Už téměř polovina území Česka trpí třemi nejhoršími stupni půdního sucha, přičemž 13 procent území již zasáhlo extrémní sucho, vyplývá z aktuální mapy na webu projektu InterSucho. Výrazně horší je situace v povrchové vrstvě do 40 centimetrů, a to v situaci, kdy polní plodiny teprve vzcházejí. Důvodem je i teplá a na srážky velmi chudá zima, řekl ČTK klimatolog Pavel Zahradníček z Českého hydrometeorologického ústavu a z ústavu Akademie věd CzechGlobe.
Půdní sucho do hloubky jednoho metru se začalo postupně rozvíjet v březnu a výrazně se prohloubilo v dubnu, kdy se oteplilo a vodu začala spotřebovávat probouzející se vegetace. Bez projevů sucha je jen 14 procent území. Vědci ho určují jako odchylku aktuálního stavu od průměrného stavu za roky 1961 až 2015. Standardní množství vody je na jihu a jihozápadě jižní Moravy, na sever a severozápad od Prahy a také zhruba mezi Ostravou a Opavou. Jedná se spíše o sušší oblasti, kde bývá i v normálních letech zásoba vody malá.
„Z map a grafů charakterizujících uplynulou zimu, tedy prosinec, leden a únor, je zřejmé, že proti průměru let 1961 až 2000 napadlo výrazně méně sněhu, a to o 40 procent. Relativně nejvíce ho napadlo na Tachovsku, ovšem jen 88 procent průměru. Horší situace byla na Moravě, kde to bylo méně než 60 procent,“ řekl Zahradníček. Velmi málo sněhu bylo i na horách. V nadmořské výšce nad 800 metrů bylo jen 56 procent průměrného množství.
Nedostatek sněhu nekompenzoval ani déšť. Například na Znojemsku a Třebíčsku spadlo průměrné množství srážek, což byla ale výjimka. „V řadě okresů to nebylo ani 60 procent průměru, za celou republiku činil průměr 72 procent proti průměru let 1961 až 2000,“ doplnil Zahradníček.
K srážkově chudé zimě se přidalo i nadprůměrné teplo. Zatímco leden byl poměrně chladný, prosinec a únor byly teplé. „Průměrná odchylka za celou republiku činila 1,4 stupně Celsia, největší byla na Českomoravské vrchovině, na severních horách a na horách na hranicích se Slovenskem,“ řekl Zahradníček.
Teplejší zimy než v minulosti jsou standardem posledních nejméně deseti až 15 let. „Když se tato situace spojí s podprůměrnými srážkami a hlavně menším množstvím sněhu, jedná se o značné riziko pro rychlý rozvoj půdního sucha na jaře, jak to vidíme letos. Hezkou ukázkou je Českomoravská vrchovina, kde nyní pravděpodobně chybí nejvíce půdní vláhy proti obvyklým hodnotám,“ řekl Zahradníček.
Podle hlášení zemědělců na webu InterSucha jsou ještě v solidní kondici ozimy. Více trpí jařiny, kukuřice či cukrovka, které vzcházejí ve vysušené svrchní vrstvě půdy. Kořeny obilnin se kvůli nedostatku vody nejsou schopné dostat k aplikovanému dusíku jako hnojivu.
