Přípravy na vypuštění jednoho z nejvýznamnějších vesmírných přístrojů této dekády vrcholí. Kosmický dalekohled Nancy Grace Roman Space Telescope (RST), vyvíjený pod vedením Goddardova centra vesmírných letů (GSFC), úspěšně završil klíčové fáze své stavby a montáže.
Oficiální dokončení konstrukce samotného tělesa proběhlo 25. listopadu 2025, načež se celý projekt posunul do své závěrečné předstartovní fáze. Před pár dny, 21. června, NASA aparát bezpečně přepravila do Kennedyho vesmírného střediska na Floridě. kde technici provádějí poslední prověrky před samotným letem.
Mezi hlavní úkoly techniků patří detailní testování šesti solárních panelů, které budou observatoři dodávat elektrickou energii, a pečlivá inspekce tepelné izolace a ochranných přikrývek, jež musí přístroje chránit před extrémními teplotními výkyvy otevřeného vesmíru. Speciálně vyškolené týmy navíc v těchto dnech plní nádrže kosmické lodi přibližně 1 100 litry hydrazinového paliva.
Podle tiskového prohlášení agentury NASA je start naplánován nejdříve na neděli 30. srpna 2026, případně na začátek září téhož roku. Teleskop se daří uvést do provozu s přibližně osmiměsíčním předstihem oproti původnímu oficiálnímu závazku, jenž počítal s termínem v květnu 2027. Vynášení teleskopu do vesmíru zajistí soukromá společnost SpaceX pomocí těžké nosné rakety Falcon Heavy,
Nancy Grace Romanová
Historie projektu Nancy Grace Roman Space Telescope se začala psát již před více než patnácti lety. Původně byla tato mise vyvíjena pod zkratkou WFIRST (Wide-Field Infrared Survey Telescope – Širokoúhlý infračervený přehlídkový dalekohled). Integrovala v sobě mimo jiné i dřívější koncepce mise pro výzkum temné energie známé pod názvem Joint Dark Energy Mission.
V roce 2010 americká Národní rada pro výzkum vydala strategický dokument New Worlds, New Horizons in Astronomy and Astrophysics. V něm projekt WFIRST označila za vůbec nejvyšší prioritu pro rozsáhlé vesmírné mise v následujícím desetiletí. NASA doporučení přijala a projekt oficiálně schválila k realizaci. V listopadu roku 2018 agentura udělila kontrakt na výrobu optické sestavy dalekohledu, jejíž vývoj probíhal až do konce roku 2025.
V květnu roku 2020 se NASA rozhodla tehdejší projekt WFIRST oficiálně přejmenovat. Nový název Nancy Grace Roman Space Telescope byl zvolen jako pocta doktorce Nancy Grace Romanové. Nancy v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století působila jako vůbec první ředitelka astronomického oddělení v ústředí NASA.
Dr. Romanová stála u zrodu myšlenky umístit velké observatoře – teleskopy – mimo zemskou atmosféru. Vytrvale prosazovala financování projektu Hubble a vytvořila institucionální základy pro moderní kosmickou astronomii.
Vzhůru do nekonečna
Pokud se srpnový start z Floridy podaří, teleskop zamíří na svou cílovou pozici, kterou je halová orbita kolem takzvaného druhého Lagrangeova bodu (L2) soustavy Slunce–Země. Tento bod se nachází přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země v opačném směru než Slunce.
Umístění do bodu L2 poskytuje observatoři ideální podmínky pro nepřetržité pozorování hlubokého vesmíru, jelikož je zde minimalizováno tepelné i světelné rušení ze strany Země a Měsíce a teleskop není vystaven častým stínům, jako je tomu na nízké oběžné dráze. Primární misi teleskopu NASA plánuje na dobu pěti let. Technické parametry a zásoby paliva jsou však dimenzovány s ohledem na potenciální prodloužení operací.
Hlavním úkolem je detailní výzkum temné energie a temné hmoty, jež společně tvoří většinu obsahu našeho vesmíru. Jejich přesná podstata nám však zůstává neznámá. Teleskop bude provádět velmi podrobné přehlídky oblohy, díky nimž by se vědcům mělo podařit zmapovat distribuci hmoty ve vesmíru a rychlost jejího rozpínání v různých epochách.
Druhým cílem je vyhledávání planet mimo naši sluneční soustavu. Pomocí metody gravitačního mikročočkování a pokročilé koronografie by měl dalekohled odhalit tisíce nových exoplanet, a to včetně světů podobných Zemi, které obíhají v obyvatelných zónách svých hvězd.
Očekává se, že do konce své pětileté primární mise shromáždí teleskop obrovský datový archiv o celkovém objemu přibližně 20 000 terabajtů (20 petabajtů). Vědci předpokládají, že tato data budou obsahovat informace o více než 100 000 exoplanetách, stovkách milionů vzdálených galaxií a miliardách jednotlivých hvězd v naší Galaxii i mimo ni.
NASA na svých webových stránkách zpřístupnila pro veřejnost interaktivní model teleskopu.
