Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa varovala americké i mezinárodní banky, že spolupráce se soukromými čínskými rafineriemi, které nakupují íránskou ropu, je může vystavit americkým sankcím.
Finanční instituce „by měly vzít na vědomí, že ministerstvo využívá plnou škálu dostupných nástrojů a pravomocí a je připraveno uplatnit sekundární sankce vůči zahraničním finančním institucím, které nadále podporují aktivity Íránu,“ uvedlo ministerstvo financí ve svém prohlášení z 28. dubna.
Americká vláda zintenzivnila úsilí o omezení příjmů íránského režimu z ropy v rámci širší kampaně označované jako Operace Economic Fury („ekonomický úder“).
Podle ministerstva financí směřuje přibližně 90 procent íránského vývozu ropy do Číny, přičemž jej nakupují především menší soukromé čínské rafinerie známé jako „teapots“.
„Tyto příjmy nakonec prospívají íránskému režimu, jeho zbrojním programům a armádě,“ uvedlo ministerstvo. „Některé čínské rafinerie typu teapot využívaly americký finanční systém k provádění transakcí v dolarech a k nákupu amerického zboží.“
V doprovodném upozornění vyzval Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při ministerstvu financí americké i zahraniční finanční instituce, aby přijaly opatření k tomu, aby neumožňovaly transakce zahrnující čínské rafinerie typu teapot, které mohou dovážet íránskou ropu.
Finanční instituce by měly při jednání s těmito rafineriemi se sídlem v Číně uplatňovat zvýšenou obezřetnost, zejména u těch, které se nacházejí ve východní pobřežní provincii Shandong, vzhledem ke „zvýšenému riziku, že transakce s těmito rafineriemi mohou zahrnovat ropu íránského původu“, zmiňuje upozornění.
Upozornění bylo vydáno necelý týden poté, co americké ministerstvo financí uvalilo sankce na velkou čínskou rafinerii Hengli Petrochemical (Dalian) Refinery, kterou obvinilo z nákupu íránské ropy v hodnotě miliard dolarů. Ministerstvo rovněž uvalilo sankce na 40 přepravních společností a plavidel, které byly identifikovány jako klíčové pro export íránské ropy.
Čínský režim svou obchodní spolupráci s Íránem hájí jako legitimní a vystupuje proti tomu, co označuje za „nezákonné jednostranné sankce“.
Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Jian na pravidelném briefingu 27. dubna řekl, že Peking bude „důrazně hájit“ čínské společnosti.
Ačkoli Spojené státy označují Čínu za největšího odběratele sankcionované íránské ropy, Peking od roku 2023 oficiálně nenakoupil z Íránu ani jeden barel.
Podle březnové zprávy americké Komise pro hospodářské a bezpečnostní vztahy mezi USA a Čínou si však čínské subjekty pro dovoz íránské ropy a zprostředkování plateb vytvořily sofistikovanou síť.
Takový nelegální obchod probíhá prostřednictvím plavidel tzv. stínové flotily, jejichž vlastnictví je obtížně dohledatelné, protože často vypínají transpondéry a využívají geolokační maskování k utajení své polohy, konstatuje zpráva Kongresu. Velká část ropy je následně zpracovávána skupinou rafinerií typu teapot, což omezuje jejich napojení na mezinárodní finanční systém a pomáhá vyhýbat se sankcím.
„Příjmy z ropy pro Čínu tvoří přibližně 45 procent rozpočtu íránské vlády, přičemž tyto peníze následně financují destabilizační aktivity Íránu v regionu,“ popisuje zpráva.
Americký ministr financí Scott Bessent ve svém příspěvku na sociálních sítích z 28. dubna informoval, že jeho resort „zacílil na mezinárodní stínovou bankovní infrastrukturu Íránu, přístup ke kryptoměnám, stínovou flotilu, sítě pro získávání zbraní, financování teroristických zástupných skupin v regionu a nezávislé čínské rafinerie typu ‚teapot‘, které podporují obchod s íránskou ropou“.
Dodal, že ostrov Chárg, klíčový uzel pro export íránské ropy, se „brzy přiblíží maximální skladovací kapacitě“, což by mohlo vést k denní ztrátě příjmů ve výši „dalších přibližně 170 milionů dolarů“ a způsobit „trvalé poškození íránské ropné infrastruktury“.
Bessent uvedl: „Ministerstvo financí bude nadále vyvíjet maximální tlak a jakákoli osoba, plavidlo či subjekt, který usnadňuje nelegální finanční toky do Teheránu, riskuje vystavení americkým sankcím.“
–ete–
