Sluneční záření zahrnuje celé spektrum vlnových délek, včetně nezbytných infračervených paprsků, které podporují život.
Než lidé začali používat elektřinu, měli ke světlu výhradně přirozený vztah. Jejich možnosti se omezovaly na slunce, oheň a světlo svíček – a všechny tyto zdroje přirozeně vyzařují červené a blízké infračervené světlo.
Toto světlo působí jako nezbytná živina pro lidskou mysl i tělo. Moderní způsob života, při němž trávíme většinu času uvnitř budov, však vede k chronickému nedostatku přirozeného svitu a ochuzuje nás o jeho příznivé biologické účinky.
Nedostatek slunečního záření může způsobit chronický deficit vitaminu D3. Článek publikovaný v časopise Dermato-Endocrinology uvádí, že takový nedostatek může postupem času zvýšit riziko mnoha chronických onemocnění, včetně autoimunitních chorob, některých druhů rakoviny, kardiovaskulárních a infekčních onemocnění, schizofrenie a diabetu 2. typu.
Situaci dále komplikuje skutečnost, že veřejnost byla dlouho vedena k jednostranným obavám z ultrafialového záření typu A (UVA). Mnozí si proto pokožku nadměrně zakrývají oblečením nebo používají opalovací přípravky, přičemž u řady jejich značek bylo v poslední době zjištěno, že obsahují škodlivé karcinogenní látky.
Ačkoli existují zdravější alternativy opalovacích přípravků, je důležité mít na paměti, že sluneční záření UVB dodává našemu tělu to, co potřebuje k tvorbě vitaminu D3. Zdravé vystavování se slunci by mělo být postupné, zejména pokud máte světlou pokožku. Dobu strávenou na slunci je třeba prodlužovat po malých krocích, aby si pokožka vytvořila ochranné opálení a snížila se její náchylnost ke spálení.
Ne každé světlo působí stejně
Slunce vyzařuje prospěšné vlnové délky červeného a blízkého infračerveného světla. Umělé zářivkové osvětlení, které se běžně používá v kancelářích a komerčních prostorách, tyto důležité frekvence nejen postrádá, ale může být také značně škodlivé. Barevná teplota, míra blikání a kvalita světla kompaktních zářivek mohou v organismu vyvolat stresovou reakci.
Doktorka Victoria Dunkleyová v článku pro Psychology Today varuje: „Vysoká barevná teplota zářivkového světla, tedy chladnější a modřejší odstín, stimuluje nezrakové dráhy vedoucí z oka do různých částí mozku, které se podílejí na biorytmech, produkci stresových hormonů, emocích, míře bdělosti a svalovém napětí.“
Čas strávený uvnitř pod umělým osvětlením může mít postupně stále nepříznivější vliv na přirozené rytmy našeho organismu. Rozdílné vlastnosti a vlnové délky světla vyvolávají různé biologické reakce. Pro udržení zdravého cirkadiánního rytmu je důležité vystavovat se modrému světlu v časných denních hodinách a po setmění se mu naopak vyhýbat nebo jej filtrovat, například na obrazovkách elektronických zařízení. Krátce řečeno, ke světlu musíme přistupovat uvědoměleji a s větším pochopením jeho různých účinků.
Dobrou zprávou je, že nedostatek světla lze doplnit pořízením vhodného přístroje nebo návštěvou místního wellness či zdravotního centra.
Již desítky let víme, že lidem žijícím ve vysokých zeměpisných šířkách, kteří trpí depresí související se sezonní afektivní poruchou, prospívá světelná terapie pomocí přístroje vyzařujícího UVB záření. Ve studii publikované v roce 2017 v časopise The Journal of Nervous and Mental Disease vědci zaznamenali „významné, byť mírné zlepšení již po jediném aktivním světelném sezení“, které trvalo pouhou hodinu.
Přístroje využívající LED světlo jsou dnes dostupnější a cenově přijatelnější než kdy dříve. Před jejich koupí je však třeba důkladně prostudovat nabídku a ujistit se, že vybraný model odpovídá vašim konkrétním potřebám.
Jak nám pomáhá červené a blízké infračervené světlo
Během posledních několika desetiletí byly ve více než 70 zemích provedeny tisíce studií, které poukazují na slibný potenciál terapií využívajících červené a blízké infračervené světlo. Toto rozsáhlé množství výzkumů naznačuje, že z jejich účinků může určitým způsobem těžit téměř každý.
Sportovcům pomáhají zlepšovat regeneraci a výkonnost, zatímco známé osobnosti je využívají k péči o svou pleť a zmírnění projevů stárnutí. Studie publikovaná v roce 2014 v časopise Journal of Clinical Laser Medicine and Surgery zaznamenala například zmírnění jemných linek, vrásek a drsnosti pokožky a zvýšení hustoty kolagenu v kůži.
