Nová aplikace pomůže nevidomým a slabozrakým odhalit zkažené potraviny. Pomocí chytrého telefonu rozpozná počínající plíseň nebo končící datum spotřeby. Na vývoji spolupracuje Mendelova univerzita v Brně s Technickou univerzitou v Liberci a TyfloCentrem Liberec. Brněnští odborníci pomáhají s posuzováním fotografií potravin a rozšiřováním databáze. První uživatelé by mohli aplikaci používat na konci roku, uvedla mluvčí univerzity Karolína Podborská.
Uživatel položí potravinu na vhodné místo a vyfotografuje ji pomocí ozvučeného chytrého telefonu. Aplikace vyhodnotí snímek a hlasově sdělí, zda potravina vykazuje známky plísně, anebo je v pořádku.
„Pro člověka se zrakovým handicapem může být velmi obtížné posoudit stav potraviny, zejména v případě počínající plísně. Naším cílem je proto přispět naší odborností k vývoji nástroje, který bude praktickým pomocníkem v běžném životě,“ uvedla Andrea Roztočilová z ústavu technologie potravin.
Tým má nyní k dispozici asi 1400 fotografií. Pro dosažení spolehlivějších výsledků potřebuje databázi rozšířit až na 10.000 snímků. Čím rozmanitější soubor bude, tím lépe se systém dokáže vypořádat s různými podobami a stádii kažení potravin. Do sběru fotografií se může zapojit i veřejnost. Snímky potravin, na kterých se objeví plíseň, lze posílat na e-maily poradna.potraviny@mendelu.cz nebo bmyvision@seznam.cz.
Odborníci se chtějí v první fázi spolupráce zaměřit především na pečivo. U něj může být pro systém obtížné rozlišit počínající plíseň od jiných struktur na povrchu, například cukru. Do budoucna je však možné detekci rozšířit i na další druhy potravin.
Aplikace bMyVision nabízí také další funkce určené lidem se zrakovým handicapem. Dokáže například rozpoznávat datum spotřeby, hodnotu mincí a bankovek, lidské tváře nebo předměty v okolí. Pro využití v exteriéru vývojáři pracují také s detekcí překážek, přechodů pro chodce nebo psích exkrementů.
TyfloCentrum Liberec poskytuje vývojářům zpětnou vazbu od nevidomých a slabozrakých lidí a pomáhá posuzovat srozumitelnost a intuitivnost ovládání. „Do budoucna bychom rádi navázali na spolupráci dalšími projekty, které mohou cílové skupině usnadnit orientaci při výběru a nákupu potravin, posuzování jejich kvality a bezpečnosti, správném uchovávání i následném zpracování. Právě zde vidíme prostor, kde může věda a její poznatky přinášet řešení s přímým dopadem na kvalitu každodenního života v praxi,“ doplnila Roztočilová.
