ČTK

30. 7. 2026

Evropská komise (EK) České republice schválila změny v programu státní podpory energeticky náročných firem, který má podnikům pomoci vyrovnat se s vyššími náklady na elektřinu způsobenými cenami emisních povolenek. Okruh odvětví, která mohou na podporu dosáhnout, se nově rozšíří o další sektory uvedené v aktualizovaných pravidlech EU. Maximální podíl nákladů, které stát může firmám kompenzovat, se zároveň zvýší na 80 z dosavadních 75 procent. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Vedle Česka schválila komise úpravy těchto podpůrných programů také Francii, Nizozemsku a Slovensku. Unijní exekutiva uvedla, že všechny schválené programy jsou v souladu s pravidly EU pro státní podporu a jejich dopad na hospodářskou soutěž a obchod mezi členskými státy bude omezený.

Podpora se týká takzvaných nepřímých emisních nákladů. Ty vznikají tím, že výrobci elektřiny promítají do cen elektřiny náklady na nákup emisních povolenek v rámci systému EU ETS. Energeticky náročné firmy – například z průmyslových odvětví s vysokou spotřebou elektřiny – tak čelí vyšším nákladům, které mohou oslabovat jejich konkurenceschopnost vůči podnikům mimo EU.

Cílem podpory je podle EK zabránit tomu, aby firmy kvůli vysokým nákladům přesouvaly výrobu do zemí s méně přísnými klimatickými pravidly. Takový přesun by mohl způsobit růst globálních emisí, místo jejich snížení.

V případě Nizozemska a Slovenska se kromě jiných úprav zvýší i celkové rozpočty programů. U Nizozemska na 3,6 miliardy eur (87 miliard Kč) a u Slovenska na 710 milionů eur (17,2 miliardy Kč).

Evropská komise Česku v roce 2022 schválila program kompenzací nepřímých nákladů na emise, v rámci kterého může stát do roku 2030 vyplatit až 1,4 miliardy eur (33,8 miliardy Kč). Pro kompenzace nákladů za rok 2025 vláda podle ministerstva průmyslu a obchodu vyčlenila 3,43 miliardy korun.

Přečtěte si také

„Ztotožnil se s opoziční rétorikou,“ řekla Schillerová k vetu prezidenta. Sněmovna jedná o jeho přehlasování

Koalice ve Sněmovně usiluje o přehlasování prezidentského veta sporné novely rozvolnění rozpočtových pravidel. Ve hře je i Ústavní soud.

Jednotný evropský trh nemá končit u kartonové krabice

Evropa chce zvýšit svou konkurenceschopnost a odstranit bariéry jednotného trhu. Nová pravidla pro obaly ale ukazují, jak snadno můžeme jít opačným směrem.

Česká armáda bude mít moderní tanky, BVP a F-35. Nakolik ale zaostává v „nové doktríně válčení v reálném čase“?

Česká armáda prochází největší modernizací za několik desetiletí. Vedle aktuálních akvizic však dlouhodobě zaostává za trendem současného válčení.

„To je opravdu příliš.“ Okamura na koaliční radě odmítne zákaz prodeje alkoholu v nočních hodinách

SPD na koaliční radě odmítne návrh zákazu prodeje alkoholu ve večerních hodinách. Jako možné opatření jej zmiňoval Vojtěch.

DNA vstupuje do elektroniky. Nový typ paměti pracuje při mimořádně nízkém napětí 

Nový biohybridní memristor spojuje syntetickou DNA s perovskitem. Výsledkem je mimořádně úsporný paměťový prvek pro budoucí elektroniku.

Německá tajná služba varuje před nadnárodní represí

Spolkový úřad na ochranu ústavy upozorňuje v nové brožuře na mezinárodní jev, který nabývá na významu také v Německu. Jde o takzvanou nadnárodní represi.

Uber dostal v Evropě pokutu skoro miliardu eur

Společnost je obviněna z porušení právních předpisů Evropské unie o ochraně osobních údajů a jejich zabezpečení.

Jak komunisté znehodnotili Čechoslovákům úspory

Komunistická vláda do poslední chvíle reformu popírala. Během jediného víkendu pak znehodnotila hotovost, vklady i státní dluhopisy milionů lidí.

25 miliard neutronů mělo odhalit existenci zrcadlového světa

Švýcarští fyzici prověřili 25 miliard neutronů, ale nenašli žádné známky přeměny na zrcadlové částice. Hypotéza tím výrazně oslabila.