Terapie červeným světlem má mnoho názvů. Mezi běžná označení patří „fototerapie“ a „nízkoúrovňová laserová terapie“. Jedním z nejčastějších termínů v odborné lékařské literatuře je „fotobiomodulace“, zkráceně PBM. Této oblasti výzkumu věnuje vědecká a lékařská komunita v posledních letech značnou pozornost.
Vyhledání výrazu „terapie infračerveným světlem“ v databázi PubMed Central, která představuje plnotextový archiv odborné literatury z biomedicíny a přírodních věd, přinese více než 10 000 výsledků. Důvod je zřejmý. Červené nebo blízké infračervené světlo představuje obecně neinvazivní léčbu bez použití chemických látek, jejíhož zneužití se nemusíte obávat, neboť bezpečnost metody byla spolehlivě doložena a lze ji využít u široké škály obtíží.
Jak tato terapie funguje? „Absorpce energie červeného a blízkého infračerveného světla, proces označovaný jako fotobiomodulace, zvyšuje tvorbu ATP v mitochondriích, podporuje buněčnou signalizaci a syntézu růstových faktorů a zmírňuje oxidační stres,“ uvedli vědci v přehledové studii publikované v časopise Aesthetic Surgery Journal, která vyhodnocovala dřívější výzkumy této problematiky.
Mitochondrie jsou energetickými centry našich buněk a ATP představuje zdroj energie, který vytvářejí a který je nezbytný pro fungování buněk i celkové zdraví organismu. Výzkum zjistil, že fotony blízkého infračerveného světla stimulují cytochrom-c-oxidázu, enzym nacházející se v mitochondriích. Tím podněcují mitochondrie k vyšší produkci ATP, která následně spouští uvolňování signálních molekul. Ty aktivují geny, aby chránily buňku způsobem, který působí proti její degeneraci – opravují poškozené mitochondrie a podporují uvolňování antioxidantů.
Podle Wisconsinské akademie věd, umění a literatury tyto antioxidanty pomáhají odstraňovat volné radikály – vysoce reaktivní molekuly, které se mohou vázat na jiné molekuly a škodlivě je pozměňovat způsobem souvisejícím se stárnutím a vznikem rakoviny.
Profesorka biomedicínských věd na Wisconsinské univerzitě Janis Eellsová v článku na webových stránkách akademie vysvětlila: „Mitochondrie neřídí pouze život buňky, ale také její smrt. Pokud buňka onemocní nebo přestane správně fungovat, mitochondrie vyšlou signály, které jí přikážou, aby se organizovaným způsobem sama zničila – a nepoškodila přitom okolní buňky.“
Regulace volných radikálů pomáhá předcházet oxidačnímu stresu v buňce, který může poškozovat bílkoviny a DNA. Podobně jako rostliny i naše buňky vstřebávají světlo, aby vytvářely energii potřebnou k zajištění všech těchto procesů v celém organismu.
Červené a blízké infračervené světlo jako léčebný prostředek
Pro mnohé může představa, že lze světlo využít k léčbě, znít příliš podivně nebo až příliš dobře na to, aby to byla pravda. Používání světla jako léčebného prostředku však není žádnou novinkou.
V roce 1903 získal Niels Ryberg Finsen Nobelovu cenu za fyziologii nebo lékařství „za přínos k léčbě nemocí, zejména kožní tuberkulózy, pomocí koncentrovaného světelného záření, čímž otevřel lékařské vědě novou cestu“. V roce 1910 pak vydal John Harvey Kellogg knihu Light Therapeutics (Světelná terapie), která se podrobně zabývala tehdejším terapeutickým využitím žárovek.
O více než století později se světelné terapie konečně dostávají do širšího povědomí veřejnosti. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) již schválil vybrané přístroje pro terapii červeným světlem k léčbě akné, bolesti svalů a kloubů, artritidy, zhoršeného krevního oběhu, vypadávání vlasů, a dokonce i chronických bolestí celého těla.
Studie a metaanalýzy naznačují, že terapie červeným a blízkým infračerveným světlem může být účinná také při řešení celé řady dalších obtíží, pro které ji FDA dosud oficiálně neschválil. Sportovci ji hojně využívají ke zvýšení výkonnosti, rychlejšímu hojení a regeneraci svalové tkáně. Tato metoda může být natolik účinná, že už začíná vyvolávat etické otázky. „Klademe si otázku, zda by mezinárodní regulační orgány měly používání PBM při sportovních soutěžích vůbec povolit,“ uvedli vědci v článku publikovaném v časopise Journal of Biophotonics.
Řada studií zkoumá možné využití terapie červeným světlem například ke snížení množství břišního tuku, zvýšení hustoty kostí nebo přirozenému zvýšení hladiny testosteronu. Nadějně působí také výzkum jejího nasazení jako alternativní či doplňkové léčby při onemocněních mozku, jako jsou Alzheimerova a Parkinsonova choroba, nebo u různých druhů rakoviny.
