Protipovodňová ochrana a zásobárna vody pro suchá období jsou podle Povodí Moravy natolik zásadní rolí střední a dolní nádrže soustavy Novomlýnských nádrží, že není možné je vypustit, uvedla v tiskové zprávě mluvčí Povodí Moravy Jana Kučerová. K debatě o vypuštění vyzývají někteří přírodovědci, kteří se problematikou krajiny v okolí nádrží zabývají. Návrhy na vypuštění nejsou nové, letos se objevují znovu v souvislosti s katastrofální kvalitou vody, jež je každoročně důvodem úhynu tun ryb pod nádržemi v Dyji. Scénář minulých let se letos kvůli suchu a horku opakoval znovu.
Pohled na možná řešení včetně vypuštění dolní a také střední nádrže není jednoznačný ani mezi vědci, ani mezi starosty a obyvateli obcí, které u nádrží leží. Sinice se každoročně množí v dolní nádrži, kvalita mělké vody kvůli tomu trpí a starostka Dolních Věstonic Jaroslava Rajchlová (Věstonický spolek) pro ČTK minulý týden uvedla, že sinice jsou rok od roku horší a vodu nazvala smradlavou močkou.
Podle Povodí neexistuje rychlé řešení pro každoročně se opakující situaci, kdy se rybáři, hasiči a vodohospodáři snaží zachránit ryby, jimž sinice v noci ubírají kyslík. Řešení vidí v důsledném omezování přítoku živin do nádrží, které jsou pro sinice nezbytné. Je to ale řešení na desetiletí a podle klimatických prognóz se bude situace se suchem a horkem zhoršovat. Přesto povodí vypuštění nádrží nevidí jako řešení a varuje před ním.
„Nevedlo by to k odstranění příčin současných problémů, naopak by se zhoršila protipovodňová ochrana a vliv by to mělo i pro dolní tok Moravy na území Slovenska a Rakouska,“ uvedla Kučerová. Generální ředitel Povodí Moravy David Fína doplnil, že nádrže nejen chrání před povodněmi, ale umožňují zásobovat vodou zemědělské závlahy, zároveň poskytují vodu pro průmysl i přírodu. „Pro zmírnění problému se sinicemi by bylo nutné řešit také střední nádrž, která je z hlediska jejich rozvoje ještě rizikovější. Případné zrušení obou nádrží způsobem, který by byl technicky bezpečný a environmentálně přijatelný, by si vyžádalo investice v miliardách korun,“ uvedl Fína.
Při stoleté povodni je objem povodňové vlny zhruba 918 milionů metrů krychlových vody, bez funkčních nádrží by kulminační průtok nebyl 820, ale 986 metrů krychlových za vteřinu. Při stoleté povodni by voda ohrozila přibližně 3800 obyvatel, pětisetletá už více než 12.000. „Při extrémní povodni by došlo k zaplavení celého Podivína a Ladné a významné části Břeclavi,“ uvedla Kučerová. Vědci zmiňovali možnost, že by nádrž zůstala jako suchý poldr. V takovém případě by ale nemohla fungovat současná hráz, která je koncipovaná na trvalé napuštění.
Vědci také zmiňovali silné zanášení zásobního prostoru sedimenty, které snižují objem nádrže. Kučerová pro ČTK doplnila, že Povodí sleduje sedimenty v horní nádrži, do níž přitéká Dyje. Nádrže jsou plně funkční od roku 1989, od té doby tvoří sedimenty v horní nádrži zhruba deset procent kapacity. „Odhadujeme, že ve střední nádrži, do níž přitékají Jihlava a Svratka, je to stejné. V dolní nádrži, do které žádná řeka nepřitéká, je situace lepší,“ uvedla Kučerová.
Zmínila i klíčovou úlohu nádrží pro zajištění vody nejen v Dyji pod nádržemi v období sucha, ale i v Zámecké Dyji a v několika rybnících. Nádrže mají podle Povodí i příznivý vliv na stav podzemních vod, z nichž se zásobuje pitnou vodou Břeclav a okolí.
