Česko a Slovensko chtějí společně vyjednávat o podobě evropské podpory pro další programové období. Pro oba státy je například důležité zvýšit podíl finančních nástrojů tak, aby byla zajištěna podpora kohezní politiky po roce 2034. Po společném jednání to na tiskové konferenci uvedla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová (ANO) a její slovenský protějšek ministr investic, regionálního rozvoje a informatizace Samuel Migaľ. Kolik peněz z Evropské unie bude přiděleno jednotlivým státům na programové období mezi lety 2028 až 2034 zatím není stanoveno.
Mrázová uvedla, že Slovensko je pro Českou republiku klíčovým spojencem v Evropské unii. „Předpokládáme společné vyjednávání už v rámci programového období 2028+, ať se bavíme o absolutních číslech nebo o rozdělení do jednotlivých kapitol. Budeme úzce spolupracovat a právě tam vnímáme velký vliv V4. Jsme moc rádi, že se nám ji povedlo společně obnovit a věříme že bude fungovat, aby ten tlak naších zemí nebyl jednotlivý, ale byl společný,“ uvedla Mrázová.
Slovensko podle Migaľa odhaduje, že na příští programové období dostane méně evropských peněz než minule. Stát se tak bude muset připravit na to, jak podporu co nejefektivněji využít. Vzájemné vztahy mezi Českem a Slovenskem se pak podle něj po nástupu nové vlády ANO, SPD a Motoristů výrazně zlepšily. Obě země si jsou velmi podobné a mají podobné zájmy. „Co se týká regionů, byly bychom velmi rádi a je náš společný postoj, abychom co nejvíce peněz dokázaly přenést do samotného území na konkrétní reálné projekty, které budou mít vyšší přidanou hodnotu,“ dodal Migaľ.
Oba ministři se zároveň shodli, že některá navrhovaná pravidla Evropské komise jsou příliš přísná a je třeba pokračovat v jejich projednávání na dalších evropských jednání. Na společném jednání česká a slovenská delegace řešily kromě budoucnosti evropských fondů také například pokračování programu Interreg mezi oběma zeměmi, veřejné investování či rozvoj chytrých měst.
Evropský parlament ve Štrasburku v dubnu schválil navýšení příštího sedmiletého rozpočtu od roku 2028 o deset procent vyšší než 1,8 bilionu eur (téměř 44 bilionů korun), které loni navrhla Evropská komise. Česká republika je stále čistým příjemcem z unijního rozpočtu, ale v souvislosti s tím, jak země bohatne, už tomu tak v dalších letech nemusí být, uvádějí analytici. Za loňský rok obdrželo Česko z rozpočtu EU o 31,1 miliardy Kč více, než odvedlo, uvedlo nedávno ministerstvo financí. Při započítání příjmů z dočasného Nástroje EU na podporu oživení (NGEU) ve výši 46,8 miliard Kč dosáhla celková čistá pozice ČR vůči EU kladného salda 77,9 miliardy Kč.