Jedním z hlavních důvodů mimořádné účinnosti terapie červeným světlem jsou její „výrazné protizánětlivé účinky“, které se projevují „místními i systémovými mechanismy“, uvádí článek publikovaný v časopise AIMS Biophysics Amerického institutu matematických věd. Celkové zmírnění zánětu je „obzvláště důležité u onemocnění kloubů, traumatických poranění, plicních chorob a poruch mozku“.
Studie ukazují, že terapie červeným světlem může prospívat celému organismu globalizovaně, protože „zřejmě existuje systémový účinek, při němž může světlo působící na jednu část těla příznivě ovlivnit i vzdálené tkáně a orgány“, doplňuje článek v časopise AIMS Biophysics. Tyto výsledky jsou mimořádně slibné, protože většina chronických onemocnění, včetně diabetu 2. typu, Alzheimerovy choroby a kardiovaskulárních chorob, má společného jmenovatele v podobě systémového zánětu.
S rostoucím podílem starších lidí v celosvětové populaci se stále větší pozornost věnuje otázkám dlouhověkosti. „Mezi nefarmakologickými postupy zkoumanými k léčbě nebo prevenci neurokognitivních poruch souvisejících s věkem získala fotobiomodulace (PBM) významné postavení díky svým příznivým účinkům na mozkové funkce stárnoucího organismu,“ uvádí přehledová studie publikovaná v roce 2021 v časopise Ageing Research Reviews.
„Na zvířecích modelech byly pozorovány jasné neuroprotektivní a neuromodulační účinky PBM. Studie na zvířatech i lidech prokázaly slibné metabolické a hemodynamické účinky PBM na mozek, například zlepšení funkcí mitochondrií a cév. Výzkumy u lidí navíc ukázaly, že PBM může u starších osob zlepšovat elektrofyziologickou aktivitu a kognitivní funkce, jako jsou pozornost, učení, paměť a nálada.“
Podobně slibné jsou výsledky studií zaměřených na zrak seniorů. Blízké infračervené světlo o vlnové délce 780 nanometrů vědci použili k léčbě věkem podmíněné makulární degenerace u skupiny starších pacientů. „Zraková ostrost se zlepšila u 95 procent účastníků; většina z nich dokázala na optotypu přečíst o dva řádky níže,“ popsali autoři studie v časopise Journal of Clinical Laser Medicine and Surgery. Výsledky pouhé dvoutýdenní léčby navíc přetrvávaly tři až 36 měsíců, aniž by byly zaznamenány jakékoli nežádoucí účinky.
Chcete-li zjistit, zda existuje více výzkumů týkajících se konkrétního onemocnění, můžete vyhledávat v bezplatné databázi PubMed nebo v jiných registrech biomedicínského výzkumu.
Jak začít s terapií červeným a blízkým infračerveným světlem
Pobyt na slunci představuje ideální první krok pro ty, kteří nechtějí hned investovat do specializovaného přístroje. Je však důležité nic nepřehánět. Spálení pokožky je závažným rizikovým faktorem vzniku rakoviny kůže. Zájemci o koupi domácího panelu by si měli důkladně prostudovat dostupné možnosti a ujistit se, že vybraný model přesně odpovídá jejich potřebám.
Červené světlo se zpravidla používá k ošetření na úrovni pokožky, přičemž terapeutické vlnové délky se nejčastěji pohybují od 620 do 700 nanometrů. Blízké infračervené světlo proniká hlouběji pod povrch kůže a jeho terapeutické rozmezí činí 700 až 1 000 nanometrů. Jednotlivé přístroje využívají různé cílené vlnové délky nebo jejich kombinace podle zamýšleného účelu.
Před začátkem si prostudujte dostupné informace nebo se poraďte s odborníkem, abyste zjistili, jaká vlnová délka a dávkování (doba expozice a vzdálenost) jsou pro vás vhodné. Experimentování na vlastní pěst provádíte na vlastní riziko, dosavadní vědecké poznatky jsou však velmi povzbudivé. Přehledová studie publikovaná v časopise Frontiers in Neuroscience uvádí, že „dosud nebyly po léčbě blízkým infračerveným světlem hlášeny žádné závažné bezpečnostní problémy ani vedlejší účinky“.
Ari Whitten, autor knihy The Ultimate Guide to Red Light Therapy, však upozorňuje: „Velmi záleží na tom, jaký přístroj si pořídíte. Chci před tím důrazně varovat, protože trh je zaplaven nekvalitními zařízeními. Mnohá mají pouze padesátinu výkonu přístrojů, které doporučuji. Člověk, který se v této oblasti nevyzná a netuší, proč je intenzita a výkon zařízení klíčový, může snadno podlehnout ceně a koupit na Amazonu levný produkt za 30 dolarů.“
Více informací o tom, jak s terapií červeným světlem správně začít, naleznete v kompletním rozhovoru s Arim Whittenem na webových stránkách Epoch Times.
–ete–
