Téměř 45 procent lidí mělo podle studie českých vědců následky půl roku po prodělání klíšťové encefalitidy. Nejčastěji šlo o únavu nebo intoleranci zátěže, bolesti hlavy a poruchy paměti nebo koncentrace. ČTK to řekl hlavní autor studie Martin Slížek z Infekční kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Bulovka. Klinika na ní pracovala spolu s infekčními odděleními v Českých Budějovicích, Pardubicích a Fakultní nemocnicí Ostrava.
Každý rok v Česku lékaři evidují několik stovek nakažených touto nemocí. Loni jich bylo 703 a letos za prvních pět měsíců 43, přičemž nejvíce případů se vyskytuje v létě a na podzim, kdy lidé více míří do přírody. Lidé často končí v nemocnicích a mají dlouhodobé následky.
„Co se týče pohybových následků, tam jsme dospěli ke stejným výsledkům jako některé předchozí studie. Riziko úmrtí nebo riziko následku paréz je dost věkově závislé,“ uvedl Slížek. Proto podle něj některé státy včetně Česka podporují očkování starších lidí, nad 50 let hradí vakcínu zdravotní pojišťovny.
Obecně platí, že u osob starších 50 let je riziko úmrtí patnáctkrát vyšší než u mladších. S přibývajícím věkem se přirozeně snižuje schopnost imunitního systému reagovat na infekce, což může přispívat k závažnějšímu průběhu onemocnění a vyššímu riziku komplikací.
Studie se zaměřila i na další dopady, jako jsou poruchy spánku, soustředění, paměti nebo bolesti hlavy. „Dlouhodobě sledujeme, a teď to máme podpořené i našimi daty, že tyto následky nejsou naprosto věkově závislé, protože je vídáme i u mladých lidí, u kterých zásadně ovlivňují jejich denní fungování. Potom musí například měnit práci nebo v ní úplně končit, ukončují studia a tak dál,“ doplnil. Riziko závažného průběhu zvyšují také chronická onemocnění jako například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo ischemická choroba srdeční.
„U nejzávažnějších pacientů je průběh špatný hned od začátku. Začínají většinou na JIP, po několika dnech, někdy i týdnech, se přesouvají na standardní oddělení a pak většinou do nějakých rehabilitačních zařízení,“ popsala spoluautorka studie Dita Smíšková ze stejné kliniky Bulovky.
„I pacient, který stůně zdánlivě nekomplikovaně, může mít do budoucna problém také s nějakými trvalými následky, které mu znemožňují dělat vše, na co byl zvyklý před nemocí,“ dodala.
Závažnost onemocnění zvyšuje i skutečnost, že u klíšťové encefalitidy neexistuje specifická léčba. Lékaři mohou nemocným poskytnout pouze podpůrnou péči a léčbu zaměřenou na zmírnění příznaků. O to důležitější roli proto hraje prevence, zejména očkování.
Česká republika dlouhodobě patří mezi evropské země s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy. Očkování zahájilo asi 51 procent populace, potřeba je pro dostatečnou ochranu ale tři dávky vakcíny. Plné schéma dokončilo 38 procent lidí, ještě více se ale zapomíná na přeočkování po třech letech. To podstoupilo jen 17 procent.
Počty případů nemocí způsobených klíšťaty 2015-2026
*do konce května
