Další čtyři koně Převalského dnes zamířili do Kazachstánu, jedná se o třetí cestu ohroženého druhu do této země. V transportu jsou čtyři hřebci, Zoo Praha do něj poprvé nezařadila klisnu. Po adaptaci na podmínky v Kazachstánu mají koně žít ve volné přírodě. Armádní letoun CASA, do něhož zaměstnanci zahrady koně v kontejnerech naložili, odpoledne odletěl z Prahy, sdělila ČTK mluvčí pražské zoo Nikola Dostálková. Letadlo se pak vrátí pro čtyři koně do Berlína.
Pražská zoo chce do stepí Altyn Dala postupně převézt na 40 koní Převalského, začala s tím v roce 2024. Dříve koně vypouštěla do přírody na západě Mongolska.
Podle kurátorky kopytníků pražské zoo Barbory Dobiášové letí dnes hřebci Willi, Amadeus, Victor a Claudius. S mezipřistáními v Istanbulu a Baku by koně měli přistát v kazašském městě Kostanaj v pondělí ráno. Z letiště pojedou na nákladních autech do Zlaté stepi.
Podle náměstkyně pražského primátora Jany Komrskové (Piráti) v transportu poprvé není žádná klisna. „Důvody jsou jednoduché. V Kazachstánu bude Zoo Praha realizovat novou populaci, je potřeba, aby chov byl variabilní, odolný a životaschopný,“ řekla Komrsková. Dobiášová označila populaci koní Převalského v Kazachstánu za zatím křehkou. Stádo tvoří zpravidla podle údajů zoo jeden hřebec a až 25 klisen.
Kazachstánský velvyslanec Kajrat Abrachmanov řekl, že projekt v Kazachstánu je úspěšný, vědecký přínosný, pomáhá vzájemným vztahům a Kazachstán za něj partnerům včetně české armády, která koně přepravuje, děkuje. Koně podle velvyslance v Kazachstánu obývají plochu o rozloze asi 5800 hektarů.
Transporty se odehrávají obvykle v červnu a v červenci. Loni hřebec Wisky dokázal uniknout při převozu na kbelské letiště, poté běhal na Pražském okruhu, kdo ho odchytili pracovníci zoo s policií.
Koně čeká v Kazachstánu drsné klima, kdy teploty kolísají mezi minus a plus 40 stupni Celsia. Na změnu prostředí se lépe adaptují mladší jedinci. Aby byla introdukce dlouhodobě úspěšná, je třeba omezovat genetickou příbuznost koní. Proto pocházejí z různých zoologických zahrad.
Na místě jsou koně vypuštěni do takzvaných aklimatizačních ohrad, a to hřebce a klisny zvlášť. Do volné přírody putují zhruba po roce.
O záchranu koní Převalského se zasloužil hipolog a lékař František Bílek, který tři koně koupil ve 20. letech 20. století v Německu. Po vzniku pražské zoo věnoval zakladatelský pár jejího chovu, hřebce Aliho a klisnu Minku.
Kůň Převalského z přírody vymizel koncem 60. let minulého století, populace v lidské péči ale umožnila reintrodukci druhu nejprve do Číny a pak do Mongolska. V pražské zoo a v její chovné a aklimatizační stanici v Dolním Dobřejově se narodilo přes 260 hříbat. V evropském chovném programu je podle dřívějších informací asi 830 koní Převalského, další jsou mimo tyto programy.
