Analýza
Belgie zásadně mění svou energetickou jadernou strategii. Demontáž odstavených reaktorů se zastavila a stávající zařízení mají nově přejít do státního vlastnictví. Tyto kroky vyvolaly rozdílné reakce.
V souvislosti s energetickou krizí a pokračující blokádou Hormuzského průlivu Belgie zastavuje demontáž již odstavených jaderných reaktorů.
Belgická vláda a dosavadní provozovatel Engie jednají o převzetí reaktorů státem. Po dobu těchto jednání okamžitě pozastavují jejich likvidaci, aby „zůstaly otevřeny všechny možnosti“, uvedly obě strany ve čtvrtek 30. dubna.
Belgický premiér Bart De Wever k tomu napsal na síti X: „Tato vláda volí bezpečnou, dostupnou a udržitelnou energii. S menší závislostí na dovozu fosilních paliv a větší kontrolou nad vlastními dodávkami.“
V provozu zůstávají dva reaktory
V současnosti Belgie provozuje dva jaderné reaktory. Jeden se nachází v elektrárně Doel na hranici s Nizozemskem, druhý v jaderné elektrárně Tihange u Lutychu. Ta leží zhruba 50 kilometrů vzdušnou čarou od německé hranice.
Původně chtěla Belgie oba reaktory odstavit už v loňském roce a – podobně jako Německo – ukončit výrobu elektřiny z jádra. V roce 2022 však vláda v reakci na energetickou krizi rozhodla o prodloužení jejich provozu do roku 2035.
V zemi se zároveň nachází pět již odstavených reaktorů: tři v areálu Doel a dva v Tihange.
Jaderná energie tvoří přibližně 30 procent belgického energetického mixu. Obnovitelné zdroje – větrná, solární a vodní energie a biopaliva – pokrývají zhruba 36 procent. Dalších 22,3 procent připadá na fosilní zdroje a zbývajících přibližně 12 procent tvoří čistý dovoz elektřiny.
Trend v EU zpět k jaderné energii?
Belgie není jediným členským státem EU, který nyní usiluje o rozšíření jaderné energetiky. Vedle Francie, která pokrývá více než 65 procent své spotřeby elektřiny z jádra, sází na tuto formu energie také státy ve východní Evropě a Švédsko. V Polsku se plánuje výstavba vůbec první jaderné elektrárny v zemi. Také Itálie se chce po dlouhé době bez jaderných reaktorů k této technologii vrátit.
Mnohé evropské státy, které už jaderné reaktory provozují, navíc plánují jejich další rozšíření. Patří mezi ně Velká Británie, Ukrajina, Nizozemsko, Česko, Maďarsko, Rumunsko, Slovinsko, Slovensko, Bulharsko a Bělorusko.
Nedávno změnu trendu naznačila i předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen, která jádro podpořila veřejně. „S odstupem času je zřejmé, že to byla strategická chyba, že se Evropa obrátila zády ke spolehlivému a cenově dostupnému zdroji energie s nízkými emisemi,“ sdělila v březnu.
„Nezvratné“ – nebo přece ne?
Také v Německu se opakovaně vrací debata o možném návratu k jaderné energetice a s tím spojeném moratoriu na demontáž jaderných zařízení.
Ještě v březnu spolkový kancléř Friedrich Merz (CDU) souhlasil s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, že německý odklon od jádra byl „strategickou chybou“.
Merz však tento krok zároveň označil za „nezvratný“. Jeho stranický kolega Markus Söder (CSU) se naopak vyslovuje pro návrat k jádru. Nejde mu přitom o znovuzprovoznění odstavených reaktorů, ale o vývoj malých modulárních reaktorů (SMR) a o jadernou fúzi, která je zatím ve fázi výzkumu.
Rozporuplné reakce
Europoslanec za Zelené Daniel Freund z Aachenu označil krok za „riskantní krok zpět“ pro region na belgicko-německé hranici. Vláda Bart De Wevera chce podle něj „uměle udržovat při životě zastaralé reaktory“. „Tím ztrácí důvěru – i u německých sousedů,“ uvedl.
Na vývoj v Belgii reagovaly ostře i některé ekologické organizace. Podle nich jde o špatnou zprávu pro energetickou transformaci i klima, a to přesto, že jaderná energie patří mezi nízkoemisní zdroje.
Jak uvedl server Tagesschau, organizace Greenpeace prohlásila, že nejde o znárodnění průmyslového odvětví, ale o „znárodnění bezedné studny“. Také belgická strana Zelených označila toto rozhodnutí za „naprosté šílenství“.
Naopak pozitivně reagovaly oborové svazy. Podle nich by tento krok mohl v dlouhodobém horizontu vést ke zlevnění elektřiny.
Zároveň by se tím mohla opět zvýšit stabilita elektrické sítě. Čím více elektráren s mechanickými, těžkými rotujícími hmotami je totiž v provozu, tím bezpečnější je celý energetický systém. To je zvlášť důležité v souvislosti s probíhající energetickou transformací. Verband der Elektrotechnik (VDE) k tomu už v loňském roce uvedl: „Čím více elektřiny vyrábějí větrné a solární zdroje a čím méně konvenčních elektráren s rotujícími hmotami zůstává v síti, tím zranitelnější se celý systém stává.“
–etg–
