Šestnáctiletý Pavel Adamják se od dětství zajímá o matematiku, fyziku a vesmír. Úspěšný řešitel matematických a fyzikálních olympiád nyní míří studovat na prestižní střední školu v americké Minnesotě, kde bude mít možnost zapojit se do inženýrských projektů i programu americké vesmírné agentury NASA. V rozhovoru pro Epoch Times popisuje svou cestu k astrofyzice, studiu v USA i výzvám, které s sebou cesta přes Atlantik přináší.
Kdy jste se začal astrofyzice věnovat?
Přímo astrofyzikou jsem se začal zabývat na druhém stupni základní školy, ale čísly, logikou a různými teoriemi už od malička. Fascinovalo mě, jak jsou přesné a jak dokážou vysvětlit i složité věci. Rád jsem si vymýšlel vlastní postupy a vzorečky.
Na základní škole po mně učitelka matematiky vyžadovala řešení striktně podle zadaných postupů. Já si ale často tvořil vlastní metody, což občas způsobovalo problémy – chtěli mít jistotu, že výsledky nejsou opsané. Postupem času to uznali a na gymnáziu už oceňují, že umím něco navíc, a podporují mě v dalším rozvoji.
Jaká konkrétní oblast vás nejvíce láká?
Momentálně se nejvíce věnuji teoretické fyzice, především kvantové mechanice – tedy chování malých částic, atomů, jejich vývoje, pohybu a vzájemným interakcím ve vesmíru. Láká mě ale všechno, co zatím není dostatečně prozkoumané. Právě teď pracuji na vlastní teorii „Dokáže se konečné množství hmoty vměstnat do nekonečného vesmíru?“ a zabývám se také teorií pohybu časoprostoru.
Účastníte se nějakých kroužků nebo projektů v Česku? Známá je například Česká cesta do vesmíru…
Ano, do projektu jsem byl přihlášen, bohužel jsem ale onemocněl. V Teplicích chodím do astronomického kroužku, tam se ale věnujeme spíš klasické astronomii než atomové fyzice.
Na základní škole a gymnáziu se účastním matematických a fyzikálních olympiád, kde často postupuji do vyšších kol – na střední škole jsem se dostal až do krajského kola. Právě díky tomu mě oslovili z Matfyzu, jestli bych nechtěl docházet na jejich semináře a psát odborné články. Vedle toho doučuji studenty z jiných škol a nedávno jsem navíc dostal brigádu ve hvězdárně. Nově jsem si také založil instagramový profil, kde lidem přibližuji různé fyzikální jevy.
Proč chcete odjet studovat do Ameriky?
Kvůli příležitostem. Poprvé jsem o škole Shattuck-St. Mary’s v Minnesotě slyšel loni v říjnu na pražském EduFestivalu a hned jsem věděl, že tam chci. V Česku sice existují různé nadstavbové aktivity, ale to, co nabízí Amerika, je na úplně jiné úrovni. Abych se na školu dostal, musel jsem projít dlouhým výběrovým řízením. Součástí byly různé eseje, zkouška z angličtiny a rozhovory, kde jsem představoval jak sebe, tak své cíle.
Ale stálo to za to, na škole budu kromě běžné výuky navštěvovat inženýrský klub, kde se můžu dál rozvíjet v oborech, které mě baví. Dva dny v týdnu místo klasických hodin budu pracovat na různých projektech. Součástí je i program NASA HUNCH, kde studenti dostávají reálné úkoly přímo od NASA.
Takže vám škola umožní jít do větší hloubky než české střední školy?
Přesně tak. V Minnesotě budu mít jasné zaměření a budu se moci věnovat vybraným tématům mnohem podrobněji, než je možné na všeobecné střední škole v Česku.
Pokud budete pracovat na projektu s NASA, může to vést k pracovní nabídce?
To zatím přesně nevím, ale už samotná účast mi pomůže zviditelnit se, vybudovat si jméno, získat kontakty a rozšířit obzory. Ty projekty jsou opravdu zajímavé. Například v minulosti museli studenti postavit malého robota, který by na Měsíci vyskočil několik metrů, obletěl raketu a zkontroloval její stav. Jde tedy o technologie, které by mohly mít v budoucnu praktické využití u raket a dalších misí.
Americká střední škola je soukromá. Jak vysoké jsou náklady včetně stipendia, ubytování a letenek?
I se stipendiem vyjdou celkové náklady včetně školného, ubytování a letenek na přibližně 1,5 milionu korun ročně. Protože plánuji studovat dva roky, jde celkem o tři miliony. Cena odpovídá prestiži školy a zaměření programu.
S mámou jsme zkoušeli různé granty, ty ale většinou podporují až vysokoškoláky. Na první rok si máma vzala půjčku a město Loket přislíbilo sto tisíc korun jako podporu. Potom přišel pan Ladislav Kytka s nápadem založit sbírku na Doniu. Žádáme v ní o 1,5 milionu na druhý rok studia. Zatím se vybralo kolem 670 tisíc, za což jsem opravdu vděčný.
Jaké máte plány a ambice do budoucna? Jaký je váš hlavní cíl?
Chci se dostat na prestižní vysokou školu a poté pracovat v NASA, ESA nebo jiné významné vesmírné společnosti jako astrofyzik. Chci být spíš ten, co rakety konstruuje, než ten, kdo v nich sám letí.
Děkuji za rohovor.
