Současný systém sociálních dávek je podle 76 procent občanů ČR nespravedlivý a 53 procent nevěří v to, že dokáže přiměřeně pomoci lidem v nouzi nebo v náročné životní situaci. Vyplynulo to z červnového výzkumu agentury STEM, který jeho výsledky dnes poskytl ČTK. Od loňského října dosavadní čtyři sociální podpory, a to příspěvky a doplatky na bydlení, příspěvky na živobytí a dětské přídavky, nahradila superdávka, kterou noví žadatelé mohou pobírat od letošního ledna. Příjemci dosavadních podpor ji začnou dostávat od srpna.
Podle zjištění STEM je ale česká veřejnost k dávkovému systému převážně kritická, přičemž nejméně mu důvěřují právě ti, kteří by na jeho pomoc mohli být nejvíce odkázáni. „Naopak lidé s vysokoškolským vzděláním a dobře zajištění hodnotí jeho schopnost pomoci příznivěji, pravděpodobně i proto, že s ním mají méně přímých zkušeností a nemuseli na něj v obtížné situaci spoléhat,“ uvedla analytička STEM Kateřina Broža.
Mezi lidmi bez maturity věří v přiměřenou pomoc díky systému 29 procent dotázaných a mezi vysokoškoláky 39 procent. Z dobře zajištěných důvěřuje systému 45 procent oslovených, zatímco mezi špatně zajištěnými je to 22 procent.
Nedůvěru v systém podporuje podle STEM i rozšířená představa, že dávky nejsou rozdělovány podle zásluh a potřeb. Osm z deseti lidí souhlasí s tvrzením, že systém programově zvýhodňuje ty, kdo si dávky nezaslouží. Téměř dvě třetiny veřejnosti si také myslí, že se v současném systému spíše vyplatí pobírat dávky a případně si přivydělat neoficiálně než legálně pracovat. Současně ale 76 procent občanů považuje systém za příliš složitý a podle 72 procent jsou některé dávky příliš nízké a neumožňují řešit situaci, kvůli které byly zavedeny.
STEM se rovněž dotazoval lidí na to, co by jim zabránilo v žádosti o sociální dávky, přičemž 69 procent z nich uvedlo, že by je mohl odradit zdlouhavý proces. Pro 63 procent by důvodem nepodání žádosti o dávku byl nedostatek informací o nároku a pro necelé tři pětiny nedůvěra, že pomoc přijde včas. Složitá pravidla a administrativa a nechuť jednat s úřady by byly překážkou shodně zhruba pro 55 procent občanů.
Výzkumu se 16. až 21. června zúčastnila tisícovka respondentů starších 18 let.
