Vláda dnes odsouhlasila změny v penzijním spoření. Kabinet jimi podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) chce nalákat mladé lidi ke spoření. Kromě nižších poplatků návrh počítá s navýšením příspěvku a umožněním dřívějšího výběru třetiny vkladu. Úpravy se nepozdávají penzijním společnostem.
„Jedná se o největší změnu v oblasti soukromého penzijního spoření v naší novodobé historii, která díky kombinaci několika výhod přinese českému střadateli, který na důchod začne spořit včas, jeden milion korun navíc oproti současnému stavu. Místo necelých šesti set tisíc si do důchodu odnese více než milion šest set tisíc,“ uvedla na tiskové konferenci po jednání vlády Schillerová.
Návrh zákona, který v pondělí prošel vládou, podle Schillerové cílí na přilákání více lidí k tomu, aby si spořili. Mladí do třiceti let budou dostávat příspěvek 40 procent svého měsíčního vkladu místo současných 20 procent, vyplývá z tiskové zprávy ministerstva. Při maximálním podporovaném vkladu 1 700 korun tak může státní příspěvek dosáhnout 680 korun měsíčně, vysvětlila Schillerová.
Spořící také budou moct do dosažení věku 36 let a minimálně deseti letech spoření jednorázově vybrat z penzijního spoření třetinu svých prostředků, aniž by přišli o státní příspěvky nebo museli částku dodatečně zdanit. Dosud byl takový výběr možný pouze mezi 18. a 20. rokem klienta. U nezletilých návrh zákona počítá se snížením minimálního příspěvku na sto korun místo současných pěti set. Pro ostatní skupiny zůstává hranice pěti set korun.
„Chceme, aby peníze mladých lidí nebyly zbytečně drženy v příliš konzervativních investicích, proto druhou zásadní změnou je, že rušíme povinný investiční dotazník pro klienty, kteří si jako základní variantu vyberou strategii životního cyklu. Ta bude u klientů v mladém a středním věku více využívat výnosnější dynamické investování a teprve s blížícím se důchodovým věkem bude postupně přecházet ke konzervativnějším, stabilnějším investicím,“ dodala Schillerová. Do věku 50 let má být při využití této strategie tři čtvrtě aktiv v akciích. Klienti si ale budou moci zvolit i jinou investiční strategii, uvedlo ministerstvo.
Zákon má dále snižovat poplatky odváděné penzijním společnostem u většiny typů fondů. „U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů rušíme takzvaný výkonnostní poplatek a stanovujeme jednotný strop poplatků za správu ve výši 0,5 % ročně. To je naprosto zásadní změna, protože penzijní společnosti dnes vybírají průměrný poplatek okolo dvou procent, tedy jedny z nejvyšších v Evropě,“ dodala. Výjimkou jsou podle resortu alternativní fondy, kde se pravidla poplatků nemění.
Návrh také stanovuje, aby do konce roku 2036 ukončily činnost transformované penzijní fondy, v nichž má stále prostředky zhruba 1,7 milionu lidí. Jejich nastavení, kdy musí v každém roce vykázat kladné zhodnocení prostředků, údajně vede k příliš konzervativním investicím a malému celkovému zhodnocení peněz. Zbývající klienti v těchto fondech budou od roku 2037 automaticky převedeni do konzervativních fondů doplňkového penzijního spoření.
„Vedle toho jsme v připomínkovém řízení diskutovali se zástupci zaměstnavatelů variantu povinné nabídky penzijka všem novým zaměstnancům, tzv. enrollment. Obecně jsme se shodli, že by šlo o krok správným směrem, ale nepodařilo se nám zatím najít shodu na konkrétní podobě, proto toto opatření nenavrhujeme,“ řekla ministryně. Podpoření případného pozměňovacího návrhu podle svých slov nevylučuje. Muselo by však jít o jednoduchý a srozumitelný mechanismus s jednomyslnou podporou zástupců zaměstnavatelů, doplnila ministryně financí. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny.
Proti úpravám se dříve ohradily některé penzijní společnosti. Prezident Asociace penzijních společností ČR Radek Moc v tiskové zprávě uvedl, že poplatek 0,5 procenta ze spravovaného majetku klientů nepokryje náklady společností. „Penzijní společnosti nemají jiné příjmy od klientů než ty, které stanoví zákon. Pokud stát určí úplatu pod úroveň reálných nákladů, výsledkem nebude zlevnění systému, ale ohrožení jeho rozvoje,“ vysvětlil Moc.
Aby se společnosti nedostaly do ztráty, měl by podle něj být poplatek nastaven minimálně na 0,82 procenta. V opačném případě dle něj nebudou penzijní společnosti schopny pokrýt náklady. „Výsledný dopad reformy by pak byl přesně opačný, než jaký MF zamýšlí – v horizontu tří let by penzijní systém přišel skoro o milion účastníků,“ konstatoval.
