Očekávané úpravy v návrhu zákona o médiích veřejné služby by se podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) mohly týkat i částek, s kterými počítá pro rozpočty České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Klempíř to uvedl v dnešní Nedělní debatě ČT. Návrh zahrnující zrušení televizních a rozhlasových poplatků, který kritizuje opozice či někteří odborníci, je podle něj napsaný dobře, byť po připomínkovém řízení očekává úpravy.
Klempířův návrh převádí financování ČT a ČRo z poplatků na státní rozpočet a zároveň jim pro příští rok ubírá 1,4 miliardy korun, z toho miliardu ČT a 400 milionů rozhlasu. Poplatky přitom tvoří podstatnou část výnosů veřejnoprávních médií. Příjmy z poplatků jsou letos u ČT naplánované na 6,7 miliardy korun a u ČRo na téměř 2,5 miliardy.
Ministerstvo kultury podle Klempíře při určování částek 5,74 miliardy korun pro ČT a 2,07 miliardy korun pro ČRo vycházelo z výroční uzávěrky za rok 2024, protože novější údaje nebyly k dispozici. „Neříkám zase, že ta částka, která je v prvním znění zákona, že je pevná, že se nemůže měnit,“ uvedl.
Neupřesnil však, zda se aktualizuje s novou uzávěrkou za rok 2025. „Ještě nevím, může se to stát. Záleží to na diskusi, kterou povedeme v koaliční vládě s mými kolegy, a my se dohodneme, jaká ta částka bude. Ale určitě bude taková, abyste mohli provádět servis médií veřejné služby, abyste neměli omezení finanční, z kterého nás teďko společnost podezírá,“ řekl v ČT.
Kvůli obavám z ohrožení nezávislosti a omezení financí pro obě média vyhlásily odbory ČT i ČRo tento týden stávkovou pohotovost, ke které se připojila i iniciativa Veřejnoprávně. Ta v únoru vydala prohlášení, ve kterém vyslovuje obavy ze snah o ovládnutí médií veřejné služby. Pod prohlášení se podepsalo více než 3100 ze 4400 pracovníků televize a rozhlasu.
Zákon podle Klempíře vznikl mimo jiné kvůli loňskému průzkumu agentury Kantar, podle kterého si zrušení poplatků a jejich nahrazení přímými platbami přeje 60 procent dotázaných. Nynější pravidla jsou podle něj také nespravedlivá v tom, že poplatky platí lidi, kteří nemají televizi. Chybou dnešních předpisů také je, že jsou starší a táhnou za sebou dědictví z doby, kdy média ještě před digitalizací fungovala jinak, míní. Nový zákon má podle ministra i pomoci rozkrýt, za co ČT utrácí. „Chceme vědět, jak hospodaříte,“ řekl.
Zákon pokládá Klempíř za přehledný a jednoduchý. Není podle něj chybou, že na rozdíl od současného například výslovně nezakotvuje Televizní studio Brno a studio Ostrava. „Je napsán tak, aby vám nesvazoval ruce, vy si určíte, jestli budete mít regionální studia a kolik,“ řekl. Takové věci by podle Klempíře měl určovat management veřejnoprávních médií, nikoliv politici.
