Vláda v pondělí projedná návrh na stanovisko ČR k jednání Světové zdravotnické organizace (WHO), které se za dva týdny koná v Ženevě. Vyplývá to z programu jejího jednání. Podle vládního materiálu, který má ČTK k dispozici, se může na květnovém jednání WHO hlasovat i o takzvané pandemické úmluvě, kterou celosvětová organizace reaguje na nedávnou pandemii covidu-19.
„ČR dlouhodobě poukazuje na nutnost vyváženosti textu a nezbytnost ochoty smluvních stran nový nástroj respektovat a skutečně se jím řídit. V případě hlasování bude delegace postupovat v souladu s dlouhodobou pozicí ČR a doporučením EU,“ píše se v materiálu pro jednání vlády.
Nová úmluva by měla reagovat na některé nedostatky, které se během pandemie projevily. Podle informací na webu MZd stanoví opatření týkající se pandemické prevence, včetně interakce člověka se zvířaty a životním prostředím. Dále podle MZd napomůže posílit mezinárodní výzkum či usnadní vývoj nových diagnostik, léčiv a vakcín. Bude také možné rychleji mobilizovat mezinárodní zdroje na zvládání zdravotnických krizí, dohoda má také zajistit sdílení nových technologií i s méně rozvinutými zeměmi světa.
Text úmluvy podle dřívějšího vyjádření MZd stanoví, že státy mají plnou suverenitu k přijímání opatření na ochranu veřejného zdraví na svém území a WHO jim nemůže nařizovat národní politiky nebo legislativní opatření.
Koalice ANO, SPD a Motoristů se o WHO zmiňuje i ve svém programovém prohlášení. „Nedopustíme přenášení rozhodovacích pravomocí z ČR na WHO – zajistíme národní suverenitu v legislativních a rozhodovacích procesech v návaznosti na tuto mezinárodní instituci,“ píše se v dokumentu.
Už před volbami zejména hnutí SPD konkrétně pandemickou úmluvu silně kritizovala, odmítnutí dohody bylo i součástí jeho volebního programu. Do vládního prohlášení se ale dostala obecnější formulace o zabránění přenosu pravomocí.
Aby byla úmluva platná, musí ji v květnu odhlasovat dvě třetiny členských zemí WHO a poté ratifikovat alespoň 40 z těchto zemí. Aby byla závazná přímo pro ČR, musí ji podobně jako například takzvanou Istanbulskou úmluvu, která řeší násilí na ženách, schválit vláda a Sněmovna.
