Sahula, ředitel divize Agroslužby ve společnosti AgroCS, která zajišťuje nákup hnojiv pro zemědělské podniky, uvedl pro Epoch Times, že po vypuknutí války s Íránem a následným zablokováním dopravy v Hormuzském průlivu přišel, podobně jako u řady jiných produktů, nárůst cen.
Největší dopad podle něj ovšem pocítí koneční zákazníci, tedy farmáři a družstva, pro něž tvoří hnojiva podstatnou část nákladů. O dostatek hnojiv se nyní zemědělci bát nemusí, podotkl: „V současné chvíli je to o zvedání cen, ne o tom, že by se snížila dostupnost.“
Podle Michala Procházky, tiskového mluvčího Zemědělského svazu ČR, stouply ceny hnojiv do 25 % hned poté, co došlo k omezení dopravy v Hormuzském průlivu. Finančně ohroženi však pro tuto chvíli mohou být pouze farmáři, kteří mají problémy s cash flow a dělají si menší zásoby, doplnil.
Většina z nich si podle něj nakoupila hnojiva na jarní sezónu v předchozím roce nebo na přelomu roku a část z nich se předzásobila hnojivy na celý rok dopředu, uvedl.
Tiskový mluvčí skupiny Agrofert Pavel Heřmanský sdělil Epoch Times, že evropští zemědělci se nemusejí o dostatek hnojiv bát. „Evropští producenti hnojiv disponují dostatečnými výrobními kapacitami, takže nedostatek hnojiv pro zemědělský sektor v Evropě nehrozí. Výroba hnojiv v EU probíhá a místní producenti mohou dodat potřebné množství hnojiv,“ uvedl s tím, že krize na Blízkém východě ukazuje, jak důležitá je lokální produkce hnojiv pro potravinovou bezpečnost regionu.
Agrofert má kromě výroby hnojiv v Lovosicích továrny také v Německu, Rakousku, na Slovensku či ve Francii. Výroba zde má zatím jet ze zásob čpavku (amoniaku) na plnou kapacitu. Nicméně, poznamenal, že čpavkové továrny Agrofertu „jedou aktuálně na cca 85 %“, tedy technické minimum, kvůli vyšším cenám zemního plynu.
Právě pohyb cen plynu ovlivní i konečnou cenu hnojiv, zdůraznil. „Další vývoj cen hnojiv bude záviset na vývoji trhu s plynem. Ten tvoří více než 80 % nákladů na výrobu hnojiv,“ konstatoval Heřmanský. Dodal, že Blízký východ je nejen důležitou zásobárnou plynu, ale také minerálních hnojiv, takže ztráta této produkce ovlivní i světové ceny hnojiv.
Procházka nedokázal odhadnout, jaké procento zemědělců bude nakupovat hnojiva pro podzimní setí, ale poznamenal, že pokud se válka s Íránem bude prodlužovat a hnojiva neklesnou pod cenovou úroveň přijatelnou pro agrární podniky, může dojít k tomu, že některé statky se rozhodnou kvůli nedostatku financí jednoduše nehnojit, což by vedlo k nižší úrodě.
Co zemědělce momentálně ohrožuje víc, je však něco jiného než cena hnojiv, upozornil mluvčí Zemědělského svazu. „Je to spíš cena nafty, ta může být zásadní. Na ekonomiku farem to může dopadnout poměrně brutálně,“ varoval s tím, že ti, co se chovají ekologicky a méně hnojí, musí častěji vyjíždět na pole. K dispozici mají sice dotace, ale ty jsou fixní a neodráží tržní navyšování cen, pronesl.
