Adeptů na senátory možná letos znovu ubude v porovnání s předchozími volbami do horní parlamentní komory. Důvodem poklesu jsou především dohody hlavně opozičních stran a hnutí na společném kandidátovi. Plný počet 27 vlastních kandidátů slíbilo nasadit jen vládní hnutí ANO, téměř ve všech obvodech chce kandidovat i hnutí SPD. Zájem o senátorství zatím veřejně podle dostupných informací projevilo na 125 lidí. Při minulých volbách před šesti lety v obvodech, kde se bude volit i letos, jich úspěšně kandidovalo o 110 více.
Lhůta pro nominace končí 4. srpna, první volební kolo se uskuteční společně s obecními volbami 9. a 10. října.
V roce 2020 se utkalo nakonec 235 z 238 přihlášených kandidátů, o dva roky později do voleb zasáhlo 179 kandidátů. Předloni při poslední obměně třetiny senátorských křesel jich bylo o deset méně ze 171 přihlášených.
Zatím největší výběr by mohli mít lidé na Plzeňsku, kde nominaci ohlásilo sedm adeptů. Proti současnému senátorovi ODS a starostovi Lumíru Aschenbrennerovi tam bude kandidovat například bývalý náčelník generálního štábu Karel Řehka s podporou STAN. Naopak na Ostravsku jsou dosud známi pouze dva kandidáti – stávající senátor ODS Ondřej Šimetka tam s podporou dalších čtyř parlamentních opozičních uskupení bude čelit porubské starostce Lucii Baránkové (ANO).
Znovu kandidovat nebudou pouze čtyři dosavadní senátoři – místopředsedkyně horní komory Jitka Seitlová (KDU-ČSL), bývalá šéfka Sněmovny Miroslava Němcová (ODS), Pavel Kárník (STAN) a Ondřej Feber (ANO), jehož frakce v Senátu letos obhajuje právě jen jeho křeslo. Jiří Vosecký se pokusí obhájit mandát už nikoli za SLK, ale jako nezávislý proti předsedovi SLK a libereckému hejtmanovi Martinovi Půtovi. Podobně Jaroslav Chalupský vyměnil podporu Svobodných za nominaci svého hnutí Srdcem a rozumem a Tomáš Fiala mandát obhajuje za Naše Česko místo za ODS, podobně jako Jan Holásek.
Karel Zitterbart (za STAN) už nekandiduje znovu na Vyškovsku, ale nově na Brněnsku. Na Vyškovsku o zvolení do Senátu usiluje jihomoravský hejtman a předseda lidovců Jan Grolich. Ve třech pražských obvodech, kde se bude hlasovat, chce křeslo po Němcové obsadit nakladatel Jiří Padevět (za STAN), proti sobě bude mít mimo jiné starostu Prahy 7 Jana Čižinského (Praha sobě). Jeho bratr Pavel (Levice) chce stejně jako mezzosopranistka Dagmar Pecková (za ODS) zmařit znovuzvolení Davida Smoljaka (STAN), Václav Láska (SEN21) má zase proti sobě například ředitele Smíchovské střední průmyslové školy Radko Sáblíka (za ODS).
Na Chebsku se o znovuzvolení snaží Miroslav Plevný (za STAN) proti Sandře Tsoukernik (ANO) nebo bývalému televiznímu reportérovi Vladimíru Keblúškovi (Naše Česko). Na Královéhradecku jdou proti sobě mimo jiné bývalý ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) a podnikatelka Zuzana Ceralová Petrofová (za ODS).
ANO zatím nenasadilo svého adepta jen na Ždársku, kde se o zvolení proti předsedovi lidoveckých senátorů Josefu Klementovi budou snažit bývalý předseda sociálních demokratů Michal Šmarda a jeden z šesti dosud známých kandidátů SPD, poslanec Radek Koten. Na Uherskohradišťsku zase proti dalšímu lidovci Josefu Bazalovi stojí místní zastupitel ANO Jiří Vašica a bývalá poslankyně ANO Margita Balaštíková. Třetí člen vládní koalice – Motoristé sobě – žádného kandidáta neoznámil. SPD a Motoristé zastoupení v Senátu nemají.
V senátních volbách se bude v říjnu obsazovat tradičně třetina z 81 křesel. Nejvíce mandátů, 11, bude obhajovat klub Starostů. Klub ODS a TOP 09 se bude snažit udržet deset křesel, KDU-ČSL obhajuje tři křesla. O zachování dvou z pěti křesel usiluje klub SEN21 a Piráti. Klub ANO má bez ohledu na výsledek voleb jistých 14 členů.
Nepočetnější klub ODS a TOP 09 má nyní 30 členů, v případě absolutního neúspěchu by mu jich zbylo 20. Klub Starostů má jistých sedm z 18 členů, lidovecký klub devět z 12. Dohromady by tak tyto tři frakce měly mít bez ohledu na volební výsledek jistých 36 senátorů a k udržení minimální většiny v Senátu by potřebovaly vyhrát se svými adepty aspoň v pěti obvodech.
